Revize srdce před letní zátěží
Horké počasí, dlouhé lety či hodiny strávené za volantem auta směřujícího do dalekých krajů… Jste-li kardiak nebo muž během celého roku přepínající své síly, zaměřte svou pozornost na své srdce ještě před odjezdem. Jak se vlastně chovat během letních dnů?
Letní období samo o sobě nepředstavuje pro nemocného s onemocněním srdce vyšší riziko, jak si mnozí lidé myslí. Například srdečních infarktů, akutního srdečního selhání nebo některých arytmií, jako je fibrilace síní, bývá naopak více v zimních měsících. Nicméně pro každého představují riziko extrémní výkyvy počasí a pro nemocné se srdečním onemocněním to platí ještě více,“ podotýká úvodem vedoucí lékař oddělení akutní kardiologie Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph. D., FESC.
Kardiak hůře snáší výkyvy v denním režimu a v letním období o ně nebývá nouze. Souvisí to i s cestováním a tolerováním změn prostředí. „Tropické dny s extrémními teplotami mohou znamenat pro srdce a cévy pacienta zvýšenou zátěž; hrozí zejména přehřátí organismu a dehydratace. Zcela obecně lze nemocným se srdečními chorobami doporučit nevystavovat se - pokud možno - extrémním teplotám, v horkých dnech vyhledávat stín a velmi důležité je dostatečně pít a zabránit tak již zmíněné dehydrataci. Také pro dlouhé cestování platí potřeba dostatečného příjmu tekutin, při cestě autem dodržovat přestávky a v letadle se i při omezených možnostech občas protáhnout (prevence žilní trombózy). A samozřejmě nezapomenout pravidelně užívat své léky,“ zdůrazňuje docent Ošťádal.
Vadí kardiakům napětí před bouřkou?
„Každý živý organismus se dlouhodobě adaptuje na prostředí, ve kterém žije, a může reagovat negativně na náhlé a výrazné výkyvy počasí. Jsou zde však velké individuální a geografické rozdíly - například obyvatel České republiky je adaptovaný na jiné teploty než člověk žijící za polárním kruhem. Na jiné teploty je adaptován jedinec z horkých oblastí v Africe. I když mi není známa žádná práce, která by vysloveně popisovala souvislost mezi obdobím před bouřkou a výskytem onemocnění srdce, myslím, že lze předpokládat, že prudké výkyvy atmosférického tlaku a teploty spojené s bouřkou mohou na nemocné působit nepříjemně.“
Co vlastně znamená srdeční selhání, arytmie, infarkt… jak je od sebe rozeznat? Dědí se sklon k srdečně-cévním onemocněním?
„Srdeční selhání zjednodušeně označuje neschopnost srdce pumpovat dostatečné množství krve a nejčastěji se projevuje dušností, zprvu jen při námaze, později i v klidu. Arytmie znamená nepravidelnost srdečního rytmu a projevuje se nejčastěji jako bušení či,přeskakování' srdce a nepravidelný pulz, ale závažnější arytmie se může prezentovat například i ztrátou vědomí. Srdeční infarkt je odúmrtí buněk části srdečního svalu, způsobené nejčastěji nedostatečným přívodem krve ucpanou nebo významně zúženou koronární (věnčitou) tepnou. Řada ze srdečních onemocnění skutečně má dědičné vlohy a výskyt srdečního onemocnění u rodičů může být rizikovým faktorem.
Muži, kteří o svém problému nevědí
Jaké obtíže (akutní či dlouhodobé) bývají vlastně varováním, že je něco v nepořádku se srdcem a je zapotřebí důkladné vyšetření? Onemocnění srdce se nejčastěji projevuje bolestmi na hrudi nebo dušností. Srdeční choroby však o sobě mohou dávat vědět i řadou dalších příznaků, jako jsou bušení srdce, otoky, zhoršená tolerance námahy, vyšší únavnost a další, proto je v těchto případech vždy zapotřebí vyšetření odborným lékařem.
Na závěr je nutné shrnout a připomenout několik notoricky známých, leč důležitých upozornění:
Před odjezdem na dovolenou konzultujte svůj zdravotní stav se svým lékařem (zejména pokud zdravotní problém není stabilizován!).
V horkém počasí dostatečně pijte (nejlépe neperlivou vodu), nevystavujte se prudkému slunci (zejména mezi 12. a 15. hodinou), vyhledávejte spíše stín, vyvarujte se větší fyzické námahy, nenoste neprodyšné a tmavé oblečení.
Nekonzumujte těžká jídla, vyhnětě se stresovým situacím a v každém případě odpočívejte, relaxujte…
Docent Petr Ošťádal ještě doporučuje vzít si na dovolenou „dobrou náladu, sportovní náčiní a doma naopak nechat počítač“.
