Rychlé testy krve a moči v ordinaci: Co se z nich dozvíte? | Moje zdraví

Rychlé testy krve a moči v ordinaci: Co se z nich dozvíte?

Rychlé testy krve a moči v ordinaci: Co se z nich dozvíte?
Odběrem přímo v ordinaci může lékař zjistit například srážlivost krve. • Autor: iStock.com
13. července 2017 • 06:00

Situace, kdy lékaři potřebují rychle získat informaci o zdravotním stavu pacienta z krve nebo moči, jsou docela běžné. Pokud není nablízku laboratoř, mohou si některé potřebné údaje zjistit sami, během pár minut, pomocí POCT systémů. Co všechno takové „rychlotesty“ prováděné mimo laboratoř ukážou?

Vyšetření prováděná v nelaboratorních podmínkách jsou orientační a lékaři mnohdy potřebují další doplňující a přesnější laboratorní analýzy, které zdravotní problém vysvětlí. Přesto mají „rychlotesty“ své místo v moderní medicíně a jejich množství bude v budoucnu patrně stoupat.

„Tato vyšetření mohou zásadně ovlivnit rozhodnutí lékaře, a to jak při stanovení diagnózy, tak při předepisování léčby,“ popisuje přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Tomáš Zima.

První výsledky z moči

Všichni to známe. Pacient poskytne moč a sestřička nebo lékař do ní ponoří testovací papírek s barevnými proužky. Ty se začnou různě zabarvovat, poté se porovnají odstíny proužků papírku ponořeného do moči s hodnotami na srovnávací stupnici testu. „Rychlým testováním je možné zjistit, zda je v moči přítomná bílkovina, krev, glukóza a další látky. Tyto parametry jsou důležité například při stanovení zánětu ledvin či močového měchýře, onemocnění ledvin nebo cukrovky,“ vysvětluje Tomáš Zima.

Je to zánět? CRP napoví

Rychlé informace o stavu nemocného samozřejmě poskytne lékaři i krev. Pacienti nejvíce znají pojem sedimentace. Jde o stanovení rychlosti, s jakou ve vzorku krve klesají červené krvinky. Pokud je sedimentace rychlejší, je to známka toho, že v těle probíhá nějaký zánět, infekční či nádorové onemocnění nebo další změny. Tato testovací metoda pomalu opouští ordinace praktických a dětských lékařů a je nahrazována testy novými.

V současné době je již hodně rozšířené stanovení hodnot CRP, tedy C-reaktivního proteinu. „C-reaktivní protein je jeden z markerů určujících probíhající bakteriální zánět v organismu. Pokud jsou jeho hodnoty zvýšené, znamená to pro lékaře, že by ve většině případů měl nasadit antibiotickou léčbu. V každodenní praxi praktického a dětského lékaře má stanovení CRP velký význam a jeho výsledky mají poměrně vysokou vypovídající hodnotu, srovnatelnou s výsledky získanými laboratorním měřením,“ uvádí odborník.

Test glukózy v krvi

Dalším poměrně rozšířeným testem je stanovení koncentrace glukózy v krvi pacienta. K tomu slouží glukometry. Ty mají k dispozici pacienti, praktičtí lékaři, pediatři a běžně jsou i na lůžkových odděleních nemocnic. Jejich použití je snadné. Pacient se píchne do prstu a tím získá kapku periferní krve, ze které přístroj stanoví hodnotu cukru v krvi.

Diabetici

„Při používání glukometrů je třeba pamatovat na to, že přístroje je nutné minimálně jednou za rok nechat překontrolovat a srovnat jejich výsledky s hodnotami na základě laboratorních měření. U přístrojů se může stát, že glukometr neukazuje přesně a správně. Hodnota na displeji je pak výrazně odlišná od skutečných hodnot, což samozřejmě může pacienta ohrožovat,“ varuje lékař.

Z krve je možné zjistit i hodnoty glykovaného hemoglobinu. I jeho hodnoty jsou důležité při sledování diabetu. „V tomto případě test přinese informace o dlouhodobé průměrné hladině cukru v krvi nemocného. Nejde tedy o hladinu cukru v krvi v danou chvíli, ale o informace týkající se období několika posledních týdnů. Tyto údaje nelze ovlivnit krátkodobou dietou, například jedno- či dvoudenní. Lékař dostává důležité informace o dlouhodobějším průběhu onemocnění a o dlouhodobějších hladinách glukózy v krvi,“ říká Tomáš Zima.

Prověření srážlivosti krve

Mezi pacienty je stále více nemocných, kteří za sebou mají infarkt myokardu, mozkovou příhodu, tromboembolické onemocnění a další kardiovaskulární onemocnění, která následně vyžadují antikoagulační léčbu, tedy laicky řečeno ředění krve. Tato terapie je preventivní a pacienti užívají antikoagulancia až do konce života. Aby nemocnému přinesla očekávaný efekt, je nutné, aby léky na ředění krve, tj. zabraňující krevní srážlivosti, byly podávány v odpovídajících dávkách. „Při testech srážlivosti krve je měřen čas, za který se ve vzorku krve vytvoří krevní sraženina. Získané hodnoty jsou pro lékaře důležité právě pro případnou úpravu a dávkování medikace,“ doplňuje odborník.

Rychle na statim

POCT systémy (point-of-care testing) je termín, který se používá pro označení vyšetřovacích metod prováděných v mimolaboratorních podmínkách, to znamená v ordinacích praktických lékařů, ve vozech zdravotnické záchranné služby, na lůžkových odděleních nemocnic a některé z nich jsou určeny i pro pacienty, kterým umožňují domácí sledování svého zdravotního stavu.

Tato vyšetření umožní rychlou orientaci v aktuálním stavu pacienta a lékaři poskytnou pouze základní orientační údaje. Rychlé vyšetření moči je pouze orientační a rozhodně se nepoužívá při stanovení složitějších diagnóz, v takových případech se moč odesílá do laboratoře, kde se provedou speciální vyšetření. Při potřebě okamžité orientace ve zdravotním problému pacienta však má své místo. Rychle na statim!

Pacienti, zejména v nemocnicích, případně na větších klinikách, které jsou vybaveny laboratoří, se setkávají s termínem statim. „Statimová vyšetření jsou urgentní vyšetření, jejichž výsledky odpovídají standardním laboratorním postupům. Označení statim znamená, že je třeba analýzu udělat rychle, bezodkladně. Lékař se výsledky požadovaných analýz dozví nejpozději do 2 hodin od jejich zaslání.

Tento typ vyšetření je požadován v akutních případech, když lékař potřebuje rychlou laboratorní analýzu u pacientů, kteří procházejí příjmem, nebo u pacientů, u kterých na lůžku došlo k náhlé změně zdravotního stavu,“ popisuje profesor Zima. Na statim lze odeslat vzorek moči i krve, ze získaných údajů lze odvodit například, zda je pacient ohrožen infarktem myokardu, mozkovou příhodou, zda u něj probíhá akutní infekce, otrava, zda dochází k selhání ledvin či jater a další údaje.

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.