Kdy opravdu potřebujete antibiotika? Už neplatí, že CRP je vodítko, říká lékař
Když před dvaceti lety přišel pacient po třech dnech s teplotou k praktickému lékaři, neudělal mu CRP test, ale spíše výtěr z krku. Následovalo pak období, kdy se CRP přístroje zavedly do téměř všech ordinací a věřilo se jim až slepě. Ukazuje se ale, že to není tak jednoduché.
Článek odborně garantoval: MUDr. Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
Rychlé vyšetření z prstu (CRP), které má k dispozici většina lékařů, výrazně pomohlo k tomu, aby se dala rychle odlišit virová onemocnění od bakteriálních. Zjednodušilo to rozhodování, zda předepsat antibiotika, či nikoli. Nadužívání antibiotik je velmi zásadní celosvětový problém, a v budoucnu tak hrozí, že běžná bakteriální onemocnění (například angíny či záněty kůže) nebudou reagovat na běžná antibiotika.
Proč antibiotika ztrácejí sílu? Podívejte se na video:
Nejvyšší spotřeba ATB byla v ČR zaznamenána v roce 2015 a poté klesala až do roku 2019. Pak se ale výrazně zvýšila s covidovou pandemií. Mezi roky 2022 až 2023 o více než 47 procent.
CRP může být vysoké i u viróz
Vysoké CRP neznamená, že potřebujete vždy antibiotika. Tento ukazatel může být vysoký i při nemocech způsobených viry. Covid-19, chřipka, RS viry, rinoviry (způsobují běžné nachlazení), všechny tyto viry mohou zvedat CRP velmi rychle.
Zvýšené CRP může být vyšší u autoimunitních chorob (například akutní vzplanutí revmatoidní artritidy nebo nespecifických střevních zánětů – Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy). Zvýšené hodnoty jsou časté také po operacích, porodu, úrazu či infarktu. Nezřídka i u nádorových onemocnění.
Doposud se CRP orientačně hodnotilo tak, že při hodnotě nad 100 mg/l se téměř automaticky předpokládalo, že potřebujete antibiotika. Nemusí to tak být a může to být také naopak – nízké CRP neznamená, že antibiotika nepotřebujete.
Kdy potřebujete antibiotika?
Jak se vyznat v tom, zda se jedná o bakteriální zánět a antibiotika jsou lékem první volby? "Přiznejme si, není to vždy snadné," říká MUDr. Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
„Během covidové pandemie jsme běžně vídali hodnoty i kolem tří set. U těchto pacientů poklesla hodnota CRP spontánně i bez nasazení antibiotik za 2 až 3 dny. Při velkém podezření na bakteriální infekci nasedající ke covid-19 jsme antibiotickou terapii ale nasadili. Mohlo se jednat třeba o současně probíhající močovou infekci,“ popisuje MUDr. Lukáš Kohout.
Naopak někdy lokálně probíhající bakteriální zánět může CRP zvedat jen nepatrně. Může jít například o začínající infekci zánětu patrových mandlí nebo boreliózu.
CRP je, jak říká doktor Kohout, často přeceňovaný a nespolehlivý ukazatel. Nemůžeme deklarovat existenci hranice, která rozliší bakteriální a virovou infekci. "I hodnota CRP kolem 30 mg/l může být spojena s velmi těžkou bakteriální infekcí s ohrožením života pacienta,” vysvětluje lékař. Typicky se to stává u invazivního meningokokového onemocnění.
K odlišení bakteriální a virové infekce pak lékaři musí pomoct další vyšetření, jako jsou třeba krevní obraz, detailní prohlídka pacienta, a další informace, které lékař dokáže vyšetřeními zjistit.
