Vápník potřebují nejen kosti, ale i srdce. Jak poznat jeho nedostatek?
Vápník je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v lidském těle. Je klíčový pro zdravé kosti, zuby, svaly i srdce.
Vápník využijeme bezezbytku pouze s dalšími látkami a s přispěním tělesné aktivity. Jak víme, je nepostradatelný pro dobrý vývoj a funkci našich kostí a zubů, napomáhá práci srdce, svalů, cév, nervové soustavy, ovlivňuje funkci některých hormonů, přispívá ke srážení krve. „V kostech a zubech je v lidském organismu vápník zastoupen ve formě solí s kyselinou fosforečnou, v krvi je vázaný na albumin, v mezibuněčné tekutině je v iontové formě nebo v komplexech s některými biomolekulami. Jeho množství v tkáních a tělních tekutinách závisí na biologickém věku a zdravotním stavu jedince,“ vysvětluje prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc. z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci.
V kombinaci pro dokonalé vstřebání
Protože vápník je nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a dospívajících. Důležitý přitom není pouze dostatek samotného vápníku, ale i vitaminu D, který pomáhá při ukládání vápníku do kostní hmoty. „Distribuci a využití vápníku řídí některé hormony štítné žlázy a příštítných tělísek. Pro jeho využití je důležitý i prvek hořčík. Nedostatek některého z těchto faktorů je příčinou křivice neboli rachitidy. Nedostatek vápníku, respektive vitaminu D, v dětství je podezřelý jako jeden z možných faktorů vyvolávajících později roztroušenou sklerózu,“ uvádí profesor Šimánek.
K dalším živinám, jež pomáhají vápníku dělat dobře svou práci, patří také vitamin K (podílí se na zabudování větší dávky vápníku do kostní hmoty) a draslík (předchází nadměrné tvorbě sodíku a zamezuje tak nadměrnému vyplavování vápníku z kostí).
Následky nedostatku
U starších lidí, žen v menopauze i po ní a u lidí s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku dochází k ubývání vápníku z kostní hmoty, což se projeví jako osteoporóza (řídnutí kostí). Kosti jsou křehké, snadno se lámou a zlomeniny se obtížně a velmi zdlouhavě hojí.
Čím si škodíme
V průmyslově vyráběných potravinách, jako jsou pizza, hamburgery, Cola a slazené nápoje, jsou obsaženy fosfáty (soli fosforu). Takový dobře ugrilovaný špekáček zapitý Colou nebo jakýmkoli sladkým nápojem je fosfátová bomba. Zhruba sedmdesát minut po požití této kombinace se v těle začne vyplavovat hormon příštítných tělísek parathormon – ihned začne vysávat z kostí vápník, aby opět nastavil v krvi rovnováhu těchto dvou prvků. (Zdroj: bezeckaskola.cz)
Nutné propojení s pohybem
Z analýzy provedené s 13 000 dobrovolníky nad padesát let, zveřejněné v odborném časopise British Medical Journal, vyplývá, že pouhé užívání vápníku sice zlepšilo minerální hustotu kostí (o 1,8 % ročně), předejít zlomeninám však samo o sobě nepomohlo. Kromě příjmu vápníku (a dalších látek) je totiž důležité, abychom se pravidelně hýbali. „Každý krok, který uděláte, vyvolává na vaši kostru tlak. Pokud se snažíte šetřit každým krokem, protože vás bolí nohy, neděláte dobře. Tak jako vaší nečinností slábnou svaly, také slábnou a měknou vaše kosti,“ uvádí na webu bezeckaskola.cz specialista na dlouhé běhy a ultramaratony a lektor běhání Miloš Škorpil. Podle jeho slov na to, aby se vaše kostra zdárně rozvíjela, nemusíte strávit tělesným cvičením hodiny, úplně postačí půlhodina obden.
Kolik vápníku je třeba?
„Pro dítě a dospělého člověka je doporučená denní dávka 800 mg, pro ženu v těhotenství 1200 mg, v menopauze a u seniora pak 1000 mg. Vstřebávání a metabolismus vápníku jsou v organismu regulovány hormony kalcitoninem a parathormonem, souvisejí s fyziologickou funkcí štítné žlázy a trávicího ústrojí a dostatečným příjmem tohoto minerálu, a jak jsme uvedli výše, souvisejí i s tvorbou vitaminu D,“ upozorňuje profesor Šimánek a pokračuje: „Například denní potřeba hořčíku je ve srovnání s vápníkem pro lidský organismus asi poloviční – 400 mg. Na rozdíl od vápníku není tento minerál klíčový pro pevné tkáně. Jeho nedostatek je spojen zejména s poruchami nervosvalové dráždivosti.“
Potraviny jako zdroj
Velké množství vápníku (až 1290 mg/100 g) obsahuje sýr parmazán. O něco méně pak ementál, gouda a eidam. Vysoký obsah vápníku je ve šprotech, máku a sezamu, mnoho vápníku obsahuje mléko, mandle, ořechy. Vápník najdeme i v listech pampelišky, v tuřínu nebo sójových bobech, melase či sušených fících. Vápník z rostlinných potravin je z důvodu přítomnosti fytátů, šťavelanů nebo vlákniny využitelný hůře.
Odborná spolupráce: prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., Ústav lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci