Hlavně nepřijít pozdě: Speciální zákroky pro záchranu oka | Moje zdraví

Hlavně nepřijít pozdě: Speciální zákroky pro záchranu oka

Hlavně nepřijít pozdě: Speciální zákroky pro záchranu oka
Autor: iStock.com
31. května 2020 • 06:00

Lehkovážným pacientům hrozí vážné poškození zraku, v krajním případě dokonce i jeho úplná ztráta. „Prevenci v oftalmologii nepodceňujte,“ připomíná doc. MUDr. Petr Souček, Ph. D., přední český odborník na onemocnění oční sítnice z Centra klinické oftalmologie v Praze 7.

Možná to bude pro některé z nás překvapením, ale také v oftalmologii existují mýty a pověry. Stále se lze setkat s tvrzením, že zrak lze trénovat. „Oči však trénovat nelze, neboť po čtyřicátém roce věku vidění slábne, čočka ztrácí elasticitu, takže bývají potřebné brýle na blízko. To je nezbytné akceptovat. Je třeba pravidelně vyšetřovat oční pozadí, protože některé změny mohou být trvalé. Stále není dostatečně známo, že ztráta zraku je bezpříznaková a nebolestivá,“ uvádí Petr Souček. Praktické rady jsou dlouho známé, do očí se určitě nesmí sahat, při nasazování kontaktních čoček je nutné striktně dodržovat hygienu. U dětí je pravidelná kontrola ještě důležitější, pokud se oči s mozkem nepropojí do sedmého roku věku, nestane se to již nikdy. „Jednou z dalších přetrvávajících pověr je to, že fyzická námaha může způsobit onemocnění sítnice. To je nesmysl. Dokonce ani po traumatech, například těžkých autonehodách, pokud nebylo zasaženo přímo oko, sítnice nebývá poškozená. Naši pacienti nejsou ani po operacích omezeni fyzicky,“ zdůrazňuje lékař.

Záludné choroby sítnice

V dnešní době se často hovoří o některých nebezpečných chorobách sítnice, zejména o věkem podmíněné makulární degeneraci. Celosvětově je jednou z častých příčin ztráty zraku. Vyskytuje se u 1,6 % české populace nad pětašedesát let, u lidí od padesáti do pětasedmdesáti let věku již dosahuje 11 % a u seniorů nad pětasedmdesát let dokonce 28 %. Jedná se o nejčastější příčinu ztráty zraku v rozvinutých zemích u pacientů starších pětašedesáti let. Počet nevidomých nebo slabozrakých v důsledku tohoto onemocnění je již nyní vysoký a dále roste. Je tomu tak i proto, že česká populace prostě stárne.

Změny jsou totiž nevratné

„Onemocnění existuje v takzvané formě suché, na kterou však v 10 % případů nasedá forma vlhká. Pokud se vlhká forma nezachytí, vede v řádu několika měsíců ke ztrátě zraku. A to si nikdo z nás určitě nepřeje. Přestavte si, že se člověk dožije důchodového věku, řekněme pětašedesáti let, a namísto kvalitního života najednou kvůli nemoci nevidí. Svět se mu hroutí a ze zdravotního problému se vyvíjí závažný problém sociální, který vede až ke společenské izolovanosti pacienta a ekonomickým těžkostem,“ říká odborník.

Halucinace přivedou pacienta až na psychiatrii

U pacientů s onemocněním sítnice dokonce nebývají neobvyklé halucinace. Je za to odpovědný syndrom Charlese Bonneta. Jedná se o to, že nemocná sítnice vysílá falešné signály do mozku, ten je však nedokáže zpracovat. Nemocný například „vidí“ neexistující předměty a zdají se mu reálnými. Pacient může skončit na psychiatrii, podstupovat zbytečnou farmakologickou léčbu, je společensky stigmatizován, přestože za popisované projevy je zodpovědná „pouze“ jeho nemocná oční sítnice.

Pomáhá moderní léčba

V současnosti jsou i našim pacientům k dispozici moderní postupy léčby věkem podmíněné makulární degenerace. „Na 1. oční klinice VFN v Praze jsme byli v roce 1993 prvními, kdo se jí v České republice zabýval. Nejdříve jsme ošetřovali pacienty laserem, potom, od roku 1997 již na oční klinice ve FNKV, následovala fotodynamická terapie, která umožnila léčit až 30 % pacientů. To byla také doba, kdy se objevila zcela nová diagnostická technika – optická koherentní tomografie. V dnešní době se používají zejména nitrooční injekce, které jsou účinné v 95 %. Vždy se však jedná o léčbu symptomatickou, protože neléčíme příčinu, která je dosud neznámá. Rozvoj nemoci také zpomaluje užívání doplňku stravy luteinu,“ připomíná docent Petr Souček.

Operace zadního segmentu oka za čočkou

Většina z nás si spojuje oční kliniky nejčastěji s operacemi šedého zákalu. Existují však i další zákroky ve prospěch pacientů. „My se jako jediní primárně specializujeme na vitrektomii – takzvaný zadní segment, jinak řečeno se jedná o tu část oka, která se nachází za čočkou. Tedy laserové zákroky, injekce do sklivce a operace. V průběhu dřívějších let v oboru jsme získali bohaté zkušenosti a odoperovali jsme více než 3500 pacientů. Stejně jako u operací čočky se jedná o ambulantní zákroky a ani zde nepoužíváme šití operačních ran, neboť vstupy měří v některých případech jen 0,4 mm. Klademe velký důraz na pečlivé předoperační vyšetření pacienta, neboť případné komplikace, byť nejsou časté, mohou být zásadnější než u zákroku v předním segmentu oka. Pokud by k nim došlo, jsme připraveni je řešit okamžitě. Nejhorší komplikací může být infekce, proto nasazujeme antibiotika v kapkách před zákrokem i po něm. Tyto služby jsme schopni poskytovat jen díky zastupitelnosti chirurgů a týmu sester, jejichž lidský přístup ocení každý nemocný. Věnujeme se jim individuálně, což je sice velice časově náročné, ale pacienti se k nám díky tomu rádi vracejí,“ říká docent Petr Souček.

Neobvyklé diagnózy

Lidé hledají stále něco nového a bývají překvapeni neobvyklými zjištěními. Ne vždy samozřejmě zrovna povzbudivými… „Pro laiky je to mnohdy překvapující, ale i v oku se může vyskytnout zhoubný melanom. Také v něm máme pihy a každá pigmentovaná tkáň může vytvářet melanomy. Jelikož toto riziko existuje, oko kontrolujeme ultrazvukem. Spolupracujeme s odborníky Nemocnice Na Homolce, kde tyto nádory ozařujeme Gama nožem,“ uvádí docent Petr Souček. Média nám připomínají význam samovyšetření. Platí to zcela jistě pro prevenci karcinomu prsu, u očí je tomu jinak. „Jedná se skutečně o bazální problém, který spočívá v tom, že lidé nejsou zvyklí si kontrolovat oči zvlášť. Oko má tu schopnost, že umí převzít funkci toho druhého. Při některých sítnicových problémech pak pacienti přicházejí tak pozdě, že jedno oko již prakticky „ztratili“. Zase tedy platí, že včasné vyšetření oka může zachránit zrak, neboť poškození sítnice je nevratné. V Centru klinické oftalmologie máme uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, takže se k nám pacienti nemusejí bát přijít. Dobře vidět je pro kvalitu života naprosto zásadní,“ říká docent Petr Souček.

Odborná spolupráce: doc. MUDr. Petr Souček, Ph. D., Centrum klinické oftalmologie

Článek vyšel v časopise Moje zdraví. Aktuální číslo si můžete koupit v naší on-line trafice.

Autor: red

Autor: Agáta Chlumská
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.