Špatné soustředění a bolesti hlavy u dětí mohou být příznakem očních vad
Je vaše dítě často nesoustředěné? Bolí jej co týden hlavička? Pak byste měli zpozornět – nemusí, ale může za tím být oční vada.
„Vrozené a získané oční vady u dětí mohou při neznalosti, tedy při neléčení, způsobit další zhoršování zraku. V dospělosti to může vést až k fatálním následkům,“ upozorňuje primář očního oddělení Nemocnice Na Homolce a zakladatel Refrakčního centra v Praze MUDr. Petr Novák, CSc.
Nejčastější dětskou oční vadou je podle jeho slov dioptrická refrakční vada (krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus). „Refrakční vada je charakterizovaná jako nepoměr mezi délkou oka a jeho schopností nazývanou lomivost optických médií. Příliš krátké oko nebo snížená lomivost vedou k dalekozrakosti, naopak příliš dlouhé oko či zvýšená lomivost jsou příčinou krátkozrakosti,“ vysvětluje lékař.
Jak poznat oční vadu u dítěte v počátcích?
„V kombinaci se šilháním se často objeví dalekozrakost, která však v některých případech přirozeným růstem oka odezní. Samostatnou jednotkou je takzvaná školní krátkozrakost, kde již název napovídá, kdy dochází k progresi. Tato vada ale zpravidla nedosahuje vysokého počtu dioptrií,“ doplňuje MUDr. Novák. Nejčastěji jsou závažnější stupně refrakční vady zjištěny ještě v předškolním věku. Tyto vady se mohou projevit už v raném dětství.
Dítě má například problémy při hře s míčem, je nejisté při odhadu vzdálenosti, naráží do dveří, do předmětů nebo nábytku, není schopné odlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky… Pomocníkem při diagnostice se může stát i televizní obrazovka: Mnoho rodičů si například všimne, že dítě má potřebu sledovat obrazovku z bezprostřední blízkosti, což může být i první známkou krátkozrakosti. Stejná situace může být pozorována rovněž při malování a hře s hračkami.
„To nejpodstatnější je předcházení tupozrakosti (amblyopie). Její riziko je spojené s poruchou vývoje jednoho oka a normálním vývojem druhého. Mozek ignoruje nedostatečné informace z postiženého oka a jako by pro něj přestalo existovat. Taková vývojová anomálie je pak nevratná v případě, že není zjištěna včas,“ varuje lékař. Naopak důsledné nošení dioptrické korekce, speciální cvičení či nošení okluzoru (záslepky) na lepším oku mohou podle jeho slov posílit funkce postiženého oka natolik, že může být do budoucna i plně funkční.
Když potomek zahajuje školní docházku, měl by již mít svou oční vadu podchycenou. „V té době dítě musí být správně vykorigováno brýlemi nebo kontaktní čočkou! Pak není třeba řešit, kde ve třídě má sedět – uvidí dobře odkudkoli,“ říká lékař. „Pokud tomu tak není, je třeba vyhledat pomoc odborníka. Dalším důležitým bodem je spolupráce rodičů s pedagogem. Ten má dítě na očích několik hodin denně a právě on může být iniciátorem vyšetření dítěte očním specialistou.“
Tupozrakost řešte co nejdříve
Jak krátkozrakost, tak dalekozrakost se koriguje nejčastěji známým způsobem – brýlemi s čočkami příslušného dioptrického kalibru. Astigmatismus je korigován cylindrickými skly, v některých případech dítě dostane speciální torické kontaktní čočky. Další porucha zvaná tupozrakost se označuje také jako lazy eye (líné oko). Vada vzniká nejčastěji v důsledku šilhání, vysoké refrakční vady či velkého dioptrického rozdílu mezi očima. Může také vzniknout v důsledku jiných očních nemocnění.
Tupozrakost je potřeba řešit co nejdříve – zrakové funkce dítěte se totiž vyvíjejí do 6–8 let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství může toto oko trvale funkčně oslabit. „V praxi to pak znamená, že tupozraké oko nedokáže ani nejlepšími korekčními pomůckami dosahovat takové ostrosti jako oko zdravé,“ varuje lékař.
Šilhání neboli strabismus je porucha paralelního postavení očí. Vzniká nejčastěji v důsledku vrozené či získané poruchy vidění oka nebo funkce okohybných svalů. Nápravou šilhání a tupozrakosti se kromě očního lékaře může také zabývat i jiný specialista – ortoptista. „Je to nelékařský zdravotnický pracovník. Jeho práce spočívá ve speciálních očních cvičeních zaměřených na zmírnění či odstranění šilhání, napomáhajících obnovení binokulární spolupráce očí a rozcvičování tupozrakosti. Pracuje nejčastěji s dětmi, ovšem může se věnovat i dospělým pacientům,“ vysvětluje ortoptistka Bc. Zdeňka Vaňharová.
Jak probíhá práce ortoptisty s dítětem
„Jestliže je dítěti předepsána ortoptická léčba, určuje lékař její četnost a délku. Ortoptista podle diagnózy a doporučení lékaře stanoví postupy a druhy cvičení, které bude dítě provádět na ortoptickém pracovišti, případně doma s rodiči. Po skončení léčebného programu je nutné provést opět kontrolu u očního lékaře či strabologa a podle výsledků je pak možné léčbu ukončit nebo v ní ještě dále pokračovat,“ dodává ortoptistka.
CO RODIČE ZAJÍMÁ?
OTÁZKY PRO ORTOPTISTKU BC. ZDEŇKU VAŇHAROVOU
Jak probíhá prohlídka dítěte, které se bojí, je neklidné…?
Lékařská prohlídka neklidného dítěte se příliš neliší od prohlídky ostatních dětí. Samozřejmostí je vlídná komunikace a snaha zaujmout dítě nějakou hračkou či obrázkem. Jestliže dítě nechce spolupracovat, můžeme ho zkoušet přemluvit, není však možné jej nutit. Lékař pak většinou vyšetří jen to nejnutnější, soustředí se na pozorování dítěte, postavení očí a tak dále a odloží návštěvu na pozdější termín, kdy bude dítě větší a třeba si bude z minulé návštěvy pamatovat, že se není čeho bát.
Jak probíhá oční cvičení?
Oční cvičení se liší podle vady, na niž jsou zaměřena. Pleoptická cvičení se zaměřují na rozcvičování tupozrakosti a jejich cílem je zlepšení vidění tupozrakého oka. Základem je zakrytí lépe vidoucího oka a cvičení formou her zaměřená na detaily a spolupráci oka a ruky. Příkladem těchto cvičení mohou být omalovánky, obkreslování obrázků, skládačky, modelování a podobně. Tato cvičení mohou děti provádět i doma za pomoci rodičů. Avšak pozor, nevhodným typem cvičení je sledování televize, filmů a pohádek. Ortoptická cvičení cílí na obnovení spolupráce obou očí, takzvané binokulární vidění. Tato cvičení jsou pro děti obtížnější na pochopení, více namáhavá a v domácích podmínkách je nelze úplně dobře provádět. Jsou zapotřebí speciální přístroje a vybavení, díky nimž je možné vytvořit pro každé oko jiný obraz a cvičící děti se pokouší vidět správně dohromady.
ODPOVÍDÁ PRIM. MUDR. PETR NOVÁK, CSC.
Děti si často samy sahají do očí – mohou si takto do oka přenést nějakou nebezpečnou infekci?
Nemocí špinavých rukou u dětí jsou asi nejčastěji záněty spojivek, zejména v dětských kolektivních zařízeních. Spojivkový vak je však otevřenou vstupní branou infekce v obecném slova smyslu. Výsledkem přenosu infekce tak může být nejen uvedený zánět spojivek, ale třeba i žloutenka. Nemnout si oči by proto mělo patřit mezi základní rodičovské poučky.
Jaké světelné podmínky v dětském pokoji jsou pro dítě optimální?
Dostatek rozptýleného světla, v případě potřeby i osvětlení bodové. A pochopitelně dobré umístění pracovního stolu vzhledem k oknu. Takže nejen při výběru nábytku a dekorací, ale i v tomto vám dobře poradí bytový architekt.
Odborná spolupráce: prim. MUDr. Petr Novák oční oddělení Nemocnice Na Homolce, Refrakční centrum Praha Bc. Zdeňka Vaňharová, dětské centrum Kukátko
