Letní čas! Proč je tak těžké se vyrovnat se změnou a co vám opravdu pomůže
Každoroční změny času mohou našemu organismu celkem zatopit. Nejde přitom pouze o to, že si přispíme, nebo že naopak musíme vstávat o hodinu dříve. Změny času nabourávají přirozený chod našeho organismu a nám nezbývá, než si zvyknout. Přechod na letní čas je ale rozhodně příjemnější. Dny se prodlužují a slunečního světla přibývá. Letos se letního času dočkáme
31. března.
Někdo je při přechodech mezi zimním a letním časem mrzutý a nedospalý, jiný nad tím mávne rukou, protože to jeho tělo vůbec nezaznamená. Podle průzkumů je ale víc těch, kterým změna času vadí. A rozhodně se není čemu divit.
Změna času a spánek
Obecně se ví, že střídání času má na spánkový rytmus menší vliv než samotný nedostatek světla v zimě. „Podle mého názoru si na nový čas vstávání a dalších navazujících aktivit zvykneme za pár dní,“ míní soukromý psycholog Mgr. Dalibor Špok, Ph.D., a dodává: „Zimní čas s sebou přináší západ slunce (na vrcholu zimního slunovratu) někdy o půl čtvrté. Dnes vstáváme a chodíme spát mnohem později než před takzvanou industriální revolucí. Od rána býváme zavřeni v prostorách kanceláří, škol, továren, často s umělým světlem, a když z nich odcházíme, už je tma. To má pro organismus, především pro mozek, zásadní důsledky.“
Škodíme i srdci
„U sezonní změny času byla skutečně nalezena souvislost nejen s poruchami spánku, ale též s výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Na vině je patrně porucha ‚systémových‘ hodin pro cirkadiánní rytmy v mozku. Týká se to vyplavování hormonu melatoninu, ale i dalších hormonů, například stresového hormonu kortizolu,“ říká MUDr. Tomáš Nedělka, Ph.D., z Neurologické kliniky dospělých 2. LF UK a FN Motol.
V nedávné studii, zveřejněné v časopise Internal and Emergency Medicine, byl prokázán lehce zvýšený výskyt infarktu myokardu, zejména při jarní změně času. „Celkově byla změna času na jaře vnímána jako riziková, s více komplikacemi především u nemocných s dalšími interními onemocněními,“ konstatoval vedoucí studie, profesor Roberto Manfredini z univerzity v italské Ferraře.
Změna času je jistým rizikem
Další studie, zaměřené na vliv sezonní změny času na zdraví, publikované spánkovými experty v časopise European Journal of Internal Medicine, zřejmě zapůsobí jako rozhodující. Sezonní změny času jsou podle nich vyhodnoceny jako rizikové; jejím dílčím závěrem je, že by změna času měla být na půdě EU zrušena,“ dodává MUDr. Nedělka. Politici diskutují o tom, zda bychom neměli mít letní čas i v zimě. „Sice by se rozednívalo o něco později, ale zase bychom si mohli vychutnat alespoň trochu denního světla cestou z práce nebo obecně odpoledne, když už našich sil ubývá a potřebujeme ,dobít‘. Myslím, že hodina světla navíc odpoledne je daleko důležitější než o něco pozdější východ slunce. Proto jsem rozhodně příznivcem letního času po celý rok,“ konstatuje Mgr. Dalibor Špok, Ph.D.
Mozek se „podívá“, jaké je světlo
Změníte-li čas, podle kterého se vystavujete světlu, posune se nastavení vašich vnitřních hodin. V každé buňce člověka jsou totiž molekulární hodiny, určující načasování téměř každého fyziologického procesu v našem těle. Tyto vnitřní hodiny fungují na základě 24hodinového rozvrhu a synchronizují se podle malé části mozkové tkáně zvané suprachiasmatické jádro (SCN). To určuje čas podle světelných změn v okolním prostředí člověka.
Kdy se v roce 2024 mění čas?
Letos dojde ke změně na letní čas 31. března, právě tehdy se ručička našich hodinek posune z druhé hodiny ranní na třetí hodinu. My si tak možná pospíme o hodinu méně, ale fakt, že koncem měsíce budou dny krásně dlouhé a denního světla o dost více než v zimě, je pro nás skvělou útěchou. Zpátky k zimnímu času se pak vrátíme v noci na 27. října 2024.
O autorovi| Markéta Ostřížková, odborná spolupráce: Mgr. Dalibor Špok, Ph.D., www.daliborspok.cz, MUDr. Tomáš Nedělka, Ph.D., Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol, foto popis| Mgr. Dalibor Špok, Ph.D., www.daliborspok.cz, foto popis| MUDr. Tomáš Nedělka, Ph.D., Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol
