Spolehlivé smysly zvířat: Psi hledající drogy a králičí uši jako radar

Spolehlivé smysly zvířat: Psi hledající drogy a králičí uši jako radar
Někteří psi mají dokonale vyvinutý čich. • Autor: shutterstock.com
1. září 2016 • 09:22

Jestli chcete soutěžit se svým čtyřnohým kamarádem v tom, kdo má dokonalejší smysly, pak vás zvíře suverénně porazí. 

Nejen psi a kočky, ale dokonce i morčata totiž mají smyslové orgány většinou mnohem lépe vyvinuté než člověk. Příroda je spravedlivě vybavila tak, aby byli v přirozeném prostředí schopni co nejlépe obstát. „Svět, který svými smysly zvířata vnímají, je navíc úplně jiný než ten náš,“ říká veterinář MVDr. Leoš Železný. A kupodivu ani dlouholeté soužití s člověkem domácím mazlíčkům na genetické smyslové výbavě příliš neubralo. 

Mnozí chovatelé říkají, že jejich pes začne ohlašovat příchod svého páníčka už ve chvíli, kdy se teprve blíží k domu. A kupodivu to není žádná vymyšlená báchorka. „Když fouká správný vítr a v bytě máte pootevřené okno, pak na tom není nic divného,“ říká doktor Železný. Právě psi totiž mají čich až stotisíckrát citlivější než člověk. Ve volné přírodě díky tomu mohou nasát pach a hravě rozlišit, jestli se blíží kořist, predátor, nebo hárající fena. Pot svého páníčka pes rozezná mezi ostatními potními vzorky vcelku bezpečně.

Podobně si poradí i s jinými látkami. Pachová stopa ho také spolehlivě dovede k cíli, i když ji začne sledovat s delším časovým odstupem. K nejlepším stopařům patří hlavně psi s delším čenichem, skutečným mistrem nad mistry je mezi nimi bloodhound, který je schopný jít i po několik dní staré stopě. Není divu, že těchto skvělých psích vlastností využívají nejen myslivci, ale i policisté, celníci nebo protidrogoví specialisté při hledání pohřešovaných osob, předmětů či drog. Díky jemnému čichu pes ostatně dokáže odhalit dokonce i malou trhlinu v plynovém potrubí nebo lanýže pod zemí. 

Jestliže je pes geniální „čichač“, pak kočka je vskutku „bystrozraká“. Má totiž oko uzpůsobené tak, aby mohlo vnímat okolí i za nejslabšího světla. Za tmy se zornička kočičího oka roztáhne, aby se do něj dostalo více světla, a za silného jasu se naopak stáhne v úzkou štěrbinu. Za sítnicí pak má uloženou vrstvičku lesklých buněk, které odrážejí světelné paprsky, proto kočka ve tmě „svítí“ očima. Tam, kde lidé v noci vidí pouze neurčitou šedou skvrnu, je micka schopná rozpoznat i drobnou postavičku myšky.

Ve srovnání s člověkem mají kočky také vyklenutější rohovku a dovedou daleko víc otáčet hlavou. A také díky tomu vidí lépe. „Pouze barevné vidění má člověk lepší než zvíře,“ říká veterinární lékař. „Donedávna se soudilo, že jsou zvířata barvoslepá, není to ovšem tak úplně pravda.“ Podle slov doktora Železného každopádně nejen kočky, ale i ostatní domácí mazlíčci některé barevné odstíny prostě nevidí, případně je vidí jinak než jejich páníčci. V každém případě pokud vám někdo někdy řekne, že máte oči jako kočka, pak to znamená velkou poklonu. 


Zvířata ovšem mají také lepší sluch než člověk. U koček je po zraku hned druhým nejdokonalejším smyslem, ale i další mazlíčci slyší velmi dobře. „Zajíc nebo králík se vztyčenými slechy je schopen natáčet jedno ucho doleva a druhé doprava a monitorovat tak své okolí podobně jako radar,“ uvádí doktor Železný. Dalším zvířecím pomocníkem, který dokáže vyřešit nejednu zapeklitou situaci, je hmat. Tam, kde kočce nevystačí oči, si vypomůže hmatovými vousky, které jí ve tmě třeba spolehlivě napoví, jak široká je škvíra, kterou se právě chystá prolézt. Kromě toho má ještě na tlapkách citlivé receptory, s nimiž je schopná vnímat i velmi jemné otřesy.

Říká se, že právě kočka dokáže „předpovědět“ třeba blížící se zemětřesení. Psi zase mají velice dobře vyvinutou chuť, ovšem výrazně jinou než jejich páníčkové. S oblibou se vrhnou třeba na leklou rybu, kterou v přírodě bezpečně vyčenichají. A jsou schopni do sebe nasoukat potravu v jakémkoli množství, i když tím mohou ohrozit své zdraví. Kočka je ve srovnání s nimi „mlsnější“, vyžaduje především kvalitní stravu složenou z bílkovin a tuků. Na sladkosti si totiž na rozdíl od člověka vůbec nepotrpí. Díky moderním výzkumům už toho dnes o zvířecích smyslech víme celkem dost. A schopností našich čtyřnohých kamarádů leckdy i bohatě využíváme. Přesto nás však v budoucnu mohou ještě lecčíms překvapit.  

Co škodí zvířecím smyslům? 

* Psí uši často ohrožují záněty vnějšího zvukovodu, jejichž léčba se neobejde bez návštěvy veterináře.

* Velkou zátěží pro zvířecí sluch jsou i příliš intenzivní zvuky třeba při silvestrovských oslavách. Domácí mazlíčky je nejednou třeba uklidnit za pomoci chemických či přírodních léčiv.

* K poměrně častému poranění zraku, které vyžaduje odborný zásah, dochází při toulkách přírodou i vzájemných potyčkách. Zvířata však mohou trpět také záněty očí, zeleným i šedým zákalem.

* Ovšem i téměř úplně slepý pes se v důvěrně známém prostředí dokáže obvykle skvěle orientovat. Zejména díky dokonalému hmatu a čichu. 

* Hmat, čich a chuť naštěstí dobře slouží dokonce i zvířecím seniorům. 

Odborná spolupráce: MVDr. Leoš Železný

Autor: Ivana Matyášová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.