Vánoční přeplněnost
Během vánočních svátků doslova odpadnete na pohovku s pocitem, že se do vás nevejde už ani gram? A stejně po chvíli jdete pátrat, co zbylo ve spíži či ledničce… Takové chování však mívá neslavné konce.
Procházím prosklenou, příjemně zařízenou halou Sanatoria sv. Anny v Praze 3, kde již od rána převládá čilý ruch. Chvíli pozoruji cvrkot a ve skrytu duše pátrám po ustrašených tvářích, které čekají na gastroskopické vyšetření, nebo po ranním podmračeném pohledu sestřiček.
Místo toho však registruji v poklidu čekající pacienty a vlídně vystupující personál. Přestože jsem si po dávném endoskopickém zážitku předsevzala, že „již nikdy“, zde bych pravděpodobně pod dojmem přítomného pocitu bezpečí k vyšetření „svolila“.
Na otázku, zda se v období okolo vánočních svátků všichni v sanatoriu prakticky nezastaví pod náporem zvýšeného počtu pacientů s rozbouřenou trávicí soustavou, prim. MUDr. Anna Jungwirthová, která sanatorium spolu se svým manželem založila, vede jej a zároveň se ruku v ruce s ostatními odborníky stará o své pacienty, s úsměvem poznamenává: „Ano, nicméně řekla bych, že zažívacích problémů těsně před, během i po vánočních svátcích sice bývá více (mám na mysli ty akutní), což souvisí s přemírou tučného jídla, velkých porcí, mnohdy přemírou alkoholu, ale zpravidla jde o pacienty, kteří již mají,své‘ diagnostikované onemocnění, například žlučníkové kameny, a nedodrží svůj tradiční režim. Pod vlivem vánočního hodování může dojít k posunu kamínku a zablokování žlučových cest, což vyvolá akutní záchvat (koliku). Mnohdy jde též o podráždění slinivky (pankreatitidu) kupříkladu nepřiměřenou konzumací alkoholu, což bývá poměrně závažný problém, který každopádně vyžaduje posouzení odborníkem a správnou léčbu. Méně (ale přesto poměrně dost) bývá těch, kteří prostě jen udělali dietní chybu, zkonzumovali nevhodné potraviny nebo se několik dnů za sebou aktivně přejídali a tělo rázně naznačilo, že tudy cesta nevede.“
Podle slov paní primářky máme bohužel stále pod kůží trend posledních desetiletí: Vánoce pro mnohé z nás rovná se stres, shánění dárků, zásob jídla, supermarkety, hypermarkety, nákupy, nákupy, nákupy. Už jen představa napěchovaných obchodních domů nikomu na radosti ani zdraví určitě nepřidá. Kde vlastně zůstala původní pointa Vánoc, kolik z nás si naplno vychutnává předvánoční atmosféru a nehroutí se, že „absolutně nestíhá“?
Propojení s psychikou
„Pokud lidé v tuto dobu pociťují obtíže v oblasti žaludku, bývají to často dyspepsie - podrážděný žaludek, překyselení. Ale nemusí jít pouze o dietní chybu - velkou roli v tomto sehrává psychika: babička zůstane na Vánoce sama a je jí smutno, vdovci vzpomínají na svého partnera, který jim v tomto období chybí více než kdy jindy, partneři se rozejdou. To vše se může projevit dyspepsií, rozhozeným trávením,“ poznamenává primářka Jungwirthová.
Tvrdí se, že právě stres a psychická nepohoda hodně přispívají ke vzniku žaludečních vředů. „Mezi svátky přijde poměrně velké procento lidí s takzvaným němým vředem. Vzniká trochu paradoxně - tím, že chceme vše stihnout, uklidit, navařit, připravit, postarat se, zařídit, se dostaví bolesti zad či kloubů z přetížení, a proto si naordinujeme nesteroidní antirevmatika. Jíme však nepravidelně, jsme ve stresu a v kombinaci s těmito léky (mění chemickou skladbu žaludečního hlenu) si nevědomky poškodíme žaludeční sliznici a dáme prostor pro tvorbu vředů.
Zároveň však tyto léky působí proti bolesti, takže o tom ani nevíme. Následně si takový člověk zcela náhodně všimne krve ve stolici (takzvaná černá stolice) a přijde si nechat udělat vyšetření s tím, že to určitě nic není, protože ho nic nebolí. A vyšetření pro něj překvapivě odhalí vředovou chorobu. Platí to zejména u starších lidí, kde bývá žaludeční sliznice křehčí, překrvená, méně odolná,“ vysvětluje odbornice.
Trpí i slinivka
Také lidé, kteří se slinivkou nikdy neměli problém, si mohou dietní chybou (zejména tučným, mastným jídlem) vyvolat akutní záchvat slinivky (pankreatitidu). Jde o vcelku dramatické bolesti břicha (zejména nadbřišku), nevolnosti, pocity na zvracení, křeče. Je lepší se nechat ihned vyšetřit, protože pokud by se tento stav neřešil, může mít fatální konce! Velké riziko bývá zejména při nezodpovědné konzumaci alkoholu (a samozřejmě u alkoholiků jako takových).
Nepříjemný reflux
Bývá velice častý. Mírnější projevy spočívají v říhání, lehkém pálení žáhy, zatékání šťáv v předklonu - mnohdy až do úst. Zde postačí režimová opatření, tedy nepřejídat se, nepít sycené nápoje, nedávat si kynuté těsto (buchty, knedlíky, koláče apod.), nekouřit, eliminovat dlouhé sezení.
Ale pak také existují výraznější projevy refl uxu s poleptáním jícnu, kdy je třeba podávat léky, které snižují produkci šťáv, eventuálně prokinetika, aby se potrava posouvala dál. I zde je však dieta, resp. omezení velikosti dávek jídla, nesmírně důležitá. Samozřejmě zde hraje svou roli stres, resp. spíše neschopnost se s ním popasovat.
Odborná spolupráce: MUDr. Anna Jungwirthová, primářka Sanatoria sv. Anny, Praha 3, www.egk.cz
