Parodontitidu lze zastavit
Parodontitida je zánětlivé chronické onemocnění závěsného aparátu zubu - parodontu. Parodont je tkáň, která obklopuje zub, fixuje ho v jeho pozici a slouží jako bariéra bránící vstupu bakterií a nečistot. Pokud nechcete v důsledku paradontitidy přijít o zuby máme zde několik tipů pro zastavení tohoto onemocnění.
Paradont je tvořen dásní, zubním cementem, alveolární kostí (kostěné lůžko zubu), ozubicí (vazivová vlákna, která spojují zub s alveolem) a dásňovým žlábkem. Zejména v důsledku špatné hygieny ústní dutiny, ale v menší míře také z jiných příčin se na zubech a dásních usazuje zubní plak, který je „domovem“ velkého množství mikroorganismů a i po očištění se velmi rychle (za 6-12 hodin) obnovuje; proto je nutné čistit si zuby alespoň ráno a večer. Část mikroorganismů z plaku se podílí na vzniku zubního kazu, část na zánětu dásní a parodontitidě.
Samozřejmě zdaleka ne všichni nemocní přijdou o zuby a musejí se spokojit s fixní nebo snímatelnou náhradou. Postup onemocnění lze zpomalit až zastavit pečlivým čištěním zubů správnou technikou (!), v kombinaci s pravidelným odstraňováním zubního kamene (mineralizovaný plak). Možné je i „hubení“ bakterií pomocí dezinfekčních výplachů, v těžkých případech se nasazují dokonce antibiotika.
Nevyhojí-li již existující parodontální choboty konzervativní léčba (hlavně úzkostlivá hygiena s odstraňováním zubního plaku a kamene), je v záloze léčba chirurgická, při níž lékař pacientovi v místním znecitlivění odklopí pomocí skalpelu dásně a vyčistí zanícené prostory. I při této terapii je však důležité dbát na dokonalou hygienu ústní dutiny a využít při ní všechny způsoby likvidace a eliminace nebezpečného měkkého plaku ulpívajícího na zubech a dásních, kde se stává živnou půdou bakterií, které poškozují závěsný aparát zubů a jsou hlavní příčinou jejich uvolnění a ztráty.
Čistit, čistit, čistit
Člověk postižený parodontitidou by měl ze stravy vynechat rafi nované cukry a naopak zařadit do jídelníčku celozrnné pečivo, syrovou zeleninu a ovoce. Pozor na sycené a sladké nápoje, které ulpívají na zubech a mohou být příčinou zubního kazu i parodontitidy. Chrup by se měl čistit nejméně dvakrát denně, nejlépe však po každém jídle.
Zubní plak musí být odstraňován i v mezizubních prostorech pomocí dentální nitě nebo mezizubního kartáčku. I jazyk je někdy třeba čistit, také na něm totiž ulpívají bakterie, které se mohou množit a šířit po celé ústní dutině. Na jazyk jsou určeny speciální kartáčky a škrabky, v případě nouze lze použít kávovou lžičku. Osvojte si správnou techniku čištění zubů a kartáček měňte v intervalech 4-8 týdnů. Po čištění zubů, ale i během dne je vhodné vypláchnout ústa antibakteriální ústní vodou. Některé jsou speciálně vyvinuté pro podpůrnou léčbu parodontitidy, mají stahující účinek a zabraňují krvácení z dásní. Očistě ústní dutiny po jídle může pomoci i žvýkačka bez cukru. Žvýkání zvyšuje produkci slin a pomáhá tak zbavovat zuby zbytků potravy a zubního plaku.
Správné čištění
Přiložte kartáček tak, aby jeho vlákna směřovala asi pod úhlem 45 stupňů od korunky ke krčkům zubů a drobnými vibračními pohyby a mírně stoupajícím tlakem se snažte vlákna kartáčku vtlačit do ústí mezizubních prostor a po krčku zubu i do dásňového žlábku. Celou tuto „akci“ je třeba opakovat vždy na jednom místě několikrát, až pětkrát. Kartáček by měl mít menší hlavici, abyste se dobře dostali i k zadním zubům; ty často trpí nedostatečným čištěním. Lepší je používat měkký (soft) kartáček, neboť tvrdý zbytečně dráždí dásně.
Vadí kouření i zubní kámen
Kromě špatné ústní hygieny se na rozvoji parodontitidy podepisuje strava bohatá na cukry, kouření, neléčený zubní kaz, usazený zubní kámen dráždící dásně (pokud není pravidelně odstraňován, neboť jeho tvorbě hlavně v „jezírku“ slin za dolními řezáky lze zabránit jen velmi účinnou ústní hygienou). Stav zhoršují i vady skusu, špatně zhotovené zubní výplně a chybně modelované korunky nebo některá systémová onemocnění, například diabetes (viz dále) či nemoci snižující imunitu.
Do jisté míry dědičné mohou být odchylky od správné anatomické stavby parodontu, například atypický úpon retní uzdičky až do dásně nebo takzvané mělké vestibulum (prostor mezi dolním rtem a dásňovým výběžkem). V těchto případech vzniká škodlivý tah, který může způsobit odtažení dásně od zubních krčků a napomoci tak vzniku parodontálních chobotů. Řešení je chirurgické.
Když všechno selže
Parodontitida může postihnout jediný zub, několik zubů nebo všechny zuby. Pokud selžou možnosti konzervativní i chirurgické léčby, přichází ke slovu - jako součást komplexní terapie této nemoci - tzv. protetická sanace chrupu. Jejím cílem je funkční rehabilitace parodontitidou oslabeného chrupu pomocí vhodně volených dlah nebo zubních náhrad fixního či snímacího charakteru.
Chronický zánět způsobuje i úbytek kostní tkáně, v níž je zub ukotven, ale jednou z největších vymožeností moderní stomatologie je takzvaná augmentace neboli náhrada čelistní kosti. Stejně jako lze nahradit vlastní zub implantátem, dá se tedy nahradit i kost… Přesto o svůj chrup s pomocí profesionálů - stomatologů a dentálních hygienistek a hygienistů - raději pečujme tak, abychom toto pokrokové řešení nemuseli osobně vyzkoušet.
Odborná spolupráce: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA, vedoucí oddělení parodontologie Ústavu klinické a experimentální stomatologie 1. LF UK a VFN v Praze, předseda České parodontologické společnosti
