Sexuální život v ohrožení: 3 překážky, které mohou zcela zruinovat váš intimní vztah
V sexu se musíme naučit být otevření. Jakmile toho nejsme schopní, je to cesta do záhuby. Alespoň co se našeho vztahu a jeho fungování týče. Sex je totiž velkou součástí fungujícího partnerství a chtě nechtě může ovlivnit nejen naši postel, ale také ostatní sféry společného soužití.
Jaké jsou 3 hlavní překážky, které v sexu máme, a proč je dobré se je naučit překonávat?
Vnitřní nejistota
Tou to všechno začíná a možná i končí. Jakmile jsme si sami v sobě nejistí, plní pochybností, že nejsme dost dobří, že nemáme právo si říct, co chceme a nechceme, můžeme tuto nejistotu přenést na partnera.
Každý chce žít s někým, kdo si věří, líbí se sám sobě a nebojí se mluvit o tom, co nejen v sexu, ale především ve vztahu vlastně chce. Zde je dobré se zastavit a zjistit přesnou příčinu toho, proč sami o sobě vlastně pochybujeme.
Je to kvůli tomu, že žijeme v neustálém strachu, že nás partner může vyměnit za někoho lepšího nebo hezčího, nebo jde o celkový strach z toho, že pokud budeme otevření, vylekáme svou drahou polovičku?
Řešení je nasnadě. V obou případech na sobě musíte pracovat. Pokud nejste spokojení se svým tělem, musíte pro něj něco udělat. A pokud se bojíte krachu vztahu, položte si otázku, zda je tato obava skutečně založená na reálném základu. Vždyť jistotu nebudete mít s nikým a v naprosto žádném soužití.
Strach z odsouzení
Další překážkou, která nás v sexuálním životě může neblaze ovlivnit, je strach z odsouzení. Máte zkrátka strach, že když otevřeně promluvíte o svých touhách a představách, tak si váš partner řekne, že jste „divní“.
Tady však zkuste všechny pochybnosti hodit za hlavu. Každý má rád sex jinak, pro každého představuje vzrušení něco jiného, a když konečně uvolníte úzkost a necháte sexuální život plynout podle svých představ, věřte, že stejnou pohodu přenesete na svého partnera a ten vám tak poděkuje. Navíc třeba zjistíte, že stejné představy má i on. Proto se nebojte a mluvte.
Odmítnutí
Další důvod, proč nechceme mluvit o svých sexuálních představách, je strach z toho, že uslyšíme „ne!“. Jenže lepší se zeptat než se hloupě domnívat. Pokud se nezeptáte, nikdy nebudete vědět. Proto je lepší slyšet ne a pak nechat partnera přemýšlet, a dát mu tak čas k určitému závěru dojít než to tutlat v sobě a pravdy se nikdy nedobrat.
Navíc je dobré naučit se nebrat si odmítnutí osobně. To, že nám partner sdělí, že se na něco necítí a že něco nechce, ještě neznamená, že nás nemiluje a že ho vztah s námi už nebaví.
Jak podle vás vypadá randění v současnosti?
