Co je důležité pro naše zdraví? Čistý vzduch a čistá voda
Víte, co dýcháte? Víte, jakou vodu pijete? Možná že my všichni otázku kvality toho, co k životu nejvíce potřebujeme (tedy vzduchu a vody), trochu podceňujeme. Přitom člověk vypije denně nejméně 2 až 3 litry vody a do svých plic nabere mezi 10 a 13 tisíci litrů vzduchu.
Když nemají vzduch ani voda odpovídající kvalitu, náš organismus na to reaguje adekvátním způsobem. Jako u všech komplikací je jednodušší jim předcházet než řešit následky. Doma si můžeme pomoci poměrně snadno za cenu nepříliš velkých investic. Časté větrání je výborný nápad, když bydlíme tam, kde jsme daleko od zdrojů znečištění vzduchu. Horší to bývá ve velkých městech, u průmyslových center a dopravních tepen.
Nejen to - v některých nových budovách se také nemusíme cítit nejlépe a na vině bude takzvaný syndrom nezdravých budov, který způsobuje řadu potíží, například bolesti hlavy, sníženou koncentraci, dráždění sliznic, alergické reakce, pocity závratě nebo třeba nespavost. Příčinou mohou být například použité stavební materiály budov, utěsnění oken, syntetické koberce a materiál nábytku, kancelářská technika, nedostatečné větrání nebo třeba nevhodná klimatizace. Tady musí pomoci čistička vzduchu, popřípadě zvlhčovač nebo odvlhčovač.
To bude platit také v případě, jestliže v bytě žije alergik či astmatik. Nejsme-li si jisti, zda kvalita vzduchu u nás doma je dostačující, budeme ji muset změřit. Své podezření musíme potvrdit či vyvrátit pomocí měřicího obsah chloru, jenž je ovšem pro dálkový rozvod nezbytný, dále pak mechanické znečištění, které přístroje (spolehlivé modely vyjdou asi tak okolo 5 tisíc korun) nebo se obrátit na specializovanou firmu. I pro výběr čističky vzduchu pak musíme znát především rozměr místnosti, kde ji budeme využívat.
Potřebujeme také znát, jakých nečistot se budeme potřebovat zbavit. Většina čističek zvládá zbavit vzduch prachu i různých alergenů. S mikročásticemi si poradí díky filtrům typu HEPA. Když potřebujeme, aby zvládla i alergeny roztočů, bakterie i viry a ještě k tomu nepříjemné pachy nebo kouř a některé plyny nebo těkavé látky, musíme vybírat čističky s větším počtem speciálních filtrů.
Ten uhlíkový například eliminuje škodlivé plyny, elektrostatický filtr zachytává cigaretový kouř, filtry doplněné o zařízení s UV zářením navíc sterilizují a dezinfikují prostředí. Spolu s fotokatalytickou čističkou pak zvládnou i těkavé organické sloučeniny, například formaldehyd. Ionizátor v čističce pomocí aniontů vytváří iontové shluky nazývané clustery, tvořené nejjemnějšími částečkami, jež pak lze snáze odfiltrovat, a zároveň osvěží vzduch pomocí molekul ozonu.
Jaká voda u nás teče?
Kvalita vody z veřejných rozvodů bývá dostačující a garantuje ji provozovatel vodovodní sítě. O hodnotách z pravidelných rozborů se můžeme přesvědčit na jeho internetových stránkách. Nejčastější pochyby se objevují ponejvíce po opravách potrubí, a vzbuzuje je také tvrdost vody.
Větší problém ovšem může nastat v případě, že máme doma vlastní zdroj vody ze studny či vrtu. Její kvalitu ovlivní jednak rozpuštěné minerály, jednak látky nerozpustné, jako jsou mangan či železo. Samostatnou kapitolou pak může být znečištění bakteriální, jež je o to zákeřnější, že nijak neovlivní chuť vody a může nastat z náhlých příčin (havárie potrubí odpadních vod, netěsnost septiku a podobně).
V každém případě si u vlastního zdroje musíme nechat provést rozbor autorizovanou laboratoří, která nám zároveň doporučí, jak máme při její úpravě postupovat. Nejjednodušší domácí úpravou je vodu načerpat do otevřené nádoby a nechat v chladu odstát alespoň 24 hodin, eventuálně ji převařit. Populární a často na trhu nabízená jsou různá filtrační zařízení, která mají schopnost odstranit z vody nežádoucí látky. Při výběru máme několik možností a velkorysým řešením může být napojení takového zařízení přímo do domácího rozvodu.
Také zde se setkáme s filtry několika typů. Systém filtrace pomocí aktivního uhlí zbaví vodu chloru i dalších chemických látek, ponechá v ní však minerály a bohužel též případné bakterie. Ionizační filtry pak pomáhají odstranit vodní kámen a jejich nastavením lze ovlivnit i pH vody.
Chemikálie a mikroorganismy dovede odstranit filtr pracující na principu reverzní osmózy (prostup vody membránou, která zachytí v ní obsažené nízkomolekulární složky a další nečistoty). Ideální je propojení všech tří metod, ale měli bychom si dát pozor, abychom vodu „nezměnili“ na destilovanou, a tedy vlastně pro náš organismus jedovatou.
