Správné osvětlení do ložnice, dětského pokoje a dalších částí bytu
Jak rozmístit světla v ložnici tak, aby fungovala? A jaká základní pravidla dodržet v dětském pokoji?
Jednoduché řešení bude mít osvětlení ložnice. Orientační světlo může mít i nažloutlou barvu; důležitější však bude možnost regulovat jeho intenzitu. Zajímavou a jistě pohodlnou variantou je dálkové ovládání světla. I když by televize v ložnici být neměla, často ji právě zde sledujeme.
Totéž platí pro lampičky používané pro čtení. Ideální umístění bude v tomto případě za hlavou, protože její umístění na nočním stolku nás odsoudí ke čtení na jednom boku. Řešením může být i rampa, na níž se může světlo ohybovat, či otočné rameno. V ložnici také bývá toaletní stolek a u něj bude důležitá barva světla, která by se svým složením měla blížit dennímu. Světlo by mělo dopadat na tvář před zrcadlem stejně intenzivně z obou stran.
Když je v ložnici rodičů dětská postýlka, je třeba zvolit noční světlo. Bude udržovat přijatelnou intenzitu osvětlení. Rodiče potřebují možnost orientace při nočním vstávání k dítěti. Noční světlo ocení též senioři, kteří v noci častěji vstávají. Na trhu jsou k dispozici i svítící hračky. Ty bychom ale měli pořizovat jen v osvědčených kamenných prodejnách a vždy opatřené příslušným bezpečnostním certifikátem. Jednou z variant může být také světlo s čidlem pohybu, jež se sepne ve chvíli, kdy se v místnosti začne něco hýbat.
Pro děti to nejlepší
Samostatnou kapitolou jsou dětské pokoje a pracovny. V prvním případě musíme počítat s tím, že budeme kombinovat osvětlení pro noc, pro hru a pro plnění případných školních povinností. Nároky se samozřejmě budou měnit s věkem dítěte, takže jde opravdu o náročný úkol. V neposlední řadě bychom měli dbát i o to, jak snadno lze to které světlo rozbít a jestli nehrozí úraz třeba od střepůNoční osvětlení jsme už řešili. Pro hru je vhodné centrální osvětlení, ale lepší je sada svítidel na rampě, po níž je můžeme podle potřeby posunovat a směrovat. K plnění nejen školních povinností bude potřeba pracovní stůl.
U něj se bude hodit hlavní osvětlení, které zmírní kontrast mezi stolní lampičkou a neosvětleným okolím. Stolní lampička pak musí být polohovatelná, s neprůhledným krytem, z něhož nebude vyčnívat zdroj. Stát musí na opačné straně než je ruka, kterou uživatel stolu píše. Pracovní plochu má ozařovat z výšky asi půl metru v úhlu cca 60 stupňů; stínidlo by rozhodně mělo být pod úrovní očí.
Žádná černá místa
Neměli bychom zapomínat ani na ostatní prostory v bytě. U nich už to bude jednodušší. V koupelně musejí svítidla splňovat odpovídající normy pro jejich užití ve vlhkém prostředí. Samozřejmostí je centrální osvětlení, u zrcadla pak doplněné nástěnnými svítidly po obou stranách. Pro potřeby líčení by jejich barevnost měla odpovídat dennímu světlu, perfekcionisté je pak doplní o další, které se bude rovnat večernímu osvětlení ve společnosti.
Svítidlo na WC bývá jedno, a to buď nade dveřmi, nebo na stropě. Jestliže za sebou tato místnost ukrývá prostor se stoupačkami, můžeme použít světlo nástěnné, třeba jen s vlastním zdrojem energie, protože ho nebudeme používat často. Chodba, předsíň a podobné místnosti mívají také jedno centrální světlo. To by mělo být takové intenzity, aby se příliš nelišilo od osvětlení místnosti, odkud do chodby vstupujeme, jinak bude přechod nepříjemný. U vchodu je pak dobrým zvykem mít ještě nástěnná svítidla. Často mají funkci osvítit prostor u zrcadla, v němž kontrolujeme dokonalost naší garderoby při odchodu z domu. To platí i v případě samostatné šatny.
