Hematom
Krevní výron neboli hematom vzniká při úrazech, krvácení do kloubů či jiných částí těla při hemofilii. Projevit se může jako modřina, hematomy vznikají ale i v hlubších tkáních a jsou spojeny s otokem.
Příčiny hematomu
Modřiny a krevní sraženiny se běžně tvoří po úrazech, kdy dojde k poškození cévy a krev z ní uniká do okolí. Hematomy mohou vznikat také v důsledku hemofilie, což je porucha srážení krve.
Zvýšenou tvorbu hematomů má za následek také užívání léků na "ředění" krve, proti agregaci destiček – antitirombotika, antikoagulancia, např. kyselina acetylsalicylová, warfarin, heparin.
K dalším příčinám tvorby hematomů mohou patřit nedostatek vitamínu K a C, některé jaterní onemocnění, poruchy funkce kostní dřeně a meningokoková meningitida. Při té se tvoří krvavé skvrnky na kůži (petechie), které se postupně zvětšují. Jedná se vlastně o malé hematomy.
Nejnebezpečnější jsou hematomy v oblasti hlavy. Rozlišujeme 3 hematomy v oblasti hlavy a lebky. Epidurální, kdy se krev hromadí mezi tvrdou plenou mozkovou a lebkou a může tlačit na mozek. Subdurální hematom se projevuje stejně jako epidurální, jen pomaleji a vzniká při narušení mozkových žil. Třetí mozkový hematom způsobuje nejčastěji aneurysma.
Jak vyléčit hematom?
Modřinám můžeme někdy zabránit, pokud například ruku nebo nohu zvedneme do výšky a místo úrazu chladíme. Modřiny zmizí samy.
Modřiny vzniklé bez zjevné příčiny nebo po jemném kontaktu je vhodné konzultovat s praktickým lékařem, aby vyloučil poruchu srážlivosti krve.
Hematomy v oblasti břišní dutiny nebo mozku musí lékař vyšetřit pomocí zobrazovacích metod a následně určit léčbu.
