Signály nespokojeného srdce
Srdce máme jenom jedno, a pokud funguje, jak má, téměř ho nevnímáme. O to více zbystříme, když se jeho rytmus změní nebo znenadání nestíhá naše aktivity…
Mnohdy máme pocit, že jsme zcela zdraví, občas se nám zamotá hlava, jsme více unavení, najednou se více zadýcháme do schodů… Nic zásadního, říkáme si. Ovšem tyto nenápadné příznaky mohou signalizovat, že s naším krevním tlakem není všechno v pořádku a možná jsme aspiranti na diagnózu arteriální hypertenze. Tato diagnóza rovná se opakovaně naměřený krevní tlak v hodnotách nad 140/90 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce, resp. torrů).
Ideální tlak se pak pohybuje okolo 120/80 mmHg. A proč jsou hodnoty krevního tlaku důležité? Jsou odrazem nejen funkčního stavu srdce, ale také cév, jejich pružnosti a elasticity. A stejně jako je krevní tlak odrazem stavu srdce, je-li vysoký krevní tlak dlouhodobě neléčený nebo špatně léčený, má negativní vliv na srdeční svalovinu… Vysoký tlak „nebolí“, o to více je však nebezpečný. V každém případě je dlouhodobě neléčená hypertenze výrazný rizikový faktor ischemické choroby srdeční!
Rychlý tep
„Tepová frekvence říká, kolikrát se srdce za minutu stáhne. Normální srdeční rytmus je pravidelný a pohybuje se v rozmezí 60 až 90 tepů za minutu. Neplatí však, že každá odchylka od normálního rytmu je důvodem k okamžité návštěvě lékaře. Popsat ve zkratce problematiku srdečních arytmií je velmi složité. Častým steskem pacientů bývá pocit bušení, občasného ,přeskočení‘ či ,vynechání‘ srdce.
Mnohdy jde o neškodné extrasystoly, může se ovšem jednat i o arytmie vážnějšího charakteru - některé lze vyřešit jednorázově elektrofyziologickým vyšetřením a ,přepálením‘ přídatné dráhy, jež arytmii způsobuje, některé je potřeba řešit dlouhodobě léky (zvláště u seniorů je častá tzv. fibrilace síní),“ vysvětluje lékařka MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph. D., z Centra preventivní kardiologie při 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro úplnost je třeba dodat, že zrychlení tepové frekvence neznamená vždy nemoc. Přirozeně roste při zvýšené aktivitě sympatiku: při strachu, při různých emocích (i pozitivních) nebo při sportu, což je ale žádoucí!
Zátěžové EKG
„Velmi dobrá dostupnost lékařské péče u nás spolu s náturou českého člověka vede k tomu, že bychom se všichni velmi rádi nechali jednou začas vyšetřit od hlavy k patě, abychom dostali potvrzení, že jsme zdraví a v následujících x letech zcela jistě nezemřeme. Tak to ale bohužel není, a to ani u zátěžového EKG vyšetření.
Rozhodně nelze slíbit nikomu, u koho toto vyšetření proběhne s dobrým výsledkem, že na 100 % v koronárním řečišti (v tepnách zásobujících srdeční sval krví a živinami) nemá žádný aterosklerotický plát. V tu chvíli jen můžeme říct, že tam nemá plát natolik rozsáhlý a zužující průsvit cévy, že by se při zátěži projevil nedokrvením srdečního svalu,“ podotýká MUDr. Šnejdrlová.
„Indikací k zátěžovému EKG je tedy prvotně podezření na ischemickou chorobu srdeční vyplývající z obtíží pacienta (bolesti na hrudi při zátěži, dušnost...), dále podezření na ischemickou chorobu srdeční u vysoce rizikových pacientů (padesátník, obézní kuřák s dušností...). U pacientů se srdečním selháním též slouží k posouzení funkční kapacity. Zátěžové EKG se s odstupem provádí po větším infarktu myokardu, k naplánovaní rehabilitace,“ dodává.
Důvod náhlých úmrtí?
Znáte ve svém okolí někoho, kdo byl doteď „zdravý jako řípa“, a přesto zcela nepochopitelně dostal infarkt (mnohdy s fatálním koncem)? Podkladem infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (u obou se hraje o život) je ucpání přívodné tepny, většinou na podkladě aterosklerotického plátu. „Problematika aterosklerotických plátů ale nespočívá jen v tom, jak je plát velký a jak moc zužuje tu kterou cévu, ale také je důležité, jak rychle vznikne a jakou má konzistenci.
Pokud plát vzniká léta, obtíže pacienta (v případě nedokrvení srdce bolest na hrudi a dušnost) přicházejí pomalu, postupně. Paradoxně v případě vleklých obtíží může být průběh infarktu méně dramatický, nedokrvená část srdeční svaloviny si totiž časem, při trvalém nedostatku kyslíku, vytvořila takzvané kolaterály (náhradní cévy), tedy jakési alternativní cesty,“ vysvětluje lékařka a upozorňuje:
„Extrémně nebezpečné jsou ale tzv. nestabilní aterosklerotické pláty. Tvoří sice menšinu všech plátů, ale jsou odpovědné za většinu akutních cévních příhod. Můžeme si je představit jako gelovou hmotu, která sice významně nezužuje průsvit cévy, ale kdykoli může prasknout a vytvořením trombózy v tomto místě se céva ucpe z minuty na minutu. Proto se může stát, že člověk, který doteď hrál xkrát týdně aktivně tenis a byl zcela bez problémů, dostane najednou na tenisovém kurtu infarkt.“
Odborná spolupráce: MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph. D., Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
