Vliv zdravého světla
Jak se cítíte během zimního období? Radujete se z jiskřivého sněhu a mrazivého vzduchu, nebo se schouleni do sebe ploužíte za ranního šera do práce a za večerního soumraku z práce…? Proč tomu tak je?
Světlo má zásadní vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Během zimních měsíců se cítíme více unavení, podráždění, vyčerpaní, neschopní se soustředit, se stavy smutku či deprese (říká se jí zimní deprese či také sezónní afektivní porucha), kdy člověk mívá vyšší chuť k jídlu, pokles chuti na sex, nižší schopnost řešit problémy, časté změny nálad, nastupují bolesti hlavy, svalů… Nejde o setrvalý stav, týká se především zimního období, kdy je přirozeného světla celkově nedostatek a umělé osvětlení není schopno tento defi cit nahradit.
Nemilou pravdou navíc je, že v zimním období pobýváme především uzavřeni mezi čtyři stěny svých domovů, kanceláří a jiných prostor bez toho, abychom energii čerpali venku, byť z malých dávek slunečního svitu. A nejen to. Vnitřní prostředí mnohdy vyžaduje osvětlení téměř od rána do večera, teoreticky bychom měli mít dokonce nadbytek světla. Ale zde se nachází kámen úrazu. K životu potřebujeme zdravé světlo. Zdravým rozumíme takové světlo, které je svým složením co nejvíce podobné přirozenému slunečnímu svitu, tedy obsahuje celé spektrum barev, stejně jako přirozené denní světlo se svým spektrem sedmi barev duhy.
Proč je toto důležité zdůraznit? Umělé osvětlení totiž zpravidla nemá vyvážené barevné spektrum a určité barvy v něm chybějí. Například podle výzkumů profesora Fritze Hollwicha, věnujícího se oftalmologii a působícího na univerzitě v německém Münsteru, lidé, kteří tráví většinu pracovní doby pod silným zářivkovým světlem, mají v těle výrazně zvýšenou hladinu stresových hormonů.
Jak je to možné? Světelné záření o dlouhých vlnových délkách, tedy žluté, oranžové a červené barvy (které obsahuje běžné osvětlení), má na organismus stimulující až dráždivý účinek. Krátkodobý vliv tohoto světla může být příznivě „burcující“. Pokud je však doba působení delší, začne být náš organismus přestimulovaný, což se projeví zvýšenou produkcí stresových hormonů, posléze z toho vyplývající únavou a dalšími zdravotními obtížemi.
Tyto zdroje světla zpravidla naopak neobsahují modrou složku, tedy právě tu, jíž je ve slunečním světle dostatek a která zastavuje výrobu spánkového hormonu melatoninu a probouzí nás k aktivitě, ALE k přirozené (tedy ne dráždivé). Stejně tak, jako ráno vychází slunce a zastavuje náš spánek, abychom se mohli s radostí pustit do aktivit nového dne, večer zapadá, abychom se zklidnili a mohli spokojeně usnout v náruči nadcházející noci.
!!! O tom, nakolik se dané umělé osvětlení blíží přirozenému světlu, vypovídá index podání barev Ra (color rendering index, CRI). Běžné osvětlení mívá kolem 60-80 Ra. Pokud je však Ra vyšší, tedy něco kolem hodnoty 90 a více, mluvíme o světle plnospektrálním. Vytváří přirozené prostředí, které je pro náš organismus zdravé - eliminuje zrakovou únavu, pálení očí a jiné negativní projevy, včetně návaznosti na celkovou vyčerpanost a neschopnost fungovat jako v jiných měsících.
Světelná podvýživa
Zdroje zdravého - tedy plnospektrálního - světla díky svému působení podporují fotochemické procesy v těle, přispívají ke správné hormonální výměně, povzbuzují syntézu vitaminů (zejména potřebného vitaminu D) a zlepšují psychickou pohodu. Proto se často využívají též jako cílená fototerapie ve zdravotnických zařízeních nebo například v ústavech sociální péče pro stabilizaci stavu seniorů, kterým se díky využívání plnospektrálního světla a přenosnému simulátoru slunce vrací chuť do života, elán pro každodenní život a celkově se zlepšuje zdravotní stav…
Ale bavme se teď o nás, kteří každodenně chodíme do práce, řešíme spoustu pracovních i osobních problémů, výchovu dětí atd. Právě pro nás je toto světlo přínosem, abychom nepadali únavou a neměli chuť zalézt na zimu kamsi do medvědí nory. Pro děti je třeba používat zdroje světla o nižší intenzitě, cca 2500 luxů, oproti „dospěláckým“ 10 000 luxům. Na fototerapii reagují velice dobře a rychleji než mnozí dospělí.
Jaká světla máte doma? Jaká ve své kanceláři? Splňují potřeby vašeho zraku a celého organismu? Jak často pociťujete nepříjemné pálení očí, únavu a malátnost, bolesti hlavy...? Výběru osvětlení věnujte dostatek času, poraďte se s odborníkem a nezapomeňte učinit finální rozhodnutí v souladu se svými pocity. Každému vyhovuje něco jiného a každý má jinak nastavenou citlivost vnímání, jiné potřeby a nároky na prostředí kolem nás. Světlo má do života přinášet radost a zdraví. Pakliže jste pod určitým druhem umělého osvětlení mrzutí, unavení a nevýkonní, je čas na změnu!
Plnospektrální světlo prozatím nepatří k běžným vybavením našich domácností, lidé však postupně přicházejí na to, že pro zdraví je opravdu důležité, jaké světlo denně používáme. Příkladem mohou být různé organizace, podniky a firmy, kterým záleží na zdraví jejich zaměstnanců, a plnospektrální osvětlení proto do kanceláří a provozů pořizují. Posviťme si tedy na naše životy, jak doma, tak na pracovištích, a vnesme do nich světlo. Budeme se cítit lépe a možná se projasní i mezilidské vztahy, které mnohdy v zimních měsících povážlivě skřípou…
Stolní, stojanové, závěsné světlo, stropní lampy, plnospektrální žárovky, zářivky, simulátory slunce… Možností vpustit slunce do našich domovů je mnoho. Někdy ke změně nálady postačí výměna žárovek za plnospektrální, jindy je zapotřebí využít „silnější kalibr“ - sluneční lázeň simulátoru slunce. Ten se nepoužívá celý den, nýbrž pouze několik desítek minut či hodin, v závislosti na citlivosti daného člověka a jeho vnitřním nastavení (u terapie můžete relaxovat, číst si..., není nutné se soustředit pouze na příjem blahodárných světelných paprsků).
Tip: Pokud prozatím nemáte s tímto druhem světla zkušenosti, lze si nejprve vyzkoušet, jak bude tělo reagovat. Tuto možnost dává „Studie vlivu plnospektrálního osvětlení na zimní deprese“, která v České republice odstartovala v prosinci loňského roku a potrvá zhruba do března 2014. Více informací získáte na: www.zimnideprese.cz
