Ve kterých zaměstnáních páchají lidé nejčastěji sebevraždy?
Pochmurné podzimní měsíce, tíživá životní situace, psychické problémy, to vše může vést k sebevražedným sklonům. Kromě těchto faktorů se jako rizikové ukazuje také povolání. Na jakých pozicích pracují lidé, kterým sebevražda hrozí více než ostatním?
Americká vláda zveřejnila novou zprávu týkající se psychických onemocnění. Mimo jiné se v ní uvádí, že větší míra sebevražd byla zaznamenána u mužů pracujících v těžkém průmyslu či stavebnictví. Pro obě pohlaví jsou pak rizikové i profese související s oblastí umění, zábavy, designu, sportu a médií.
Zpráva rovněž informuje, že v letech 2000 až 2016 se počet sebevražd u lidí v produktivním věku zvýšil o 34 procent. Uvedená statistika pochází z analýzy 22 tisíc lidí ze 17 států USA ve věku 16 až 64 let, kteří v letech 2012 a 2015 spáchali sebevraždu. Odborníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zemřelé rozdělili do 22 skupin podle povolání, ve kterých pracovali.
Těžký průmysl, ale i design, média a sport
A co z jednotlivých dat vyplývá? V letech 2012 a 2015 byla největší míra sebevražd u mužů pracujících ve stavebnictví. V roce 2012 to bylo 43 procent a v roce 2015 53 procent. V roce 2015 pak pocházela druhá největší míra sebevražd u mužského pohlaví z oblasti umění, designu, zábavy, sportu a umění. Na třetím místě pak skončila různá instalatérská a řemeslnická povolání.
U žen ve sledovaném období spáchaly sebevraždu nejvíce ty, které pracovaly na pozicích souvisejících s uměním, designem, zábavou, sportem a médii. Na předních místech se také objevovaly ženy pracující ve zdravotnictví a v technických profesích. Na život si ve větší míře sáhly servírky, pokojské či barmanky. Naopak nejnižší míra sebevražd se objevila u mužů a žen zaměstnaných v oblasti vzdělávání.
Ve své zprávě poukazují pracovníci CDC i na to, že výše uvedená pracoviště jsou velmi důležitým, ale dodnes ne zcela sledovaným aspektem, který jedince dovede až k tomu, že si sáhne na život. Proto by podle nich bylo dobré se touto sférou více zabývat a ve firmách zaměstnávajících lidi na uvedených pozicích se pracovníkům více věnovat a být k nim empatičtější.
Na místě je třeba i bezplatná podpora psychologa či psychiatra. K tomu, zda například zlepšení pracovních podmínek může stát za snížením sebevražd, je ale potřeba dalších výzkumů. Někdo totiž namítá, že daná problematika souvisí i s kvalitou a mírou dosaženého vzdělání – tuto tezi ale výše uvedená data nepodporují.
I když se jedná jen o výzkum prováděný v USA, něco si z něj můžeme odnést i my. Podobně to totiž vypadá i v evropských zemích, a tudíž i u nás. Znepokojivé je podle CDC zejména to, že míra sebevražd se celkem výrazně zvyšuje u žen a dívek. Na vysvětlení, proč tomu tak je, si ale musíme počkat na další studie.
