Hemoroidy: Máme je všichni, ovšem někoho z nás trápí. Co dělat?
Skoro nikdo o nich nemluví a málokdo si na obtíže postěžuje lékaři. K léčbě hemoroidů se odhodlá stále jen část pacientů, kteří by to potřebovali. Jak nemoc poznáte, co zvládnete sami a kdy nutně potřebujete lékařskou pomoc?
Paradoxem vlastně je, že ve skutečnosti máme hemoroidy všichni a to, co nás trápí, je jejich rozšíření a zánět. Hemoroidy jsou vlastně křečové žíly v oblasti konečníku. Jejich úlohou je uzavírat konečník a bránit samovolnému úniku střevních plynů a stolice. Svědění, pálení, nepříjemný tlak, bolest a krev ve stolici jsou příznaky toho, že něco není v pořádku.
Proč k problémům dochází? Kromě dědičnosti má vliv dlouhodobé sezení, a je přitom jedno, zda sedíte na židli v kanceláři, nebo na kole. Oboje znamená mechanický tlak na konečník. Kvůli němu dochází ke zpomalení proudění krve a zhoršené okysličení tkání pak může vést k poškození žilní stěny. Podle odhadů má potíže polovina starších 50 let. Proč jen podle odhadů? Protože mnoho pacientů se lékaři nesvěří.
Hemoroidy se vždy zhoršují
Hemoroidální onemocnění má čtyři stádia. První se projevuje bolestí a krvácením, zejména po stolici. Pacient v posledním stadiu má již hemoroidy trvale vyhřezlé. Důležité je proto co nejdříve navštívit lékaře. Ten může poradit s úpravou životního stylu i s léky. K dispozici je místní léčba – masti, čípky, často i volně prodejné. „V léčbě hemoroidální nemoci se využívají především režimová opatření. Mezi ty patří vhodné stravování, zajištění optimální konzistence stolice a správný proces vypuzování stolice. Na druhém místě je to lokální léčba pomocí mastí a čípků, kterou dále zesiluje celkové užívání venofarmak,“ popisuje MUDr. Soňa Hořínková, proktoložka z chirurgického oddělení nemocnice TGM v Hodoníně. Jak vysvětluje, venofarmaka se používají k léčbě žilních nemocí.
Důležité je si ale uvědomit, že krvácení z konečníku nemusí automaticky znamenat hemoroidy. Rozhodnutí o správné diagnóze a léčbě musí být na lékaři, jedině ten umí vyloučit riziko jiného, závažnějšího onemocnění, jako je například rakoviny konečníku.
Rozdělení hemoroidů
Podle polohy rozeznáváme hemoroidy zevní a vnitřní. Zevní hemoroidy jsou patrny po rozevření hýždí jako uzly kolem zevní části řitního otvoru. V klidovém stavu nepůsobí obtíže a nekrvácejí. Obyčejně provázejí vnitřní hemoroidy a vůbec jsou spíše ukazatelem chorobného stavu v řiti než nemocí samy o sobě.
Podle proktologa MUDr. Tomáše Bergera je častou komplikací zevního hemoroidu trombóza, která se projevuje zduřením uzlu, velkou bolestivostí a napjatou ztenčenou kůží. Obtíže trvají několik dní a pak se uzel buď svrašťuje a vazivově mění, nebo praskne. Tak vznikají tuhé, nebolestivé uzlíky kolem řiti (řitní výčnělky), které zůstávají jako trvalý následek přestálých trombóz. Obyčejně nevadí, ale jsou-li příliš velké a četné, udržují vlhkost a nečistotu mezi hýžděmi a mohou být příčinou análního ekzému se svěděním.
Vnitřní hemoroidy leží uvnitř řitního otvoru a jsou kryty sliznicí konečníku. Pohledem jsou viditelné jen při ochabnutí řitních svěračů nebo při výhřezu. Podle MUDr. Tomáše Bergera jsou vnitřní hemoroidy závažnější než hemoroidy vnější, protože hrozí velké riziko komplikací.
Léčba
Zatímco v prvních stádiích je možné využít ambulantní metody, později je nutný několikadenní pobyt v nemocnici. Nejvhodnější metoda zákroku závisí na konkrétním stavu. Důležité je ale uvědomit si, že odstranění neznamená, že již bude vše v pořádku. Při nedodržování režimových opatření, jako jsou dostatečný pitný režim a množství vlákniny v jídelníčku a omezení dráždivých potravin, se mohou komplikace opět rychle vrátit. Důležitá je také léčba na posílení žilní stěny, dobré je také nosit volné oblečení, dbát na zvýšenou osobní hygienu a pohyb.
