Pohyb jako antidepresivum? Skutečně funguje!
Není tajemstvím, že klíčem ke zdravému tělu je pravidelná fyzická aktivita. Pohyb ale ovlivňuje také mysl a to, jak se cítíme.
Co se stane s myslí člověka, který se přestane hýbat? Lidově řečeno – zakrní. Mnoho z nás má sedavé zaměstnání, potraviny si obstaráme přes dovážkovou službu a na pravidelné cvičení nezbývá kvůli pracovnímu vytížení čas.
Podle vědců ale pasivita souvisí s výší IQ.
Novozélandský psycholog James Flynn zdokumentoval už v 80. letech minulého století fenomén kolektivního hloupnutí. Zjistil, že sedavý způsob života může ovlivňovat IQ na úrovni celé generace a to tak, že klesá. V posledních letech je nedostatek pohybu výraznou sociální změnou. Vždyť ještě generace našich prarodičů byla výrazně pohyblivější.
Určitě jste taky mnohokrát slyšeli vyprávění o tom, jak babička chodila pěšky do školy z vesnice do města nebo jak se po sobotní taneční zábavě vydala přes pole domů. Díky pokroku a moderním vymoženostem se bohužel hýbeme mnohem méně.
Za co může bloudivý nerv
Desetiletí se věřilo, že naši mysl ovládá výlučně jen mozek. Pokud v mozku chybějí určité látky, jsou v západní medicíně k dispozici psychofarmaka, která se postarají o to, aby byl mozek dobře vyživený. Dnes se ale zkoumají fyziologická, hormonální a neurologická propojení těla a mysli. Jedním z posledních objevů je bloudivý nerv. Je to nejdelší z nervů, který vede z mozku do těla. Prochází orgány v krku, okolo srdce až do břicha, tedy všemi životně důležitými orgány. Jednou z jeho funkcí je udržovat v rovnováze náš nervový systém.
Někteří lékaři ho označují za regulátora stresu a spojují ho s obezitou. Bloudivý nerv totiž zprostředkovává přenos informace ze žaludku do mozku. V momentě, kdy už máme dost, kdy bychom měli cítit sytost, často ještě pokračujeme v konzumaci jídla. Správně bychom ale měli počkat, protože vysílání signálu o sytosti z břicha do hlavy chvíli trvá.
Na Dálném východě
Tisíce let staré východní léčebné systémy mají pro dráhy v těle vlastní pojmenování. Tradiční čínská medicína je nazývá meridiány. Ty jsou spojené s určitými orgány, svaly a emocemi. Východní medicína klade mnohem větší důraz na souvislost mezi pohybem, stravou a fyzickým a psychickým zdravím. Pohlíží na člověka jako na celek. Vše vnímá jako propojené, vzájemně na sebe působící a ovlivňující se. Podobný pohled známe i z jógových praktik. Každé energetické centrum (čakra) je spojeno s určitým orgánem a je mu přiřazena barva. Díky jednotlivým jógovým polohám a sestavám se aktivizují čakry, a dochází tak ke spojení mezi tělem, myslí a emocemi.
Posílení sebevědomí
Pravidelné cvičení přináší pozitivní změny ve fyzické síle a výkonnosti, ale posiluje také sebevědomí a sebeúctu. Když se cítíme po tělesné stránce zdatní, jsme mentálně odolnější. S vyšším sebevědomím jsme schopni čelit životním výzvám s větší důvěrou a pozitivním přístupem. Pacienti s posttraumatickou stresovou poruchou často uvádějí, že jim bojové umění doslova zachránilo život. Vědci tyto osvobozující pocity vysvětlují tím, že tělo přijme myšlenku na schopnost bránit se, že se při nácviku naučí obranným pohybům a reakcím. Tím dochází k uvolnění traumatu, které ovládalo tělo.
Pravidelný pohyb je základ
V hektickém světě je důležité najít si na pohyb čas. Sestavit si pravidelný rozvrh a podle vlastních fyzických možností stanovit týdenní plán, i když to zní nepříjemně a v průběhu našlapaného týdne nevíte, kde vám hlava stojí. Během cvičení se uvolňují endorfiny, které působí jako přirozený prostředek pro zvýšení štěstí a snižují úzkost. Navíc se zlepšuje krevní oběh a přísun kyslíku do mozku, což podporuje kognitivní funkce. V práci se po sportovní aktivitě lépe koncentrujeme, snáze nacházíme řešení, to všichni zažíváme v pracovním procesu. Pravidelná fyzická aktivita také přispívá k lepšímu spánku, který je zásadní pro obnovu mysli. Dokonce i Světová zdravotnická organizace přišla se sdělením, že pohyb je skvělý pro zmenšení kognitivního úpadku, pro zlepšení paměti a povzbuzení zdravého mozku.
AŽ O 30 % NIŽŠÍ RIZIKO DEPRESE
V současnosti probíhají výzkumy o psychologických výhodách pohybu. Ty naznačují, že každodenní pohyb má pozitivní vliv na mysl.
Neseďte celý den!
Podle studií jsou lidé, kteří více sedí, méně sociální a mají nižší sebevědomí. Delší doba sezení může být příčinou vzniku úzkosti a deprese. Je obecně známo, že fyzická aktivita zmírňuje dopady obojího. Proto vždy terapeuti kladou klientům dotazy ohledně pohybových aktivit, vyptávají se na denní rutinu. Sedavý způsob života není vhodný pro nikoho, kdo se potýká s problémy v oblasti duševního zdraví.
Celý článek vyšel v časopise Blesk zdraví.
