Přestaňte tlačit na pilu, získáte konečně, co chcete. Uberte a víc tvořte!
Dalajláma kdysi pronesl, že to, že nedostaneme vždy, co chceme, je někdy obrovské štěstí. Někdy se totiž snažíme až nezdravě moc. Něco získat, někam se dostat, něco vlastnit, někde být. Ideálně hned. A i když se snažíme sebevíc, dřeme a držíme, kýžený výsledek nikde. Proč? Protože moc tlačíme na pilu.
Netlač na to a uvidíš. Možná už vám okolí dávalo i takové rady a vy jste je smetli ze stolu. Když se přece nebudu snažit, dřít, nevytrvám, ničeho nedosáhnu. Proč polevovat? Štěstí, peníze, kariéra mi do klína samy nespadnou. To ano, něco pro to udělat musíte, ale když budete tlačit moc a pak ještě víc, ničeho nedosáhnete. Když něco chceme, musíme něco udělat pro to, abychom to dostali. To ale ovšem neznamená, že budeme tlačit a začneme postrádat lehkost a uvolněnost. „Lidé na věci tlačí často z toho důvodu, že si nejsou pevní sami v sobě. Mnohdy si se silou dosáhnutí něčeho spojujeme svoji sebehodnotu. Tím pádem je moc a hodnota odvislá od toho, čeho dosáhnete. A tak pak není divu, že lidé často tlačí na dosažení čehokoliv,“ konstatuje mentorka Veronika Navarro z Verunity.cz. Zkuste se rozpomenout, kdy jste zaznamenali někoho, jak velmi na něco tlačí. Jaké jste z toho měli pocity? Negativní anebo nepříjemné? Ano, tak přesně za těchto pocitů nemůže být nic hezkého uskutečněno a úspěšně dokončeno.
Jak poznám, že moc tlačím?
To, že moc tlačíte, poznáte snadno – jste z toho unavení, vyčerpává vás to, stojí vás to mnoho úsilí, energie a myšlenek, ale i mnoho obav a strachu, že to nevyjde a zhroutí se vám svět. To vše jsou známky toho, že kladete vnitřní odpor, jste ve stavu rezistence, ve stavu oběti místo ve stavu tvůrce. Pozorujte se v průběhu každodenních dnů, zda to, co děláte, vás unavuje, tlačíte anebo je v tom těžký pocit, versus co vám dělá radost a máte při tom pocit lehkosti. A ten je nutné následovat.
Avšak pozor, nepleťme si lehkost s apatií a se ztrátou zodpovědnosti. Naopak právě svoboda a pocit, že MŮŽU, přichází se stejně velkou zodpovědností a jedno bez druhého nejde. Často si to zaměňujeme. Ale člověk, který je líný, pohodlný a vyhýbá se akci, který si stěžuje nebo vyhledává pouze a jen komfort a příjemné situace, se ve skutečnosti vyhýbá zodpovědnosti. Tím zjištěním začnete postupně do života dostávat lehkost, svobodu a pocit, že se můžete nadechnout, a to i v situacích a věcech, které dříve působily těžce, ale protože jste za ně tímto způsobem převzali zodpovědnost a protože už víte, že jsou vaši volbou, už jim nekladete takový odpor, a je v nich tedy lehkost.
Tip mentorky Veroniky Navarro:
Chcete se odnaučit tlačit na věci? Začněte pozorovat, kde tlačíte a proč, kde chcete utéct ze situace, ve které jste teď, proč ji nechcete vidět, uznat, kde nepřebíráte zodpovědnosti za sebe, kde přenášíte svou moc na okolnosti, místo abyste si uvědomovali, že právě vy tvoříte vše okolo. Ptejte se sebe a pozorujte.
Proč ještě větší tlak nefunguje?
Věci či cokoliv jiného urvat za každou cenu nelze, nebo pouze částečně. Život nefandí odporu a tlaku. Nic v přírodě nefunguje tímto způsobem a ani my lidé na to od přírody nejsme nastavení. Když se o něco snažíme a tlačíme, odporujeme tomu, co je teď. A čemukoli odporujeme, to zůstává. „Je třeba nejdříve uznat, že věci jsou, jak jsou – přijmout zodpovědnost za to, jak jsou. Ne je přijmout a schválit, ale pouze uznat a uvidět, že to je, jak je. Přestat tomu tvořit vnitřní odpor. Pak se lze pohnout dál, protože to nové, co chci, už nechci z odporu a úniku odtud, kde jsem (pozice oběti). Najednou uznávám, že věci jsou, jak jsou, nekladu jim odpor a vědomě se rozhoduji mít to jinak. A to je pozice tvůrce. Z čehož jasně plyne, že prostě silou a ještě větší silou nic v životě nejde. Začněte měnit svá vnitřní nastavení,“ radí mentorka.
Můžu místo musím
Chcete si tvořit svůj vlastní život v radosti a lehkosti. Začněte hned s lehkostí. „Lehkost jako taková je pocit, že MŮŽU, místo MUSÍM. Naše hlava se nám často snaží namluvit, a mnoho okolností to i potvrzuje, že věci MUSÍME dělat. Když nebudu dřít, když se nebudu snažit, když to nezvládnu atd. Je velmi důležité změnit úhel pohledu. Reálně nemusíme opravdu nic. Cokoliv, co děláme, vychází z toho, co a jak jsme se naučili, jaké máme vzorce a přesvědčení. Ta lze postupně změnit tak, aby nám sloužila, místo aby nás svazovala. Díky tomu pak časem budeme vědět, že můžeme, ale nemusíme, že nemusíme, ale že můžeme,“ radí mentorka Veronika Navarro.
Uvědomte si, že cokoliv, co děláte, je jen a jen vaše volba, i když jsou na to navázáni další lidé a povinnosti a závazky (i je mít a udržovat je vaše volba). Je třeba změnit vnitřní postoj toho, že cokoliv děláte, vám určuje společnost, na to, že si vybíráte, co z toho si převezmete a co ne. Je na vás, jak se zařídíte.
