Znáte 6 hlavních rozdílů mezi klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou?
Klíšťová encefalitida a lymeská borelióza jsou dvě nejznámější a nejčastější onemocnění přenášená klíšťaty. Některé znaky mají společné, v jiných se různí. Víte o nich to důležité?
V čem se liší?
Některé z odlišností vycházejí už ze samotného původu onemocnění. Zatímco lymeskou boreliózu způsobují bakterie, klíšťová encefalitida je virové onemocnění. S tím souvisí i rozdílnost v léčbě. Bakteriální onemocnění je možné léčit antibiotickou léčbou, u virové klíšťové encefalitidy jsou lékaři odkázáni na mírnění akutních projevů nemoci. U boreliózy je jednodušší i diagnóza – v mnoha případech napoví červené skvrna v místě přisátí, která může mít vybledlý střed. I proto je klíšťová encefalitida tak nebezpečná a výjimkou u ní nejsou dlouhodobé následky v podobě obrn končetin, vážných psychických poruch, závratí, neurastenie (nervová slabost) nebo poruch sluchu. Na rozdíl od ní lze boreliózu účinně léčit antibiotiky, zejména je-li léčba zahájena včas. V neposlední řadě je rozdílem růst počtu nakažených – zatímco v případě klíšťové encefalitidy jsme v České republice vloni zaznamenali nejvyšší číslo od roku 2010, u lymeské boreliózy tomu tak není a mezi lety 2018 a 2019 dokonce došlo k meziročnímu poklesu.
Co mají společného?
Společným je způsob přenosu, a to přichycením infikovaného klíštěte. Klíšťata se přitom vyskytují běžně i v městských parcích a na zahradách. K tomu, aby mohlo klíště přejít z jednoho vývojového stadia do dalšího (larva – nymfa – dospělé klíště), se musí přichytit na hostitele a pít jeho krev (více se dozvíte na www.pozorkliste.cz). Hlavně pro larvy, které se pohybují nízko při zemi, jsou hlavním hostitelem malá zvířata jako drobní savci (hlodavci), ještěrky a ptáci. Pokud tedy dojde k přemnožení hrabošů, mohou se paraziti rychleji množit. Rok poté, co se přemnoží drobní hlodavci, tak dle českých vědců následuje populační exploze klíšťat.
Jaká je prevence?
I v této oblasti se nemoci liší. Zatímco v případě lymeské boreliózy spočívá ochrana před nakažením pouze ve snížení rizika přichycení klíštěte, v případě klíšťové encefalitidy je účinnou prevencí očkování, které provádí praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé nebo očkovací centra (jejich seznam najdete na www.pozorkliste.cz).
Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. V období, kdy jsou klíšťata už aktivní, mohou lékaři použít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již po 2 týdnech. Dostatečnou ochranu proti klíšťové encefalitidě je přitom možné očekávat již 14 dní po druhé dávce. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč a je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny (přehled příspěvků jednotlivých pojišťoven pro rok 2020 najdete na www.pozorkliste.cz). Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.
Kdo je nejvíc v riziku?
Předpovědět, u koho může onemocnění mít závažnější průběh a u koho hrozí dlouhodobé nebo trvalé následky, nelze, avšak dle odborníků se průběh zhoršuje s věkem a stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků. A paradoxně to jsou právě lidé starší 55 let, kteří jsou očkováni nejméně. Konkrétně se jedná pouze o každého pátého, což je pod 29% průměrem celorepublikové proočkovanosti.
Vakcíny proti klíšťové encefalitidě: FSME-IMMUN 0,5 ml a FSME-IMMUN 0,25 ml. Výdej léčivých přípravků (vakcín) je vázán na lékařský předpis. Vakcína FSME-IMMUN nechrání 100 % očkovaných. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci.
FSM-2020.01.088
Červené místo s bílým flekem uvnitř - typický příznak boreliózy
