Krevní skupiny: Jste A, B, AB, nebo 0? | Moje zdraví

Velký přehled krevních skupin: Jste A, B, AB, nebo 0?

12. února 2020 • 06:00

Krevní skupina AB je univerzální příjemce, zatímco 0 univerzální dárce. Tuhle poučku jste už nejspíš slyšeli. Krevní skupiny nás nejvíc zajímají ve chvíli, kdy máme v nemocnici podstoupit transfuzi. Jak je ve skutečnosti pro nás tato informace důležitá?

Krevní skupiny: jak je rozlišujeme?

Krevní skupiny se určují podle antigenů na membráně červených krvinek. V současné době se rozlišuje kolem 30 různých systémů krevních skupin, nejznámější je ale systém AB0, ve kterém rozeznáváme čtyři základní typy krevních skupin: A, B, AB a 0.

Celosvětově je nejčastější krevní skupina A (42 %), následuje 0 (32 %), dále krevní skupina B (18 %) a nejvzácnější AB (8 %). V Česku převažuje skupina A, následovaná nulou.

Když jde o život

Krevní skupiny jsou důležité především v situaci, kdy je zapotřebí okamžitá krevní transfuze (při náhlé hospitalizaci po úrazu, nehodě apod). Krevní transfuze odlišné krevní skupiny, než má pacient, by totiž vedla k okamžité imunologické reakci organismu a rozpadu krvinek darované krve. Výsledkem by byly vážné zdravotní problémy, které by mohly skončit selháním ledvin, šokem a smrtí.

Výjimkou jsou lidé s krevní skupinou AB, kteří mohou přijímat krev jakékoli skupiny, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky. Naopak lidé s krevní skupinou 0 jsou univerzálními dárci pro lidi všech krevních skupin, ale krev mohou přijmout také jen 0. 

Znát krevní skupinu nestačí

Důležitá informace hned v úvodu: I kdybyste měli svou krevní skupinu potvrzenou v dokladech nebo třeba vytetovanou na ruce, při případném rychlém převozu do nemocnice vám to nebude nic platné. V situaci, kdy je znalost krevní skupiny nezbytná pro záchranu zdraví či života, musí zdravotníci ze zákona ověřit, jakou skupinu máte, aby nedošlo k záměně krve s fatálními následky.

Více o ověřování krevních skupin čtěte zde. 

Rh faktor

Kromě krevních skupin lze krev rozlišit také podle takzvaného Rh faktoru, který je buď Rh+, tedy pozitivní, nebo Rh-, tedy negativní. Člověk s Rh negativní krví nesmí dostat transfuzi s Rh pozitivní krví, lidé s Rh+ ale mohou dostat krev s oběma faktory. Většina lidí (85 %) má Rh faktor pozitivní.

Jedinou rizikovou situací je stav, kdy má matka krev Rh- a plod je Rh+, a to ještě teprve v tom případě, jde-li o druhé těhotenství. Při prvním těhotenství totiž krvinky plodu neprocházejí placentou do krevního oběhu matky a naopak – lidově řečeno se krvinky ve společném oběhu nesmíchají. To může nastat až při samotném porodu, kdy krvinky plodu s Rh+ proniknou do krevního oběhu matky, její tělo je považuje za cizorodé a začne proti nim vytvářet protilátky.

Více k tématu čtěte zde. 

Jak určit krevní skupinu?

Na rychlé určení krevní skupiny se používá takzvaný sangvitest. Jde o kartičku, na které se smíchá kapka krve pacienta se sérem. Podle toho, jak se vzájemně vysráží, se určí krevní skupina.

SangvitestSangvitest • Autor: docplayer.cz

Test (MiraTes) na určení krevní skupiny si můžete pořídit i v lékárně.

Kdy se podává transfuze?

Před zákrokem v nemocnici se upřednostňuje především autotransfuze, tedy odběr pacientovy vlastní krve v předoperačním období s dostatečným předstihem. V ostatních případech se přistupuje k transfuzi krve od dárce, a to v těchto případech:

  • při ztrátě krve – úraz, operace, těžký porod, hemoragický a popáleninový šok (vitální)
  • při krevních onemocněních – anémie (Hb pod 80g/l), trombocytopénie, hemofilie, koagulopatie obecně (zdravotní)
  • ostatní indikace – otrava oxidem uhelnatým, nádorová onemocnění, chronická onemocnění ledvin a jater, imunodeficit (zdravotní)

Krevní skupiny a dědičnost

Krevní skupiny se dědí po rodičích. Od každého z rodičů přijímá plod polovinu genetické výbavy, tzn. že krevní skupina vzniká ze dvou rodičovských genů. U krevní skupiny záleží konkrétně na tom, který z rodičovských genů je silnější.

Dědičnost krevních skupin 
Matka\Otec 0 A B AB
0 0 0, A 0, B A, B
A 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB
B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB
AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB

Krevní skupiny a nemoci

Krevní skupiny mají určité charakteristické rysy a u jejich nositelů se vyskytují četnější sklony k některým konkrétním druhům onemocnění. Riziko propuknutí onemocnění je vždy jen nepatrně vyšší než u ostatních krevních skupin.

U krevní skupiny 0 se častěji setkáváme s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, ale naopak není četněji zastoupený výskyt rakoviny žaludku. Vedle toho se uvádějí alergie, problémy se štítnou žlázou, vyšší krvácivost a výskyt zánětlivých onemocnění.

U krevní skupiny A je častější výskyt některých karcinomům, a to zejména tlustého střeva a rekta, dělohy a vaječníků, mammy, také ischemická choroba srdeční a postižení žlučových cest. Vedle toho se uvádějí sklony k anémii, cukrovce a k onemocnění jater.

U krevní skupiny B je častější výskyt onemocněním astma bronchiale. Dále se uvádějí vyšší sklony k cukrovce, roztroušené skleróze, chronické únavnosti a k potížím s imunitním systémem.

U krevní skupiny AB jsou častější nádory slinných žláz, chronická leukémie a cukrovka. Dále se uvádějí vyšší sklony k onemocněním srdce, k rakovině celkově, potíže s imunitním systémem a anémie.

Zdroj: krevniskupiny.cz

Více k tématu krevních skupin a nemocí čtěte zde. 

Krevní skupiny a strava

Teorie stravování podle krevních skupin vznikla v 80. letech 20. století. Jejím zakladatelem je americký lékař Peter d’Adamo. Tato teorie tvrdí, že každá krevní skupina má odlišný metabolismus zpracování potravin, což je způsobeno tím, že každá má odlišný antigen s osobitou chemickou strukturou. Bylo zjištěno, že zatímco některé potraviny mohou být pro jednu skupinu červených krvinek škodlivé, pro druhou skupinu mohou být naopak vhodné, prospěšné. Právě tento objev určuje souvislost mezi krevními skupinami a stravou. Pro každou skupinu byl proto vytvořen seznam vhodných, zakázaných a neutrálních potravin. Teorie má své zastánce i odpůrce, záleží tedy jen na vás, jestli se jí bude při stravování řídit, nebo ne.

O tom, jestli se dá podle krevních skupin hubnout, čtěte zde. 

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.