Od prsťáčku ke kartáčku: Naučte dítě čistit si zuby
O zuby je třeba pečovat už v útlém dětství. Kdy vám, rodičům, tato povinnost nastává? A proč je důležité řešit kazy mléčných zubů, když stejně vypadnou?
Rodiče, řekněte sami: Kolik z vás navštívilo preventivně zubního lékaře se svým potomkem, který třeba ještě neuměl chodit? Nás, kteří se hnali k zubaři až v momentě, kdy dítě utrpělo kaz, je asi velká převaha… Podle odborníků je právě období okolo prvního roku pro první návštěvu zubaře nejvhodnější. Starat se o zoubky nebo vlastně už o dásně, ze kterých první zoubky vyrostou, je ale zapotřebí mnohem dřív!
Už od miminkovského věku, zhruba okolo 4.-6. měsíce, by si dítě mělo zvykat na to, že mu saháte do pusy.„Zvýšené starání začíná s prvním prořezaným zubem, který může být postupně ohrožen zubním kazem. Jedná se většinou o dolní řezák, který se prořezává kolem šestého měsíce věku. Prořezávání je však individuální a často se může i o několik měsíců zpozdit,“ říká stomatoložka z pražské zubní ordinace Dentyl MUDr. Soňa Rašková.
Ono to všechno okolo dětských zoubků ovšem začíná ještě mnohem dřív, než na ně vůbec pomyslíme. V měsících po narození se ústní dutina miminka pořád ještě dotváří. Miminko samo si k tomu aktivně pomáhá: „Na správný vývoj svalů uvnitř dutiny ústní má obrovský vliv kojení. Svaly dutiny ústní a jazyka se vzájemně koordinují. Kojení ovlivňuje vývoj patra, čelistí a retního uzávěru, který je důležitý pro správné postavení zubů a tím správnou artikulaci,“ upozorňuje stomatoložka.
Jestliže matka kojit nemůže, měla by velmi pečlivě vybírat velikosti a tvary saviček. Pokud se v široké nabídce špatně orientuje, může se poradit s pediatrem. Kojenecká láhev by se měla dítěti dávat tak, aby ústy vykonávalo stejné pohyby jako při kojení, tj. aby vysouvalo a zapojovalo dolní čelist. Od půl roku můžete dítě učit pít z hrnečku s pítkem a membránou, která zabraňuje samovolnému vytékání tekutiny a nutí jej při pití sát. Sání přispívá k posílení retních a mimických svalů. Takto posílené svaly pak „drží“ zuby v puse a brání jejich vytlačování ven. K tomu naopak může docházet tehdy, dýchá-li dítě dlouhodobě pusou (např. při chronické nebo dlouhodobé alergické rýmě).
Už od miminkovského věku by dítě mělo přivyknout tomu, že mu někdo sahá do pusy. Nebude potom mít tak veliký strach… Zhruba v období mezi 4. a 6. měsícem života, kdy se dítěti začnou prořezávat první zoubky, je vhodné začít mu „čistit zoubky“. K tomu postačí váš prst obalený kouskem čistého mulu. Mnohem sofistikovanější a účinnější je ale gumový měkký prsťáček, který je k dostání ve specializovaných prodejnách.
Minimálně 2x denně s ním miminku promasírujte dásně a otřete první zoubky. Tak očistíte plak, který má v pusince. Na prsťáček nebo i na klůcek, kterým miminku vytíráte dásničky, můžete speciální masážní nanést gel - dítě pak nebude cítit takový dyskomfort při prořezávání zoubků. S prsťáčkem vystačíte do doby, než dítěti vyrostou řezáky, což bývá okolo jednoho roku. Pak přichází čas prvního opravdového kartáčku. Jak má vypadat? Měl by mít co nejmenší hlavičku a rovně zastřižené štětinky. A měl by být co nejměkčí. Na kartáček je možné nasadit ještě pojistku ve tvaru terčíku - abyste jím nezajeli do dětské pusinky hlouběji, než je zdrávo.
Ráno pro krásu, večer pro zdraví - tento slogan zná autorka tohoto článku od svého vlastního dětství. Je tato frekvence postačující? „Ideální by samozřejmě bylo po každém jídle. Důležitější je ovšem kvalita než kvantita. Proto si myslím, že optimální je dvakrát denně, a to tedy po snídani a před spaním. Večerní čištění je ovšem důležitější, a to právě i kvůli již zmíněnému sníženému slinění (salivaci) během spánku,“ doporučuje stomatoložka. V této době se ještě nemusíte zatěžovat výběrem zubní pasty - úplně postačí, když zoubky a dásničky otřete čistou vodou. Abychom zbavili prsťáček i další kartáček nežádoucích bakterií, měli bychom je pravidelně sterilizovat - k tomuto účelu poslouží například speciální sanitizér na baterie.
Blízkým kontaktem se přenáší ústní flóra rodičů do úst dítěte. Děje se tak například olizováním dudlíku nebo lžičky, kterou krmíte batole. Dítě má pak následkem takového „přenosu“ v ústech zcela stejnou flóru jako dospělý - má-li tedy dospělá osoba zkažené zuby, s určitou pravděpodobností, zejména při špatné hygieně, je bude mít zkažené i dítě. Hrozí ale i přenos jiných, především virových onemocnění (např. herpes simplex).
S kazem hned k lékaři! Znáte to: Jste na výletě s dítětem, na návštěvě u kamarádky, vaše batole spapá, na co dosáhne, a večer už je tak unavené, že jde rovnou spát. Na nějaké čištění zoubků prsťáčkem ani nevzdechnete… Právě v těchto momentech už může být zaděláno na poměrně nepříjemný problém - zubní kaz. Podle současných výzkumů má každé páté dítě ve věku od 2 do 4 let zubní kaz na mléčném zubu.
„Bohužel, kazivost v dětské populaci je velmi velká. Není vzácností, že děti přicházejí s mnohočetnými destruujícími kazy, kdy už se nedá dělat nic jiného než postižené zuby vytrhnout. V nejhorších případech přijdou děti již oteklé, s kolemčelistním zánětem,“ varuje lékařka. Nejde o nic, nad čím bychom měli mávnout rukou. Zánět může trvale poškodit vyvíjející se stálý zub v blízkosti infekce. Mléčné zuby totiž mají kromě funkce estetické, fonační (pro správnou artikulaci, vyslovování) a rozmělňovací i funkci mezerníku. Drží totiž místo do doby, než je postupně nahradí prořezávající se stálé zuby. A jde to ještě dále: Pokud je například mléčná stolička předčasně vytržena nebo o ni dítě přijde v důsledku úrazu, může se stálá stolička prořezat na nesprávném místě.
Další stálé zoubky už nemají místo a spirála v podobě rovnátek se roztáčí… Šestky (první stálé stoličky, které se prořezávají za dočasnými stoličkami) a dočasné stoličky patří mezi nejčastěji zkažené zoubky. Je proto více než žádoucí se při jejich čištění zaměřit i na „ty vzadu“. Rovněž tady ale platí, že co dítě, to individualita - někdo má rýhy tak hluboké, že je obtížné vyčistit je samotným kartáčkem. „V těchto případech se doporučuje pečetění rýh,“ upřesňuje stomatoložka.
Pečetění fisur - tzv. sealing
Tento preventivní zákrok má za úkol ochránit čerstvě prořezané zuby před vznikem kazu. Docílíme toho tím, že místa nejvíce náchylná ke vzniku zubního kazu (tzv. predilekční místa) pokryjeme speciálním pečetícím materiálem a uzavřeme tak nebezpečným mikroorganismům přístup do těchto obtížně čistitelných částí zubu, tj. do rýh (fisur) lokalizovaných převážně na kousacích plochách stoliček a třenových zubů. Některé materiály v sobě dokonce obsahují fluoridové ionty, jež uvolňují do svého okolí a tím ještě umocňují své protektivní působení. Ideální dobou pro pečetění je co nejdříve po prořezání daného zubu. V té době ještě rýhy nejsou osídlené mikroorganismy (bakteriemi), které způsobují kazy, a proto má pečetění největší šanci na dlouhodobý úspěch.
Zubní pasta není při péči o zuby v prvních měsících dítěte zdaleka tak důležitá jako správně zvolený kartáček. Dítě by ji totiž mohlo spolykat a spíše si tak uškodit než prospět. Většina zubních past, i těch dětských, obsahuje fluor, se kterým je zapotřebí zacházet více než opatrně. „Doporučuje se velmi malé množství pasty s nízkým obsahem fluoru. Důležité je, aby pasta dítěti chutnala a k čištění ho motivovala. Ideální je, když se dítě co nejdříve naučí ústa dobře vypláchnout. Při malém množství dokonce ani není nutné pastu po čištění vyplachovat. Pozor ale na podávání fluoridových tablet, kdy může velice jednoduše dojít k předávkování dítěte!“ upozorňuje stomatoložka.
Jako doplněk k mechanickému vyčištění zubů patří také ústní voda. Pro dokonalou čistotu je velmi vhodná, pro malé děti existuje mnoho chuťových variant (například ústní voda pro školáky, která má chuť oblíbených pomerančových bonbonů tic tac). Ústní vodu bychom měli vždy vyplivnout, je proto žádoucí začít ji používat až v době, kdy už to dítě umí. Zubních past vhodných pro děti je na trhu více: ať už s obsahem fluoru nebo bez, s mentolem či bez (ta je určena dětem, které užívají homeopatika) nebo více specializovaných (například zubní pasta Biorepair pro aktivní regeneraci skloviny pro děti, které mají rády stoprocentní ovocné štávy či limonády…).
I u tak obvyklé činnosti, jakou je čištění zubů, platí Komenského „Orbis pictus“ (co dítě vidí, to se lépe naučí) – čili mu předveďte, jak se zoubky čistí, a potom… „Doporučuji nejenom dohlížet, ale zejména dočišťovat. Ti nejmenší používají kartáček spíš jen jako kousátko, a proto je na rodičích, aby pečlivě dočistili všechny plošky zubů. Není to vždy lehké, protože většina dětí čištění odmítá. I přesto je důležité vytrvat,“ nabádá MUDr. Rašková. Techniku čištění se dítě naučí jak doma, tak i u zubního lékaře nebo dentální hygienistky.
Doma s výhodou můžete spustit „čistící chvilku“ se staršími sourozenci. U méně zručných nebo méně motivovaných dětí je nutné dočišťovat třeba i do vyššího věku. Pokud si nejste dostatečně jisti, že zoubky jsou opravdu důkladně vyčištěny a nikde nic nezbývá, použijte neškodný prostředek – tablety, které se zabarví, pokud v ústech dítěte „narazí“ na plak. Zhruba od 6 let můžete pro lepší čisticí efekt využít elektrický zubní kartáček. Tato pomůcka je doporučována i dětem, které nejsou tak šikovné jako jejich vrstevníci.
U elektrických kartáčků platí dvě věci: Jednak garantují efektivnější čištění – můžeme se totiž soustředit jen na to, kam saháme, a nikoli na to, jak a zda kartáčkem také nějak „šmidláme“. Některé navíc hlídají dobu čištění časovačem! Když už se rozhodnete pro tuto investici, volte kvalitu. Ještě je možné dodat, že elektrický zubní kartáček je vhodnou a užitečnou pomůckou i v případech, kdy je dítě handicapované.
„Podceňovanou pomůckou v dětském věku je mezizubní nit, kterou by měli rodiče a postupně i děti samotné začít používat pro dokonalé vyčištění uzavřených mezizubních prostor,“ upozorňuje MUDr. Rašková. Jiné pomůcky, jako je mezizubní kartáček, lékaři doporučují od věku, kdy dítě má všechny stálé zuby.
V poslední době stále přibývá dětí, které i přes veškerou péči skončí s nerovnými zuby. Těm mají za úkol pomoci rovnátka. A péče o ně je, přiznejme si, pro dítě trochu otravná… Na Západě je zvykem, že se rovnátka dětem dávají až v období puberty, kdy jsou schopné o zuby samy dokonale pečovat. Zanedbaná péče má na zuby (jejich kondici a kazivost) destruktivní vliv. Je nesmysl pořídit si konečně zuby esteticky dokonalé, ale během rovnání je nechat zkazit.
Pro období s rovnátky jsou určené mnohé pomůcky a prostředky. Otlaky, které mohou během rovnátek vznikat v ústní dutině, lze zklidnit např. speciálním voskem či silikonem s příjemnými příchutěmi, které budou dítěti lahodit. Existují též speciální zubní gely, jež se v ústní dutině dostanou i do méně dostupných oblastí, pod rovnátka apod. Některé pasty zvyšují odolnost zubní skloviny. Rovnané zoubky je dobré čistit kartáčky, které jsou ve středu „vystřižené“ nebo mají mimořádně úzkou čisticí hlavu (o více než 50?%). Ve specializovaných obchodech vás seznámí s kosmetikou pro dentální hygienu, která pamatuje právě na ochranu zubů při ztížených podmínkách čištění.
Ideální pomocníci GUM Junior výplach s příchutí pomerančového tictacu si oblíbí každý školák. Vhodný jako doplněk ústní hygieny. TePe kartáček je určen pro předškoláky. S malou hlavicí s 1900 štětinkami dosáhnete do těžko dostupných míst, šetrný k dásním. BioXtra baby prsťáček pro čištění prvních zoubků je vyroben z velmi měkkého silikonu bez obsahu PVC. Doporučujeme jej používat v kombinaci s BioXtra baby gelem pro čištění zoubků a masáž jemných dásní.
TePe PlaqSearch slouží k rychlému a jednoduchému rozpoznání zubního plaku, zvlášť v mezizubních prostorech. Nový plak se zabarví červeně a starší modře. GUM Ortho zubní gel je speciální zubní pasta s vysokým demineralizačním účinkem a přírodními složkami, jež zklidňují sliznice. Je určena dětem s rovnátky. GUM Baby zubní kartáček pro čištění prvních zoubků (0–2 roky) s extra malou hlavicí. Prodloužené držátko je určeno pro společné uchopení s rodičem a k nácviku ústní hygieny. .
Samostatnou kapitolu tvoří záněty, jež někdy vznikají v ústní dutině, na dásních nebo na jazyku dítěte a jsou příčinou nespokojenosti a plačtivosti. Jak by také ne - aft na náladě nepřidá ani dospělému, natož malému dítěti. Zatímco dospělí mívají velkou možnost výběru různých přípravků, pro dítě jsou možnosti omezené. Vůbec proto není od věci přibalit do prázdninového zavazadla například gel na afty, který je určen pro dětská ústa.
Dvě otázky pro MUDr. Soňu Raškovou
Jak regulovat stravu, aby riziko kazu bylo co nejmenší?
Obecně se doporučuje snížit příjem sacharidů v potravě, a to zejména v pití. Kromě množství je ovšem důležitá i četnost příjmu sacharidů během 24 hodin. Menší zlo je, pokud dítě sní celou čokoládu najednou, než kdyby ji ujídalo v průběhu celého dne. Největší riziko proto představují sladké nápoje, které se pijí neustále. Vůbec nejhorší variantou je pak noční pití sladkých nápojů, mateřské mléko nevyjímaje. Ve spánku je totiž snížena produkce slin a tím i jejich protektivní funkce.
Jaký vliv mají žvýkačky bez cukru?
Žvýkačky částečně odstraňují ulpívající zbytky potravy z povrchu zubů a zvyšují produkci slin, která může napomoci v remineralizaci již odvápněné skloviny. Nic se však nemá přehánět. Pozor na vdechnutí u malých dětí, na množství umělých sladidel a zejména na přetěžování čelistního kloubu a slinných žláz.
Pokud se již prořezalo více mléčných zoubků, mělo by se omezit časté noční kojení či podávání umělé kojenecké stravy. Jak mateřské, tak náhradní mléko je velmi sladké a přes noc na povrchu zubů zasychá, což zvyšuje kazivost zubů. Pokud kojenec noční kojení vyžaduje, je dobré mu poté dát napít dva tři loky kojenecké vody.
Odborná spolupráce: MUDr. Soňa Rašková Zubní klinika Dentyl, Praha David Ševčík, Profimed
