Pacient a právo: Nemocný v roli posla do laboratoře
Pacient má právo na okamžité ošetření, pokud ho přiveze sanitka nebo pokud je ve stavu ohrožení života. Také má právo na svobodný výběr lékaře a na bezplatnou léčbu díky zdravotnímu pojištění. Někdy ale lékaři práva pacientů nerespektují. Pojďme se podívat na to, kdy je pacient v právu.
„Tak, pane Nováku, teď jsem vám vzala výtěr a krev, tadyhle máte zkumavky a žádanku a skočte si s tím do laborky.“ Jestli toto uslyšíte v ordinaci, je něco špatně. Po právní stránce je povinností lékaře (sestry) zajistit vyšetření a odběr požadovaného biologického materiálu. Měl by to tedy být lékař (sestra), kdo zajistí (sám nebo prostřednictvím jiného zdravotnického pracovníka), aby byl odebraný biologický materiál spolu s vyplněnou žádankou dopraven do laboratoře.
Žádný právní předpis výslovně nedovoluje, aby odebraný biologický materiál přepravovala neproškolená osoba, tedy sám pacient. Někdy tím sice coby pacienti rychleji získáte výsledky (zatímco lékař či sestra „tichou dohodou“ ušetří starosti, peníze a čas), je však třeba mít stále na paměti, že odebraný biologický materiál je nositelem důležitých klinických informací. Lze si snadno představit situaci, kdy dojde k byť i neúmyslné manipulaci, znehodnocení či záměně biologického materiálu, což může mít dalekosáhlé dopady na zdraví pacienta i odbornou reputaci lékaře.
Roční poplatek za zdravotní služby
Jestliže vám lékař navrhne uzavření například roční dohody o jednorázovém poplatku za předem vymezenou skupinu úkonů a služeb, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, počíná si naprosto legálně a záleží jen na vás, zda na takovou dohodu přistoupíte.
Pokud by však lékař do smlouvy zahrnul výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovna by mu mohla vypovědět smlouvu, jak to například učinila VZP v případě gynekologa z okresu Žďár nad Sázavou, který od klientek vybíral v hotovosti platbu 200 Kč za preventivní prohlídku a ještě vyšší částky za úkony hrazené pojišťovnou požadoval od těhotných žen. Předmětem dohody mezi pacientem a lékařem mohou být například poplatky za administrativní úkony, objednání na konkrétní hodinu, za vyšetření, která pojišťovna nehradí, nebo příspěvek na nadstandardní vybavení ambulance a čekárny.
Pacient má právo svobodně si zvolit poskytovatele zdravotní péče (lékaře, nemocnici…). Tento zvolený poskytovatel však může, v souladu s ustanoveními zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, přijetí pacienta do péče odmítnout.
Může to však učinit pouze z těchto zákonných důvodů: pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým, neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, se kterou má lékař nebo zdravotnické zařízení uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou však situace, kdy lékař, nemocnice… nesmí odmítnout pacienta nikdy, tedy ani, když pro to existuje některý z vyjmenovaných důvodů.
Podle § 48 uvedeného zákona se jedná o tyto situace: neodkladnou péči, jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Neodkladnou péčí zákon rozumí péči poskytovanou za účelem zamezit vzniku nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život, mohly by vést k náhlé smrti či vážnému ohrožení zdraví nebo způsobují náhlou či intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, jenž ohrožuje sebe či své okolí. V praxi tak například nemocnice určitě nesmí „z kapacitních důvodů“ odmítnout pacienta, kterého převáží vůz rychlé záchranné služby.
Odborná spolupráce: JUDr. Pavel Zajíc Advokátní kancelář Kubica, Zajíc a partneři
