Hospitalizované dítě má právo na přítomnost rodiče! Existují ale výjimky. Které?
Ministerstvo zdravotnictví se postavilo za práva dětí. Vydalo totiž novou závaznou metodiku pro nemocnice, ve které definuje pravidla k přítomnosti rodičů u hospitalizovaných dětí o něco jasněji, než tomu bylo doposud. Potvrdilo, že dítě do osmnácti let má právo ne nepřetržitý kontakt se svým rodičem, přesto však vytklo několik výjimek.
Diskuze kolem nároku dítěte na přítomnost rodiče nebo osoby blízké během ošetření či hospitalizace probíhá dlouho. Akcelerovala ji situace kolem covidu a v posledních měsících tuto otázku znovu otevřela například Tereza Salte. Ta sdílela své zkušenosti na sociálních sítích po té, co byl jejímu synovi diagnostikován zhoubný nádor na ledvinách.
Vedle velkého obdivu k současné české medicíně se se svými sledujícími podělila i o nešťastnou situaci, kdy musela kvůli vnitřnímu nařízení nemocničního oddělení svého ročního syna po osmihodinové náročné operaci na noc opustit. Do pokoje ji po nepříjemném vyjednávání personál nemocnice pustil, ale spát musela na plastové židli.
Kdy má dítě právo na přítomnost rodiče?
Podle nové metodiky má dítě právo na přítomnost jednoho rodiče, zákonného zástupce nebo jiné blízké osoby. Odborníci se shodují na tom, že nemocné či zraněné dítě by mělo mít možnost mít v blízkosti někoho, koho důvěrně zná.
„Poskytování zdravotních služeb je pro dítě náročnou životní zkušeností, jelikož se podrobuje zdravotním výkonům, které může provázet strach nebo bolest. V případě hospitalizace dítě trpí následky odloučení od rodiny a přátel, musí si zvykat na odlišné prostředí i režim. Samotná separace dítěte od rodičů pak představuje zásadní stresor,“ uvádí metodika.
Zdravotníci by měli přítomnost rodičům umožnit i během resuscitace. „Přítomnost doprovodu u resuscitace (a jiných invazivních zákroků) je někdy vnímána zdravotníky jako stresující faktor, některé studie nicméně ukazují, že v takovém případě lépe funguje celková týmová spolupráce a komunikace i mezi zdravotníky samotnými bývá ve skutečnosti efektivnější a věcnější.“ Rodiče se pak navíc pak lépe vyrovnávají s následným šokem.
Stejně tak má dítě nárok na doprovod i při transportu do nemocnice, pokud to prostorové a technické možnosti dovolí.
Právo na nepřetržitý doprovod rodiče má výjimky
Metodika samozřejmě počítá i s výjimkami a nemocnice mohou do práva dítěte na doprovod zasáhnout. Zdravotníci by k takovému scénáři měli přistupovat opravdu jen v nutných případech.
- Doprovod nesmí být psychickou ani fyzickou překážkou, která by bránila v poskytování péče dítěti nebo jiným pacientům.
- Nemocnice může rodiče v přístupu k dítěti omezit i kvůli známkám infekčního onemocnění, intoxikace alkoholem nebo jinými látkami nebo agresivitě.
- Zdravotnické zařízení také může odmítnout přítomnost osoby, která je podezřelá z týrání, zneužívání či jiného ohrožování dítěte.
Může dítě přítomnost rodiče odmítnout?
Metodika počítá i s případem, kdy přítomnost rodiče či zákonného zástupce není žádoucí. Bylo totiž potřeba vzít do úvahy přání samotného dítěte, které přítomnost další osoby nechce nebo nepotřebuje. Závažnějším důvodem je pak ale situace, kdy je potřeba prověřit, zda dítě není obětí sexuálního násilí nebo týrání právě ze strany rodiče či širší rodiny.
