Diabetes a artritida: Které léky může diabetik užívat bez rizika?

Diabetes a artritida: Které léky může diabetik užívat bez rizika?
Artróza se mimo jiné projevuje ztuhlostí kloubů po delší době nečinnosti - zejména po ránu • Autor: shutterstock.com
27. října 2016 • 11:28

Bolesti malých i velkých kloubů, potíže s pohybem, ztuhlost - takové problémy se týkají až každého třetího diabetika. Proč u nich k onemocnění kloubů dochází, jaké jsou možnosti léčby a úlevy? Na to jsme se zeptali prezidenta Diabetické asociace ČR a přednosty Interní kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole prof. MUDr. Milana Kvapila, DrSc

DM 2. typu trpí starší lidé. K základní diagnóze se ve vyšším věku často přidávají další chronické nemoci. Jak častý je u diabetiků výskyt artritidy?

Problematika kloubního postižení u diabetiků je široká. Až 30 % diabetiků má sníženou pohyblivost kloubů. Příčinou je dlouhodobá hyperglykemie, která vede ke vzniku nekvalitního kolagenu, dále jsou to poruchy cirkulace, porucha metabolismu vápníku, diabetická neuropatie. Výsledkem je ztluštění kloubního pouzdra, šlach, což způsobuje kloubní kontraktury, omezení pohyblivosti a někdy bolest. U diabetiků se většinou nejedná o typickou artritidu, tedy zánětlivé onemocnění kloubu. Nejčastěji dochází k postižení struktury ruky a ramene. Na ruce jsou postiženy drobné klouby ruky, prsty ruky jsou oteklé, je omezená pohyblivost. Velmi často se rozvíjí syndrom karpálního tunelu, kdy ztluštěním šlach v oblasti zápěstí dochází k útlaku cév a nervů. Projevem je pak bolestivost prstů, brnění a otoky, zvláště při zátěži. Výskyt u diabetiků 2. typu je široký - mezi 4 a 76 %. Bolestivost ramene, ztuhlost a omezení hybnosti v ramenním kloubu se nazývá syndromem zmrzlého ramene, jenž se u diabetiků vyskytuje až ve 20 % případů. Diabetici rovněž častěji trpí dnavou artritidou. Krystalky kyseliny močové se ukládají v chrupavce kloubů, typickou oblastí jsou palce na noze. Pacienti s diabetem mají dále větší riziko výskytu osteoartrózy, což je v naší populaci nejčastější onemocnění kloubů.

Má onemocnění artrózou nebo revmatoidní artritidou u diabetiků horší projevy, než kdyby diabetes neměli, a pokud ano, proč je tomu tak?

Revmatoidní artritida je vzácné onemocnění, které s diabetem 2. typu většinou nesouvisí. Naopak často s ní zaměňovaná osteoartróza (někdy jen artróza) je velmi frekventované onemocnění, které postihuje řadu lidí. Pacienti s diabetem 2. typu trpí artrózou častěji, protože dlouhodobá hyperglykemie a diabetická neuropatie mohou postižení kloubů urychlovat. Artróza je výsledkem kombinace změn degenerativních, zánětlivých a reparačních, které postihují kloubní chrupavku, vazy a šlachy. Chrupavka měkne, stává se méně odolnou a dochází k jejím ztrátám. Artróza je onemocnění celé struktury kloubu, je velmi časté (až 80 % populace ve věku nad 50 let) a s přibývajícím věkem narůstá. Při některých nemocech, například právě při diabetu, je častější. Projevy artrózy bývají následující: námahové bolesti, zejména na začátku pohybu (takzvané startovací bolesti), ztuhlost kloubů po delší době nečinnosti (typicky po ránu), které trvají 15-30 minut, postupně se přidávají omezení hybnosti kloubu až deformity kloubu. Přítomný diabetes může projevy zhoršovat a postup nemoci urychlovat, zejména pokud není dosaženo uspokojivé metabolické kompenzace nemoci.

Jak by měl diabetik předcházet dalším obtížím, bolestem kloubů a kostí?

Předcházet postižení kloubu lze několika způsoby. Zásadním je důsledná kompenzace diabetu, tedy dlouhodobě udržet hladinu krevního cukru v normálních mezích. Uspíšit nástup kloubních obtíží mohou rovněž některá povolání (pohybové stereotypy). V rámci prevence lze jistě doporučit pravidelnou fyzickou aktivitu zaměřenou na udržení pohyblivosti kloubů a dále přiměřené tělesné hmotnosti. Při již rozvinutých změnách se kombinují metody fyzikální a analgetické terapie.

Existují účinné léky na artrózu, které může diabetik užívat bez rizika?

Léčba artrózy je různorodá, zahrnuje metody fyzikální terapie, léky nebo chirurgický zákrok. Diabetici mohou mít obtíže při užívání některých léků, zejména kortikoidů, jež mohou výrazně zhoršit kompenzaci diabetu. Dlouhodobé užívání nesteroidních antirevmatik (například ibuprofenu) zase může zhoršit stav ledvin u pacienta s diabetem. Vedle režimových opatření a fyzikální terapie nebo chirurgické léčby diabetikům předepisujeme léky, které můžeme rozdělit do několika skupin: u analgetika (paracetamol) nebo nesteroidní antirevmatika (ibuprofen), u specifické COX-2 inhibitory (nimesulid), u kortikoidy (aplikace do kloubu), u symptomaticky pomalu působící preparáty (kyselina hyaluronová, chondroitinsulfát, glukosaminsulfát), jejichž účinek lze očekávat cca za 3 měsíce.

Zmínil jste metody fyzikální léčby, co všechno zahrnují?

Patří mezi ně zejména rehabilitace, dále jsou to elektrofyziologické metody jako magnetoterapie, nově lze využít i mezodiencefalickou modulaci (MDM) při léčbě bolestivých stavů. Co může pacient udělat pro sebe sám, je dosažení správné hmotnosti, nepřetěžování kloubů, dobrá kompenzace diabetu a pravidelný pohyb. Nelze ovšem spoléhat na jednu metodu, většinou je třeba využít všech možností léčby.

Kam se diabetik může obrátit o radu či pomoc?

Ošetřující diabetolog je lékař, který provede základní vyšetření a pomůže rozhodnout, kterým směrem by se měl pacient obrátit dále (rehabilitace, revmatologie, neurologie, chirurgie, fyzikální metody terapie a další).

Věděli jste, že během jedné generace se výskyt diabetu celosvětově zvýšil šestinásobně?

V současnosti žije v České republice okolo 250 tisíc osob s doposud nediagnostikovaným, a tedy neléčeným diabetem. Očekávaná délka života se u pacientů s diabetem 1. typu snižuje o 20 let a s diabetem 2. typu o 10 let, ale že při správné léčbě mají diabetici naději na podobně dlouhý život jako zbytek populace.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.