Masopust 2024: Jak se slaví a kde se vzala tato tradice?
Masopust má v dnešní době hned několik významů, a proto se i liší způsob, jak ho lidé slaví. Jedno je ale společné – právě v tomto období roku bychom se měli zříci masa. Co masopust znamená a má fakt, že se zřekneme masa, nějaké účinky na naše zdraví?
Zatímco někteří lidé mají dojem, že masopust souvisí se slovem půst, ve skutečnosti jde o pouhou shodu náhod. Výraz půst totiž vznikl ze starohornoněmeckého slova fasta, jež znamenalo „být v odříkání pevný“ či „postit se“. Masopust je však odvozen od slova karneval, může ovšem pocházet také ze starořímského odkazu na boha Bakcha, tedy z výrazu carrus navalis nebo třeba z francouzského caramantran (carême entrant).
Kdy se slaví masopust?
Masopustem se označuje období mezi Vánocemi a předvelikonoční postní dobou. Začíná vždy po svátku Tří králů, tedy 6. ledna, a končí s Popeleční středou, která v roce 2024 vychází na 14. února.
Masopust byl časem hodování a veselí, který dělil dvě postní doby. Právě v tomto období pak s oblibou probíhaly taneční zábavy, zabijačky a svatby. Cílem bylo najíst se dosyta a také do zásoby, aby se postní doba dala lépe zvládnout. Po masopustu následoval dlouhý 40denní půst, jež byl vystřídán Velikonocemi.
Sňatky uzavřené v době masopustu měly mít podle pověr dlouhého (a šťastného) trvání. Navíc to bylo i praktické – v domácnostech zbyla spousta zásob a masa ze zabijaček, a tak bylo o svatební hostinu postaráno.
Proč se slaví masopust?
Výklad původu masopustních oslav vychází z tradic římského náboženství. Ve starověku se začátek nového roku řídil dle vegetačního cyklu přírody a shodoval se s březnovým příchodem jara, který si lidé asociovali s různými božstvy plodnosti. Jedním z opěvovaných římských bohů byl patron vinné révy a hodování jménem Bakchus, podle nějž jsou zmiňované oslavy dnes mezi lidmi známé jako římské bakchanálie.
Podobně jako bakchanálie však probíhaly i saturnálie, oslavující boha zemědělství a sklizně Saturna, nebo luperkálie, což byly svátky spojené s pastevectvím, plodností a rituální očistou. Bujaré veselí spojené s příchodem nového vegetačního roku se mimo jiné zapsalo také do civilního řádu, a to jako oslavy předjaří, které se později proměnily v masopustní zábavu.
Jaké jsou zvyky a tradice?
Masopust v minulosti představoval čas hodování a veselí mezi dvěma různými postními dobami, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, než se začnou postit. Masopust byl spojený s různými tanečními zábavami, zabijačkami, oslavami, ale i svatbami.
Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala již ve čtvrtek před masopustní nedělí. Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byly například zabijačky. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo vepřo knedlo zelo.
Podle křesťanských zvyků končí masopust Popeleční středou, kdy začíná striktní půst. Na stole se objevuje například čočka s vejcem, chléb, krupice či pečené brambory. Odlehčeným jídelníčkem po období hodování, plesů a zabijaček se však můžete inspirovat i v případě, že křesťanským tradicím neholdujete. Během postní doby přijdou vhod chutná bezmasá jídla – ideální příležitost zařadit do jídelníčku luštěniny.
Smyslem celého masopustu je tedy především nechat organismus odpočinout, aby nabral sílu na další období.
