Radosti a strasti s mláďaty: Výchova je důležitá i u zvířat
O dětech se říká, že rostou jako z vody. Ovšem co je to proti zvířecím mláďatům!
V roce a půl je lidské mimino samozřejmě ještě zcela závislé na péči svých rodičů. „Stejně starý pes už ale může být dospělý,“ srovnává veterinář MVDr. Leoš Železný. „Obecně přitom platí pravidlo, že menší plemena dospívají rychleji než ta větší, ale bývá to hodně individuální.“ S trochou nadsázky se tedy dá říci, že za necelé dva roky štěňata stihnou to, na co člověk potřebuje 15 let. Neznamená to ovšem, že se hned po narození obejdou bez lidské péče.
V období růstu je velice důležitá především správná výživa. Rozhodně přitom neplatí, že malému zvířeti stačí prostě koupit malou konzervu! „Mládě má jiné požadavky na přísun energie a jednotlivých živin než dospělé zvíře,“ upozorňuje veterinární lékař a odborník na výživu psů a koček. „Proto existují krmiva označovaná jako junior, která by měl pes dostávat až do dospělosti.“ Strava totiž dokáže ovlivnit nejen celkový růst a vývoj zvířete, ale i odolnost vůči nemocem, kvalitu srsti nebo schopnost učení. Šetřit na krmení se proto nevyplácí. To, co chovatel uspoří na granulích nebo konzervách, leckdy mnohonásobně utratí za veterinární léčbu.
Solidní chovatelé obvykle začátečníkům s výživou nejen poradí, ale pro začátek mu pro zvíře dají i menší množství osvědčeného krmiva. Měnit zavedené stravovací návyky nebývá právě nejlepší nápad, mládě totiž může snadno onemocnět a mít zažívací problémy. Místo prvních společných procházek pak budete muset zbytečně řešit zdravotní komplikace. Pro takové případy se vyplatí mít při ruce kontakt na nejbližšího veterináře, ušetříte si tak hodně stresu. „Veterinárního lékaře by ostatně měl navštívit každý majitel nového zvířete,“ připomíná doktor Železný. „Už proto, aby si s ním domluvil vakcinační program, pravidelné kontroly zubů i termíny odčervování.“ A možná si i doplnil mnohdy poněkud chatrné vědomosti o tom, jak o mládě pečovat.
S výchovou drobných hlodavců většinou nebývají tak velké problémy jako s výchovou koťat nebo štěňat. Jestliže si přitom zvířata hned na začátku zafixují některé zlozvyky, jen těžko se je budou v dospělosti odnaučovat. „Ideální proto je, pokud si zejména začínající chovatel může vzít jeden dva týdny dovolené,“ radí veterinář. Během prvních společných dnů by se mládě mělo seznámit nejen s novým prostředím a rodinnou „smečkou“, ale také si osvojit návyky, které patří k základní výchově. Tedy aby neloudilo u stolu, zvyklo si na pravidelné vycházky i na to, kde smí a nesmí dělat loužičky. Za jeden až dva týdny se kotě obvykle naučí chodit na domácí toaletku a štěně si zvykne na pravidelné venčení venku. Pochvala a vhodný pamlsek bývá při výuce vždycky účinnější než tresty. Na cvičáku nebo v psí školce si pak může „vzdělání“ ještě doplnit. Základ by ale přece jenom mělo získat doma. Obvykle se to neobejde bez nějakých těch průšvihů. Jen málokdo si přitom sebekriticky připustí, že za většinu z nich nemůže ani tak zvíře jako spíš nedůsledný páníček.
Jak vybírat mazlíčka na míru?
* Dříve, než si zvíře pořídíte, zjistěte, jakou má povahu. Popřemýšlejte o svých časových a finančních možnostech i o svém životním stylu.
* Pokud vás baví sport, pak je pro vás například aktivní Jack Russell teriér přesně ten pravý společník. Jestliže se raději díváte na televizi, bude asi vhodnější pekingský palácový psík.
* Ideální je, když si s chovatelem, od kterého si chcete brát mládě, domluvíte alespoň dvě návštěvy. Při té první si prohlédnete prostředí i celý vrh a vyberete si „svého“ mazlíčka. Domů si ho však vezměte až tehdy, když se naučí přijímat pevnou stravu.
* Mezitím budete mít dost času obstarat vše potřebné. Pro štěně je to vodítko, náhubek, přepravní box, kartáč, pelíšek nebo bouda. Kotě bude ještě potřebovat domácí toaletku.
* Počítejte s tím, že příchod štěněte od základu pozmění rytmus rodinného života. Jen málokterému pejskovi stačí rychlé vyvenčení, obvykle vyžaduje třikrát denně alespoň hodinovou procházku.
Odborná spolupráce: MVDr. Leoš Železný
