V září bude prvňákem. Jak dítě o prázdninách na školu připravit? | Moje zdraví

V září bude prvňákem. Jak dítě o prázdninách na školu připravit?

V září bude prvňákem. Jak dítě o prázdninách na školu připravit?
Škola od dětí vyžaduje jiné sociální dovednosti než školka • Autor: iStock.com
17. července 2017 • 06:00

Prázdniny slouží dětem, paním učitelkám a ve vzácných případech i rodičům k odpočinku. Je to také předěl mezi jednotlivými životními kapitolami či alespoň odstavci. Nejvýznamnější je pro ty, kteří v září nastupují do první třídy a stávají se poprvé v životě školáky. Máme je na to o prázdninách jemně psychicky připravit, nebo je hodit do vody, ať plavou? A jak jim odpovídat na zvídavé otázky o škole?

K obvyklým rituálům před nástupem potomka do první třídy patří výběr a nákup školních tašek (dnes častěji batůžků), penálů a dalších, pokud možno „konkurenceschopných“ pomůcek a doplňků.

Kromě toho řada rodičů spíše zvažuje, zda je dítko na životní změnu patřičně připraveno, aby se hned od začátku nemuselo potýkat s neúspěchy, které mohou ovlivnit celou jeho další školní docházku.

K nejpodstatnějším otázkám patří i motivace budoucího prvňáčka, jinak řečeno, jestli se do školy těší, nebo netěší, a v té souvislosti, nakolik jeho „těšení“ či „netěšení“ vychází z reálných představ, co všechno ho vlastně čeká. Realita ho může příjemně překvapit, ale také přinést zklamání a nechuť vůči škole a  co je horší, k učení vůbec.

Pokud se vám to vše honí hlavou i ve dnech dovolených a vyvolává nepříjemnou nervozitu, vězte, že rozhodně nejste sami. Odborníci nazývají nástup dítěte do první třídy zlomovým okamžikem pro celou rodinu a výzkumy potvrzují, že nervozita rodičů je zcela běžná, byť se samozřejmě snaží ji před nastávajícím školákem tajit.

Máme mu školou kazit prázdniny?

Nabízí se tedy otázka: Jak a v jaké míře se tím vším zaobírat o prázdninách? Co by mohlo být ku prospěchu, a čím bychom naopak zbytečně kazili léto sobě i synkovi či dceři?

Určitě nebude fatální chybou, pokud si zkrátka budete užívat rozmarného léta a na školu začnete myslet, až nadejde čas. Pokud vám to nedá a čas podle vás již nadešel, nabízíme několik zásad, kterými si prázdniny nezkazíte a výsledky mohou být k užitku.

Tou největší chybou by bylo vytrhovat dítě z prázdninových radovánek tréninkem počítání, znalosti písmenek i dalších znalostí a dovedností. Pokud to zvládáte formou hry a jeho či ji to baví, tak proč ne. Jestli se zpěčuje, je nutné hledat vhodnou, pro chlapečka nebo holčičku přijatelnou formu a přijatelné „dávkování“.

Zábavným, hravým, nikoli přísně mentorským způsobem, stojí za to občas vnést do nevázaných zábav i takové, které vyžadují alespoň na omezenou dobu soustředění, zklidnění. K tomu stačí si třeba mezi dovádivým koupáním nebo sportovními a bojovými akcemi zahrát prachobyčejné pexeso, kvarteto a podobně, ale i si s dítětem číst, vyprávět.

Tím vším rozvíjíte jednotlivé styly učení, které mu usnadní zvládat to, co ho čeká. Jedná se podle nejzákladnější klasifikace o typy učení: vizuální, poslechový a zážitkový. Každý jedinec má sklon preferovat a lépe zvládat ten či onen, ale ve škole se uplatní a jsou cestou k úspěchu všechny tři: Pamatovat si, co mu paní učitelka ukazuje, co vysvětluje, a je-li paní učitelka člověk na svém místě, dá prostor i zážitkovému učení, kam patří opět formy her, exkurzí, interaktivních metod…

Hovory o škole zavádějte s rozmyslem  podle toho, zda potomka baví a zajímají, nebo unavují, tedy jestli posilují jeho motivaci, nebo naopak demotivují.

Školou nikdy nestrašte

Na druhé straně znát jeho představy o škole je důležité, protože vám umožní usměrňovat je tak, aby si pak ve třídě nepřipadal jako na cizí planetě a podle toho se nechoval.

Přitom se vyvarujte zdůrazňování toho, co všechno ve škole nebude smět („No počkej, to ti paní učitelka nedovolí!“), ale i toho, jak tam bude všechno skvělé („Všichni se budete kamarádit, bude spousta zábavy, paní učitelka bude na všechny hodná…“).

Pokud tvrdošíjně trvá na tom, jak se mu do školy vůbec nechce, spíš obracejte jeho tvrzení v žert a poukazujte, rovněž formou žertů, na to, jak je hloupé netěšit se na to, co se mu určitě líbit bude.  
Děti totiž často umí být „pozéři“ a v té či oné póze si takzvaně libovat. A čím víc jim ji s vážnou tváří a těžko skrývanými obavami budete vymlouvat, tím víc hrozí, že se v ní natolik „zabydlí“, že přestane být pózou, ale „zvnitřněným“ postojem. Důsledky nepodložené, ale osvojené averze ke škole mohou mít dalekosáhlé dopady.

Každopádně nejdůležitější je co nejvíc si užívat poslední prázdniny s předškolákem a potlačovat nervozitu, kterou dítko vycítí a může samo začít být z nástupu do školní lavice rovněž nervózní, což rozhodně není přínosem.

Autor: Ivana Vajnarová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.