Jak poznáte začátek Alzheimerovy nemoci? První se zhoršuje krátkodobá paměť
Někdo o „Alzheimerovi“ vtipkuje jako o pánovi s německým jménem, který schovává klíče. Jenže legrační tahle nemoc vůbec není. Týká se stále více lidí a než propukne se všemi příznaky, dlouhá léta o ní vůbec nemusíte vědět.
Zapomínání je lidské a se zvyšujícím se věkem a uspěchaným životním stylem je stále častější. Jenže zatímco někdy jsou poruchy paměti úplně normální, některé mohou být příznakem obávané Alzheimerovy choroby, která bývá nejčastější příčinou demence.
Popsal ji více než před sto lety německý psychiatr a patolog Alois Alzheimer. Od té doby se lékaři snaží najít účinný lék, ale zatím jde o nemoc nevyléčitelnou a dostupné léky mohou průběh choroby bohužel jen zpomalit. Jak se zvyšuje průměrný věk populace, pacientů přitom přibývá.
Co se děje v mozku při Alzheimerově nemoci?
Nejde jen o zapomínání
Spousta z nás má Alzheimerovu chorobu spojenou jen se zapomínáním. Vždyť kolikrát si člověk není schopen vzpomenout třeba na jméno nějakého herce a glosuje to zpravidla slovy „já mám snad alzheimera“.
Tato slova potvrzuje i profesor MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol: „Lidé se domnívají a stěžují si, že je něco v nepořádku, když si nevybavují nějaké pojmy, názvy nebo jména. Jenže si neuvědomují, že jsou často ve stresu a jsou rozptylováni mnoha dalšími aktivitami. To nepovažujeme za nic nebezpečného. Něco jiného je, když člověk zapomíná časové údaje, ztrácí se v prostoru nebo například zapomíná používat nějaké spotřebiče. Tam je potřeba zpozornět.“ Jaké jsou tedy příznaky a jaký má nemoc vývoj?
V první fázi se zhoršuje krátkodobá paměť
Člověk si například v obchodě nevzpomene, co chtěl koupit. Zapomínání se postupně zhoršuje. Typické bývá, že si člověk vybavuje věci z dávné minulosti a rád o nich hovoří. Nepamatuje si ale, co měl ráno k snídani.
Později opakuje dokola ty samé věty, které však přestávají dávat smysl. Mění se pomalu osobnost a chování nemocného, který přestává poznávat své blízké, obviňuje je, že mu schovávají věci a lžou, přestává se orientovat v čase a prostoru, ztratí se i v důvěrně známém prostředí.
Postupně přestává fungovat i tělesná schránka člověka. Pacient například necítí hlad či žízeň, neví, že je mu zima nebo se mu chce na toaletu. Na konci pak poškozený mozek přestává řídit mimo jiné i imunitní systém a pacient s Alzheimerovou chorobou umírá, často na nějakou banální infekci, jako je třeba rýma, která se rozvine v zápal plic, protože se tělo nemá jak bránit.
Co se děje v mozku
Náš mozek je metabolicky velice aktivní. Během jediného roku vyprodukuje tolik zplodin, kolik sám váží. A právě některé z těchto zplodin mohou být toxické a způsobují neurodegenerativní onemocnění. U alzheimera se děje to, že se v mozku ukládají dva typy bílkovin. Jedna je beta-amyloid, která se ukládá mimo nervové buňky, a druhá je takzvaný tau protein, který se ukládá uvnitř nervových buněk. Tyto toxické shluky poškozují nervové buňky a jejich spojení, což je podstata Alzheimerovy choroby.
Na rozvoji nemoci se přitom podílí řada faktorů, z nichž tím hlavním je věk. Zatímco výskyt nemoci v populaci ve věku mezi 65 a 74 lety je 3 %, mezi 75 a 84 lety je to už 19 % a po 85. roce věku dokonce 47 %. S trochou nadsázky se dá říct, že kdybychom žili každý minimálně do stovky, měli bychom alzheimera de facto jednou všichni.
Kromě věku ale svoji roli hraje také genetika a životní styl. Vědci z Cambridgeské univerzity analyzovali dostupná data a stanovili sedm rizikových faktorů ovlivňujících vznik Alzheimerovy choroby. Roli hrají některá onemocnění, jako je například diabetes, vysoký krevní tlak, obezita, deprese, kouření, nedostatek fyzických aktivit, ale i nízká úroveň vzdělání.
Nová naděje
Vyléčit Alzheimerovu chorobu nelze. Jak dlouho tedy život nemocného s touto nemocí trvá? To je individuální. V současné době je to i dvanáct let. Čím dříve se nemoc diagnostikuje a pacient začne užívat léky, tím větší naděje je na zpomalení nemoci a oddálení nejzávažnějšího stadia.
Léky dokážou přechodně zlepšit paměť i kvalitu života a soběstačnost nemocných tím, že podporují činnost mozkových buněk, které nejsou nemocí ještě zasaženy. Nadějí pro všechny pacienty jsou nové vědecké výzkumy a vývoj léků, jež by mohly nemoc vyléčit.
Jedním z odborníků v této oblasti je český vědec a neurolog MUDr. Martin Tolar, který už třicet let působí v USA, kde se mimo jiné specializuje na výzkum Alzheimerovy choroby. Jeho společnost uvedla loni do třetí závěrečné fáze klinických studií lék, který podporuje přirozený ochranný systém mozku, a tím ho chrání proti formování toxinů.
Už fakt, že je lék již v poslední testovací fázi, vzbuzuje velké naděje. Podle Martina Tolara je reálné, že by se mohl lék dostat na trh v roce 2025. Důležité je podchytit počátky nemoci, které probíhají skrytě, dokonce i deset či dvacet let před propuknutím klinických příznaků. Jakmile k nim totiž dojde, je už na léčbu pozdě.
Zdravá strava
Když se ale nemoc diagnostikuje dříve, k rozvoji typických symptomů a dalšímu poškození díky novému léku nebude muset vůbec dojít. Na vývoji léků proti Alzheimerově chorobě pracují i další farmaceutické společnosti a vědecké týmy, a zdá se, že řešení je na dosah. Do té doby ale nejsme bezbranní. Prevencí, která může přispět k redukci rizika onemocnění, je především dostatek tělesných aktivit, ale i relaxace, udržování sociálních kontaktů a mozkové aktivity.
Důležitý je i zdravý jídelníček, ve kterém bude dostatek vitaminů E, B, C, kyseliny listové, selenu a ginkgo biloby. V případě, že máte podezření na možné zhoršení kognitivních funkcí, ať už u sebe, či u svého blízkého, objednejte se k praktickému lékaři na jednoduchý test. Otestovat se ale můžete bez čekání a v soukromí i v některých lékárnách či on-line. Další možností jsou kontaktní místa České alzheimerovské společnosti.
Konzultace a testování
Na prevenci různých forem demence a Alzheimerovy choroby se zaměřují BENU Alzheimer konzultační centra. Každé konzultační centrum má své odborně vyškolené lékárníky, kteří se pacientovi po objednání věnují necelou hodinu, v soukromí a mimo ruch lékárny.
Součástí konzultace, během které je možné odhalit počínající potíže s krátkodobou pamětí a poruchu kognitivních funkcí, je i test paměti vytvořený týmem profesora Aleše Bartoše z Národního ústavu duševního zdraví. Pokud je pacient na vyšetření doprovázen i rodinným příslušníkem, odborný konzultant se věnuje i danému příbuznému. Pokládá mu otázky, například, kdy se začaly projevovat první symptomy, jak vypadá pacientův běžný den a jiné. Na konci testu lékárník seznámí pacienta i doprovod s výsledky a doporučí další postup, případně i návštěvu konkrétního lékaře.
Adresy a kontaktní údaje najdete na www.benu.cz/ alzheimer-konzultacni-centrum.