Nájezdy virů: Přibrzdí je dobré životní návyky

Nájezdy virů: Přibrzdí je dobré životní návyky
I dělání toho co vás baví posiluje vaši imunitu. • Autor: istockphoto.com
8. srpna 2016 • 14:37

Dokážeme vzdorovat zvýšenému útoku virů? V období chřipek a viróz nás tato otázka začne obzvlášť zajímat. 

Hodně přitom záleží především na tom, jak kvalitní máme imunitní systém. „Obranyschopnost souvisí nejen s genetikou, ale i s tím, jak se chováme a s čím přicházíme do kontaktu,“ říká MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zamyslet se nad svým životním stylem je přitom podle jejích slov určitě užitečnější než hledat na internetu zázračné „povzbuzovače“ imunity. 

Leckdy přitom naši imunitu může poškodit nevítaný společník, jehož přítomnost si obvykle ani neuvědomujeme. „Studie potvrzují, že jednou z největších zátěží pro náš imunitní systém je dlouhodobý stres,“ uvádí doktorka Petanová, „způsobuje únavu celého organismu a negativně působí také na naši obranyschopnost.“ Hodně záleží rovněž na délce a kvalitě spánku. Jeho potřeba sice bývá individuální, studie však potvrzují, že spánek před půlnocí je více posilující než ten ranní.

Svoji roli ovšem hraje i to, v jakém prostředí usínáme. Pokud neprodyšně uzavřeme plastová okna v ložnici, pak sice ušetříme za teplo, ale kvalitnímu spánku tím nijak neprospějeme. Jestliže se navíc před usnutím rozčílíme při pohledu na televizní zprávy nebo se nám v hlavě honí pracovní starosti, pak nám nejspíš nepomůže ani pověstné počítání oveček. O pořádnou porci stresu si leckdy koledujeme také neustálým odkládáním úkolů. Když se přiblíží termín uzávěrky, jsme pak zbytečně nuceni třeba ponocovat, abychom zvládli to, na co bylo na začátku poměrně dost času.

Obranyschopnost ovšem podle slov imunoložky velice úzce souvisí rovněž s pravidelností životního rytmu. Domácí mazlíčci mívají i bez hodinek poměrně přesně „zakódované“v hlavě, kdy je čas na krmení a kdy na venčení. Také naši předci, kteří žili na venkově a svůj každodenní rytmus přizpůsobovali péči o zvířata, měli svůj den dost přesně rozdělený. Řešili obvykle jen to, co mohou zvládnout vlastními silami, a nezatěžovali se tolik tím, co je mimo jejich dosah.

„Kdybychom se vrátili k tomuto způsobu uvažování, pomohlo by to nejen naší imunitě, ale i tomu, abychom lépe zvládali infekce,“ míní doktorka Petanová. „Stejně tak by nám určitě prospěl i klidnější a hlavně pravidelnější životní rytmus.“ K němu má ovšem obzvlášť člověk městský leckdy hodně daleko. Od pondělí do pátku obvykle řeší nejrůznější problémy, absolvuje „důležité“ schůzky a pořádně se nevyspí. O víkendu často ještě dohání „resty“, nebo si jako „nejlepší odpočinek“ vybere povalování v posteli. Častým jevem bývá i přehnaná anebo nezvyklá víkendová námaha při zahradničení. Jestliže chceme například o jediném volném víkendu zazimovat chalupu a zároveň dokončit práce na zahradě, snadno si můžeme z vymrzlého víkendového stavení a nadměrné dřiny na sychravém povětří přivézt v lepším případě „obyčejné“ nachlazení, v tom horším i závažnější infekci. 

Jídlo má posílit 

Také výživa může do značné míry ovlivnit naši schopnost vzdorovat různým infekcím. K tomu, aby imunitní systém správně fungoval, potřebuje především dostatečný přísun bílkovin. Ale ne vždy mu správné množství těchto životně důležitých stavebních látek dopřejeme. „Podle posledního průzkumu například senioři konzumují pouze 50 procent doporučovaného množství bílkovin,“ uvádí nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy Bc. Tamara Starnovská. Někteří z nich podle jejích slov šetří na mase z finančních důvodů, jiní ho nedokáží dostatečně rozkousat, protože jim správně nesedí zubní protéza. 
Nedostatečný bývá - a to nejen u starších lidí - také správný přísun ovoce a zeleniny, jež obsahují tolik potřebný koktejl vitaminů a minerálních látek.

„Pro naši protiinfekční imunitu je zkrátka velice důležité, abychom ze stravy nic nevynechávali, pokud to není ze zdravotních důvodů nezbytné,“ radí Jitka Petanová. Jinak řečeno, náš jídelníček by měl obsahovat správné množství ovoce, zeleniny, masa (včetně červeného), mléka i mléčných výrobků. Pokud si nejste jisti, zda tomu tak je, stačí nalistovat třeba webové stránky Fóra zdravé výživy a porovnat si svůj jídelníček s takzvanou pyramidou zdravé výživy. 

Preparátů na povzbuzení imunity je skutečně mnoho, stačí si otevřít internet. Někteří doporučují ženšen, jiní hlívu ústřičnou nebo laktobacily. Určit, které z nich opravdu posílí náš imunitní systém, ovšem zdaleka není tak jednoduché, jak by se možná na první pohled mohlo zdát. „Známý je protiinfekční efekt vitaminů C a B, i když ani ten studie jednoznačně nepotvrzují,“ říká MUDr. Petanová. Podle jejích slov totiž neexistují univerzální „povzbuzovače“ imunity vhodné pro všechny.

Už proto, že každý z nás má jiné zdravotní problémy, žije v určitém prostředí a jistým způsobem se stravuje. Kryoterapie (při níž je organismus krátkodobě vystaven extrémně nízkým teplotám) je například skvělá metoda, která může skutečně mnohým pomoci zlepšit obranyschopnost. Některým astmatikům však přesto pobyt v kryokabině spíše uškodí, než prospěje. Jestliže si tedy chceme vylepšit imunitu pomocí potravních doplňků či různých metod, určitě se vyplatí poradit se předem se svým ošetřujícím lékařem. A někdy také zvážit, zda neexistuje jednodušší způsob jak dodat imunitnímu systému to, co ke své správné funkci potřebuje.

Štít proti virům 

Podle studií se naštěstí většina lidí může na svůj imunitní systém celkem dobře spolehnout. „Pokud někdo onemocní infekční nemocí dvakrát do roka, není třeba propadat panice,“ konstatuje doktorka Petanová. „Vždycky se ovšem vyplatí zamyslet se nad tím, jestli třeba nejsme příliš zahlceni různými úkoly.“ Právě psychika je totiž podle jejího mínění schopná výrazně ovlivňovat činnost imunitního systému. Stejně tak mnohé chronické nemoci. Pacienti, kteří jimi trpí, by proto měli před podzimním chřipkovým obdobím zvážit vakcinaci proti chřipce. To se také týká těch, kteří dennodenně přicházejí do styku s větším množstvím lidí. 

Jak utužit imunitu? 

* Nezatěžovat se tím, čím nemusíme. 
* Věnovat se sám sobě a svým zálibám. 
* Zkusit zpravidelnit a zklidnit životní rytmus. 
* Více se hýbat. 
* Užívat jen léky, které potřebujeme. 
* Jíst pestrou stravu. 
* Pokud přes všechna opatření onemocníme infekční chorobou minimálně jednou za dva měsíce, je vhodné vyhledat pomoc imunologa. 


Ivana Matyášová, odborná spolupráce: MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc. Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze Bc. Tamara Starnovská nutriční terapeutka, Fórum zdravé výživy

Autor: Ivana Matyášová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.