Ideomotorika: Cesta k bezbolestnému tělu
Ideomotorika je cestou tzv. "úmyslných pohybů", které vytváříme za pomoci vizualizace a idejí našeho těla, respektive hlavy a mozku. Mozek následně vede tělo směrem, který je pro člověka zcela přirozený a hlavně přínosný.
Cesta svalových souher
Hlavní rozdíl mezi klasickým pojetím cvičení neboli posilováním (vědomé zpevňování těla) a využíváním vrozených svalových souher, tkví v tom, že během klasického posilování vědomě zpevňujeme tělo, zatímco za pomoci ideomotoriky ho učíme, jak se pohybovat správně a bezbolestně.
Vědomé zpevňování těla
Při vědomém zpevňování jakéhokoliv svalu, který lze za pomoci vědomí ovládnout (nepatří sem srdeční sval a hladká svalovina vnitřních orgánů), dojde k jeho tahu směrem z periferie ke středu. Jedná se tedy o tzv. proximální tah.
Tento typ pohybu a svalové práce sice zpevňuje střed těla, pohyb jako takový však blokuje. V praxi to sice neznamená, že bychom se nehýbali, nýbrž že nedochází k celotělovým souhrám vedoucím k lokomoci, tj. pohybu vpřed.
Lokomoční souhry jsou u každého živočišného druhu odlišné, například had se pohybuje pomocí stahu svalů trupu, kdy se na jedné straně svaly zkrátí, na druhé straně jde pohyb opačným směrem. Výsledkem je vlnovitý pohyb vpřed.
Oproti tomu se například klokan pohybuje skákavým pohybem, který vytváří za pomoci končetin jako člověk, jeho tělo mu však neumožňuje využití specificky lidského kročného cyklu. Klokan skáče tzv. sounož.
Zkřížený vzor chůze
Člověk využívá k pohybu vpřed výhradně končetiny ve zkříženém vzoru chůze, kdy se jedna končetina opírá a odráží tělo vpřed, stejnostranná končetina nakračuje. Na druhé straně těla pak tento mechanismus probíhá opačně. Příklad: pokud nakračuje pravá paže, tak pravá noha a levá paže odrážejí tělo vpřed a levá noha nakračuje.
I při plazení vojáků pod ostnatým drátem vzniká pohyb vytvořený přes končetiny, i při válení sudů s rukama u těla se odrážíme o paže a o stehna.
Při vědomém zpevnění se tělo pohybu brání a má tendenci se stahovat a zmenšovat prostor v kloubech. Oblast pánve a trupu se také stahuje a vnitřní orgány mají menší prostor, který potřebují k nezbytnému pohybu.
Využití vrozených souher
Vrozené svalové souhry vznikají, když mozku dáme informace, které se následně přemění v souhry bez účasti naší vůle. Svaly, které jsou zodpovědné za vytvoření opor pro konkrétní pohyb, se táhnou od středu těla směrem k periferiím, tzn. ke končetinám.
Přes končetiny je pak umožněn optimální pohyb v celotělových souhrách.
Prostor v kloubech se zvětšuje, zvyšuje se stabilita těla, hybnost a síla v končetinách. Svaly celého těla pracují v harmonii – co se má zapnout, se zapne, co uvolnit, se uvolní.
Celý pohyb je řízen mozkem na základě optimální vstupní informace. Tou je pouhá představa pohybu končetin a těla v prostoru.
Příklad: Pokud chci zdvihnout činku při bicepsovém zdvihu, musím to dát své nervosvalové soustavě na vědomí. Tělo nechám uvolněné, neboť přenášení těžiště uvnitř těla bez kompenzačních obranných mechanismů je možné jen v těle, které není zatížené jakýmkoliv stažením.
Stažení těla, např. zpevnění břišních svalů, pohybovému programu brání. Představím si, kam chci činku zdvihnout, zároveň musím vědět, proč celý pohyb dělám.
Pokud zvednu ruku, představím si, že chci něco uchopit, někam dosáhnout. Ve fitness se většinou hýbe rukama, nohama a tělem bez cíle a bez důvodu. Tělo pak reaguje spuštěním obranných mechanismů, které nepodporují lokomoci a pohyb člověka.
Odborná spolupráce: Václav Rázl, Fyziofitness Černošice, Gymstory.
