Ponorková nemoc a další problémy. Jak pandemie zamávala s našimi vztahy?
Neustále spolu, vzdělávání potomků, řešení ztráty práce partnerů. Pandemie za uplynulý rok dokázala pěkně otestovat pouto rodinných vztahů. Sice klesl počet rozvodů i sňatků, podle expertů se ale vše vrátí, ne-li zvýší, poté, až opět začneme žít jako dříve. Zejména rozvodovost trápí Česko v nemalých číslech.
O tom, že poslední roky nesvědčí vztahům, slýcháme už dlouho. Že naši prarodiče měli dříve děti, neodkládali rodičovství na poslední chvíli, že se nerozcházeli kvůli hloupostem, zkrátka rodina byla posvátná. Dnes se vztahům nevěnuje taková péče a pozornost. „Sice je zde velká nabídka pomoci pro páry – ty se však většinou zaměřují až na řešení konkrétní krize. Chybí cílení na prevenci,“ vysvětluje PhDr. Ing. Marie Oujezdská, místopředsedkyně Rodinného svazu ČR. Ta zároveň dodává, že lidé ze strachu před selháním partnerského svazku se dokonce bojí mít děti.
Čerpejte zkušenosti z rodiny Elišky Bučkové
Tradiční a pevné zázemí má to štěstí prožívat Česká Miss Eliška Bučková, která je s rodinou v každodenním kontaktu. „Domů do Strážnice se dostanu tak jednou za 14 dní, ale na Facebooku máme uzavřenou skupinu, kde si několikrát denně píšeme,“ prozrazuje Eliška, která má vzor právě ve své rodině. „Rodiče jsou spolu už 34 let a já vidím, že mezi nimi pořád funguje láska, úcta, respekt, chemie, ale i vtip. Naše rodina má velmi úzké vazby, jsme zvyklí se hodně podporovat,“ dodává. Právě její rodiče mohou předávat své zkušenosti a rady prostřednictvím kurzů partnerství, které zahrnují individuální konzultace i skupinové workshopy. „Má to obrovský ohlas. Spousta lidí mi píše, že jim kurz velmi pomohl,“ doporučuje Eliška.
Na rodině se musí pracovat
Nic není zadarmo, ani pohoda v domácnosti. Je pravda, že rozvodovost (v posledním roce ukončilo manželství 21 700 párů) v době pandemie klesla natolik, že méně rozvodů bylo podle Českého statistického úřadu v roce 1970. Na druhou stranu, dnes je mnohem více párů, které žijí tzv. na hromádce. A onen papír na vztah tak nevnímají děti. Zkrátka, když se rozejdou maminka s tatínkem, vnímají to stejně, ať jsou rodiče manželé, či nikoli. V minulém roce se rozpad rodiny týkal asi 23 000 dětí, z toho zhruba případy 10 000 dětí řešily jako následek rozpadu nesezdaného soužití orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Proč se rozcházíme?
Nejčastěji se podle soudních statistik lidé rozcházejí, protože jsou rozdílných povah, názorů a zájmů. „Mnoho párů se vlivem pandemie dostalo do těžké životní situace. Přišly o své přirozené zdroje, které je sbližovaly – chybí jim kultura, sportovní aktivity, ale i společenské uznání,“ vysvětluje Mgr. Pavel Rataj, párový psychoterapeut. Lidé se ocitli v životní situaci, kterou neznali. Zprvu byli rádi, že byli s rodinou, pak ale nastala nejčastěji „ponorka“ a páry pochopily, že spolu nemohou vydržet. K tomu musíme připočíst i nečekané problémy, které museli partneři řešit – finanční zázemí, péče o děti apod. Dá se na takový nečekaný vztah připravit? Podle Marie Oujezdské ano, jen se musí na vztahu preventivně pracovat, konfliktům tedy předcházet. Jednou z cest mohou být terapie.
Podle průzkumu mnichovského Institutu pro komunikační terapii ze všech manželských párů, které jej v průběhu 20 let navštívily, skončilo rozvodem pouze 3,9 % z nich. U nás se obdobný typ terapií teprve zabydluje. Právě jim se ale věnují členská centra RS ČR, která zahrnují kurzy individuální konzultace s lektory i skupinové workshopy.
