Po výhřezu ploténka vás čeká dřina! Co opravdu pomůže?
Problémy s vyhřezlou ploténkou trápí čím dál víc lidí. Bolest bývá nesnesitelná, až vás postupně dokáže odříznout od normálního života. Na to ale nečekejte.
Bolesti zad jsem ještě donedávna považovala za něco, co mě nemůže potkat. Přestože mám sedavé zaměstnání, hodně jsem se hýbala. Pak ale přišly vážné zdravotní potíže, které mi nadlouho znemožnily cvičit. A záda se ozvala. Nejprve mě bolela „jen“ bederní oblast, pak začaly bolesti vystřelovat do levého boku a levé nohy. Jako by se do mě zabodl nůž. Dlouho jsem to snášela, ulevovala si všemožnými způsoby, hlavně léky proti bolesti.
Teprve magnetická rezonance jasně prokázala, že mám vyhřezlou ploténku. Doporučení bylo jasné. Jestli nechci donekonečna užívat analgetika a léky na uvolnění svalového napětí, nebo se „dočkat“ operace, musím začít s dlouhodobou speciální rehabilitací.
Čtyři cviky do kanceláře, které nám podle terapeutky protáhnou záda:
Ploténka jako nárazník
Ploténky jsou zjednodušeně řečeno „nárazníky“ mezi obratli, které tlumí otřesy. Jak říká neurolog Petr Fábera z Institutu neuropsychiatrické léčby v Praze, jednotlivá obratlová těla v průběhu celé páteře jsou propojena kromě dalších měkkotkáňových struktur pomocí meziobratlových plotének. „Ty umožňují plynulé a rovnoměrné rozložení pohybů v páteři, a tím zmírňují tlakovou sílu, které jsou jednotlivé obratle vystaveny,“ vysvětluje neurolog.
Ploténka neboli disk je tvořena pevným vazivovým prstencem a rosolovitým vnitřním jádrem. „Při narušení vnější vrstvy ploténky se vnitřní část jádra tlačí cestou nejmenšího odporu, a to nejčastěji do prostoru páteřního kanálu. V tomto případě mluvíme o výhřezu.“
Nejčastějším místem výhřezu meziobratlové ploténky je oblast bederní páteře, konkrétně segment posledních dvou obratlů, kde se nachází zhruba 90 procent všech výhřezů. „Výhřez ploténky v oblasti krční páteře je přibližně patnáctkrát méně častý,“ dodává hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Potřebujete vyšetřit
Nejčastějším příznakem výhřezu je bolest v místě postižené oblasti páteře. Podle neurologa Petra Fábery ovšem intenzita bolesti nemusí odrážet velikost výhřezu. „Čím je výhřez větší, tím je vyšší riziko stlačení nervových struktur. Pro bolesti je rovněž typické, že změna pohybu nebo činnosti, které vedou k přenosu tlaku na postiženou meziobratlovou ploténku, může vést k zesílení bolesti. Tlak vyhřezlé ploténky na nervové kořeny je příčinou vzniku kořenového syndromu, který provází soubor charakteristických projevů takzvané kořenové bolesti,“ vysvětluje lékař.
Diagnózu pak stanovuje neurolog na základě osobní anamnézy a řídí se zejména klinickým nálezem. Pro potvrzení výhřezu disku je klíčové zobrazení magnetickou rezonancí.
Moderní léčení
Jak říká fyzioterapeutka Iva Bílková, bolesti často vyvolávají už i trhlinky v meziobratlových destičkách, u nichž k samotnému výhřezu ještě nedošlo. „V posledních letech máme možnost nabídnout pacientům i méně časté metody terapie, jako je například laserová nukleotomie, aplikace hyázy do páteřního kanálu a podobně,“ vyjmenovává další možnosti neurolog.
Standardně lékař předepisuje léky na snížení svalového napětí a snížení bolesti, lokální anestetika a kortikoidy (na zmírnění otoků stlačených nervových struktur), a to v podobě tablet či infuzí. Mezi nefarmakologické možnosti léčby patří fyzioterapie, která je velmi efektivní. Cvičení však musí být poctivé, a vyžaduje tedy pevnou vůli pacienta!
Rehabilitace na míru
Správný výběr rehabilitační metody může v konkrétních případech vést až k úplnému odeznění obtíží i bez nutnosti užívat léky proti bolesti. Jak říká fyzioterapeutka Iva Bílková, nejvhodnější je samozřejmě to cvičení, které pacientovi přinese nejrychlejší a pokud možno trvalou úlevu. „Nelze jednoduše říct, to a to cvičení je nejlepší, protože výhřez není vždy na stejném místě ploténky, a tedy se i jinak chová, navíc může mít několik různých stupňů. Nejčastěji se používají cvičení podle Robina McKenzieho, Mojžíšové či DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace páteře).
Podle Ivy Bílkové může fyzioterapeut pomoct pacientovi měkkými technikami, kdy uvolňuje dolní končetinu a záda. „Pro urychlení hojení měkkých tkání uvnitř páteře je možné použít fokusovanou rázovou vlnu a pro uvolnění bolestivě stažených svalů bederní páteře je vhodná radiální rázová vlna,“ uvádí fyzioterapeutka. Stejně tak je třeba počítat ještě se cvičením pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému, aby se střed těla zpevnil a výhřez se nevracel.
Cvičení podle Robina McKenzieho:
Jde o pohyby, které pomáhají navrátit ploténku do původní pozice a „zamáčknout“ tak měkké tkáně „tam, kam patří“, a eliminovat tím výhřez meziobratlové ploténky. Zjednodušeně lze říct, že cvičení podle McKenzieho výhřez mechanicky ovlivňuje a pomáhá ploténku posunout do správné pozice. „Ne každý výhřez je mechanicky ovlivnitelný, takže metodu nelze použít u každého,“ říká Iva Bílková.
Cvičení DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace):
Neovlivňuje výhřez samotný, ale prostřednictvím aktivace hlubokého stabilizačního systému napravuje chybné držení páteře a odstraňuje tak příčinu, která k výhřezu vedla. Metoda vychází z vývoje nervové soustavy, z jejího zrání v prvním roce života. „Efekt je pomalejší, ale zase lze metodu použít prakticky u každého pacienta. Zároveň se odstraněním chybných pohybových stereotypů dá zabránit tomu, aby se obtíže vracely,“ dodává Iva Bílková.
Cvičení podle Mojžíšové:
Vede k následnému odstranění funkčních změn na pohybovém aparátu. Metoda kombinuje refl exně terapeutické metody (měkké techniky, akupresura, mobilizace atd.). Při terapii se uvolňují bolestivé spoušťové body pánevního dna mobilizací s pasivními pohyby.
Cvičení SM (stabilizační a mobilizační systém):
Skládá se ze sestavy cviků podle MUDr. Richarda Smíška, které pomáhají správně aktivovat spirální svalové řetězce, tím umožňují protahovat páteř směrem vzhůru a zajistí tak ploténkám dostatečný prostor pro léčbu a regeneraci. Jde o cvičení se speciálním elastickým lanem, které vás naučí správně zapojovat svaly do spirálních řetězců. SM posiluje oslabené a zároveň protahuje zkrácené svaly, čímž navrací tělu optimální pohyblivost.
Je nutné cvičit i doma
Podle Bílkové je určitě nutné cvičit i doma, v případě McKenzieho metody to může být až osmkrát denně. V případě ostatních metod většinou stačí jedno až dvě cvičení denně, ale u všech je nezbytná pravidelnost a důslednost. V akutní fázi výhřezu je vhodné vyvarovat se poloh a pohybů, které zhoršují bolest a ostatní potíže, což většinou bývá předklon a delší či ochablý sed.
Další záleží na stupni a směru výhřezu, což je individuální záležitost, a tedy je rozhodně vhodné navštívit fyzioterapeuta a postupovat podle jeho pokynů. Více než 95 procent pacientů s výhřezem dosáhne úlevy od příznaků bez chirurgické léčby, a to prostřednictvím fyzioterapie, léků, fyzikální terapie a chiropraxe. K operaci se přistupuje až v nejnutnějším případě.
