Voda protéká naším životem, bez ní se neobejdeme

Voda protéká naším životem, bez ní se neobejdeme
Voda je potřebná i v domácnosti. • Autor: istockphoto.com
18. srpna 2016 • 15:24

Je pro nás nezbytná, přesto se k ní u nás nechováme s patřičnou úctou. Řeč je o vodě, které průměrný Čech spotřebuje v domácnosti okolo 90 litrů denně, ať vědomě či nevědomky. Jsou ovšem oblasti světa, kde si člověk musí denně vystačit s méně než deseti litry této životodárné tekutiny. 

Nepoměr je to značný. Proč? Nikdo nepochybuje, že lidský organismus potřebuje pravidelný přísun tekutin, především vody. Ta nám jednak pomáhá regulovat tělesnou teplotu, jednak vyplavuje z těla škodlivé látky. Jestliže nemáme vody dostatek, budeme pociťovat nejen žízeň, ale brzo i slabost, nevolnost a svalů se zmocní křeče. Člověk vydrží bez pití vody tak týden, deset dnů, pochopitelně podle okolních podmínek.

Vodu však člověk v naší civilizaci potřebuje i na mytí, zalévá s ní zahradu, pere v ní oblečení, splachuje záchod, myje nádobí, okna i podlahu. Podle množství spotřebované vody se dříve odhadovala civilizační úroveň, dnes už to tak přesně neplatí. Civilizované státy dovedou své obyvatele přesvědčit, aby vodu využívali s rozvahou. Je to potřeba – dobré vody není na světě mnoho a o její zdroje se vedou mezinárodní spory i války. 

Češi ještě nepatří k hlavním marnotratníkům. Spotřeba v domácnostech dokonce za posledních dvacet let v průměru poklesla přibližně o třetinu. Zajímat se o spotřebu a také kvalitu vody nás přinutilo jednak zvyšování ceny vody, jednak nápor producentů různých balených vod. Řekněme si nejdříve něco k tomu, jakou vodu pijeme. Máme na výběr vodu z vodovodního kohoutku neupravenou či různě filtrovanou, minerálky nebo balenou pitnou vodu.

Která z nich je pro nás nejlepší? Na to musíme odpovědět šalamounsky. Je to ta, která není kontaminovaná různými choroboplodnými zárodky, obsahuje určité množství potřebných minerálních látek a známe její původ. Tím jsme si i odpověděli, jako vodu rozhodně nemáme pít – takovou, u níž neznáme zdroj, dále vodu destilovanou či silně filtrovanou nebo tu, která může obsahovat různé chemické látky a škodlivé mikroorganismy. Reklamy se nás snaží přesvědčit o kvalitě té či oné minerálky, výhodách balené vody, účinnosti filtrů v různých zařízeních a jejich výhodách při úpravě vody z vodovodní sítě. Výrobci filtrovacích zařízení bojují proti producentům balené vody, k nim se připojují ekologové s poukazem na množství spotřebovaného a nerecyklovaného plastu, dodavatelé pitné vody z veřejných sítí zase poukazují na kvalitu své vody, kterou potvrzují pravidelné ze zákona prováděné rozbory.

Kde tedy hledat pravdu? Voda z našeho kohoutku doma je zákony a předpisy brána jako základní poživatina. Platí na ni tedy požadavky stejně přísné (a vzhledem k množství konzumované vody v reálu ještě přísnější) jako na ostatní potraviny. Nelze ale srovnávat požadavky na pitnou vodu s požadavky na minerálky nebo pramenitou balenou vodu – ty mají dané jiné limity, někdy přísnější, jindy méně přísné. Podle Státního zdravotního ústavu – Národního referenčního centra pro pitnou vodu lze říci jen u balené kojenecké vody, že má kvalitativní požadavky defi nované přísněji než pitná voda.

Požadavky na balenou pitnou vodu jsou pak zcela totožné, navíc se v řadě případů jedná opravdu jen o do lahví stočenou vodovodní vodu. Odpovědět jednoznačně na to, kolik můžeme vypít minerální vody a jaké, rovněž nelze. Je třeba postupovat případ od případu, ale některé obecné zásady jsou jasné. Čím je nižší mineralizace, tím více může minerálka plnit úlohu pitné vody, tedy doplnění tekutin a odvod škodlivin z těla. Silněji minerály obohacené vody mohou mít při dlouhodobé konzumaci škodlivé účinky, a je tedy dobré takovou spotřebu konzultovat s lékařem. V každém případě bychom ale měli jednotlivé druhy minerálek střídat. 

Filtr i citron

Kvalitu vody potvrzuje její distributor. Nemáme-li ho k dispozici, protože naše domácnost funguje na vlastní zdroj vody, musíme si rozbor vody nechat pravidelně dělat v příslušné laboratoři. Pevně zabudovaná filtrace je vhodná v případě, že vodu z vlastního zdroje chceme zbavit pevných nečistot i případných mikroorganismů. Sofistikované stolní zařízení nám poskytne možnost upravit vodu ionizací, magnetizací, změkčením nebo třeba odstraněním dusičnanů.

I dobrou pitnou vodu však můžeme vylepšit. Voda v distribuční síti obsahuje chlor, který brání množení zárodků bakterií a zaručuje uchování kvality vody. Odstranit jeho pachuť je snadné, můžeme vodu nechat odstát v chladničce či přidat pár kapek citronové šťávy. Stále populárnější jsou pak různé filtry, které pomohou s konečnou úpravou vody, například v konvicích, kde pracují s aktivním uhlím, popřípadě stříbrem. 

Člověk musí pravidelně pít, protože denně vodu ztrácí v podobě moči, stolice, potu nebo ji vydýchává. Daleko více vody však průběžně celý den ztrácíme v našich domácnostech. Největším „žroutem“ či vlastně „pijákem“ jsou netěsnící a kapající baterie nebo protékající nádrž u splachovacího záchodu. Více vody, než je nutné, spotřebujeme také v koupelně. Do stále oblíbenějších velkých van se vejde neuvěřitelné množství vody a měli bychom se zamyslet, zda nám k relaxaci i očistě neposlouží stejně dobře sprcha. Sofistikované sprchovací hlavice se pak dají nastavit podle potřeby na různý průtok i styl proudící vody.

Zvyk čistit si zuby při permanentně puštěném kohoutku také není nejlepší. S vodou naopak dovedou šetřit moderní spotřebiče. To, že moderní myčka nádobí využije méně vody, než když to samé množství porcelánu, hrnců a příborů umyjeme pod tekoucí vodou, je jasné. Šetřit ale dovedou i moderní pračky, třeba díky parnímu či bublinkovému praní. 

Autor: Ivan Verner
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.