Bariatrické zákroky: Když se nadváha řeší operací
Silná nadváha nemusí být důsledkem nezdravého stravování a nedostatku pohybu. Bývá dána i geneticky nebo je průvodním jevem některé z nemocí. Rozhodně ji nevyřeší občasné držení diety, její léčba naopak patří do rukou lékaře.
Lidstvo ve vyspělých zemích tloustne, což přináší další zdravotní problémy. Obezita se tak dostala mezi civilizační choroby. Zdaleka už nejde pouze o problém estetický. Nadváha s sebou nese další rizika: cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu… Kila navíc zkracují život. Je proto namístě se v případě nutnosti poradit s lékaři o možnosti radikálnější léčby, pokud všechna „měkká“ řešení jako dieta nebo sport selhala. Radikální řešení přináší bariatrie - chirurgická léčba obezity, jejíž počátky se datují do druhé poloviny minulého století. O jejím provedení rozhoduje lékařský tým, který je tvořen internistou, obezitologem, endokrinologem, psychologem nebo psychiatrem, nutričním terapeutem, dietologem a chirurgem specializovaným na bariatrické výkony. Kandidátem na zákrok je osoba s BMI nad 40. Operaci hradí zdravotní pojišťovny. Podle potřeb a situace je možné zvolit jednu z následujících metod.
¨
Adjustabilní bandáž žaludku:
Tento zákrok lze upravit přesně podle potřeb pacienta. Provádí se tak, že se zaškrtí horní část žaludku silikonovým kroužkem, takže nabude tvaru přesýpacích hodin. Kroužek může chirurg i po zákroku povolit nebo utáhnout a regulovat tak objem procházející potravy. Výhodou je, že zákrok je vratný, kroužek lze kdykoli vyjmout. Laparoskopická bandáž, při níž chirurg pracuje v dutině břišní nástroji zavedenými ze čtyř malých vpichů (pátým otvorem vstupuje do operačního pole kamera), nahradila dřívější metodu podvázání žaludku.
Plikace žaludku:
Při této metodě se žaludek zabalí do sebe - laicky řečeno, žaludek se vyplní žaludkem. Operace probíhá tak, že chirurg žaludeční stěnu zanoří do prostoru žaludku a příčně ji zašije nevstřebatelnými stehy nebo zpevní svorkami. Objem se tak zmenší až na desetinu. Vzhledem k tomu, že je z činnosti vyřazena jeho velká část, toho pacient méně sní a ztrácí na váze. I tento zákrok je laparoskopický a reverzibilní, protože pacientovi zůstává celý žaludek zachován.
Tubulizace:
Laparoskopická tubulizace žaludku (nazývaná také sleeve resekce) je operace, při níž se odstraní až 85(10]% žaludku; ponechaný objem činí asi 120(10]ml. Neméně důležitým efektem této metody je výrazné snížení (až o 60(10]%) množství receptorů a buněk stimulujících produkci hormonu ghrelinu (hormon hladu), které se nacházejí v žaludku, takže pacient má dříve pocit nasycenosti. Kromě toho se rychleji vyprazdňuje žaludek a do tenkého střeva odchází ne zcela natrávená strava. V tomto případě už jde o postup nezvratný. V organismu po operaci nezůstává žádný cizí materiál, zákrok ale nedává možnost další regulace velikosti žaludku.
Žaludeční bypass:
Principem operace je chirurgické rozdělení žaludku na horní menší část a dolní větší těsně pod napojením jícnu na žaludek. Z provozu se tak vyřadí větší část žaludku, dvanáctníku i tenkého střeva, takže se zkrátí trasa pro vstřebávání potravy. Zákrok probíhá laparoskopicky a patří mezi nejúčinnější metody, aniž by se pacient musel přísně omezovat v příjmu potravy. Nevýhodou je ale nedostatečné vstřebávání vitaminů a dalších potřebných látek.
Komplikace nikdy nelze vyloučit: Nebývalý rozvoj bariatrických zákroků umožnily miniinvazivní laparoskoskopické metody, které nevyžadují žádné řezání a zanechají pouze malé jizvičky po vpiších nástrojů pronikajících do břicha. V žádném případě to ale neznamená, že jde o „procházku růžovou zahradou“. Jedná se o poměrně velký zásah do organismu a stejně jako u každé jiné operace i tady existuje určité riziko komplikací. Někteří lidé navíc zákrok těžce snášejí a trpí zažívacími potížemi. Je také třeba zmínit fakt, že neukázněný pacient může výsledek operace zhatit a žaludek jídlem znovu roztáhnout.
Neinvazivní řešení:
Nabídku více či méně invazivních výkonů rozšiřují tři neinvazivní. Intragastrický balón a ketogenní enterální dieta slouží jako dočasné pomůcky k hubnutí a pacient si je hradí sám. Novinkou je systém Endobarrier, jehož aplikace se zatím uskutečnila v rámci klinického experimentu lékařů z IKEM, který byl hrazen z grantu.
Intragastrický balon:
Intragastrický balonek se zavádí přes ústa do žaludku, kde vyvolává pocit plnosti. Předpokladem zavedení je absolutně zdravý žaludek. Dříve se balony plnily fyziologickým roztokem nebo vzduchem. Třetí generaci představuje adjustabilní BIB balónek, který je možné podle potřeby doplňovat. Pacient polkne endoskop spolu s prázdným balónkem, který se v žaludku posléze naplní - nejdříve menším množstvím tekutiny a po několika měsících se jeho obsah může podle potřeby jednoduše doplnit sondou. K jeho dalšímu doplnění nebo vyjmutí slouží katétr s elastickým uzávěrem, který navíc drží celý systém, aby ho žaludek nevypudil do střeva. V žaludku vyvolává neustálý dojem sytosti, takže pacientovi stačí menší množství potravy. Balónek se do žaludku zavádí na jeden rok. Po uplynutí této doby se jeho obsah vysaje, prázdný se chytne do kličky ve speciálních kleštích a vytáhne. Zákrok stojí 45 tisíc Kč.
KEN:
Neobvyklou metodou hubnutí je ketogenní enterální dieta. Pacient při ní má v nose zavedenou nazogastrickou sondu přichycenou lepicí páskou k tváři a za ucho. Její druhý konec vede k pumpě a vaku, do něhož si dolévá speciální proteinový roztok. Vysokoproteinová dieta zaručuje dostatečný přísun bílkovin a zároveň redukci sacharidů a tuků. Dochází tedy ke spalování tuků, ale svalová hmota neubývá.
Člověk při tom vůbec netrpí hlady, protože proteiny udržují stálou hladinu krevního cukru. Vak si s sebou může nosit v příručním zavazadle. V této době nepřijímá žádnou jinou stravu a úbytek hmotnosti za 7 dní se pohybuje okolo 4 kilogramů. Dietu se nedoporučuje držet déle než 10 dní a měla by probíhat pouze pod lékařským dohledem, jinak by mohly být ohroženy ledviny a játra. Sedmidenní dieta stojí cca 6 tisíc Kč.
„Plastové“ hubnutí:
Revoluční novinkou je léčba obezity pomocí 60 cm dlouhého plastového „střeva“, které zamezuje vstřebávání živin a umožňuje tak snížit váhu až o jednu třetinu. Zákrok, který se nazývá Endobarrier, se provádí ambulantně, takže pacienty není nutné uspávat. Při endoskopickém zákroku trvajícím zhruba 20 minut se pomůcka zavede do těla skrz ústa a jícen. Navzdory své velké účinnosti jde tedy o metodu velmi šetrnou. „Rukáv“, který je vyrobený ze silikonu, kopíruje průměr tenkého střeva a nijak nedráždí trávicí trakt. V těle pacienta může zůstat maximálně jeden rok, pak jej lékaři opět ústy vyjmou. Příznivý efekt této léčby přetrvává i po vyjmutí plastového střeva několik dalších měsíců. Léčba je určena zejména osobám se silnou nadváhou, které trpí cukrovkou a nepodařilo se jim jiným způsobem zhubnout. V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zavedli tuto novou metodu léčby obezity pro pacienty s cukrovkou 2. typu jako první ve střední a východní Evropě.
Pojem bariatrie pochází z řeckého slova bari (těžký) a znamená chirurgickou léčbu obezity. Za posledních zhruba padesát let bylo objeveno přes padesát různých operačních postupů, v praxi se udržely jen ty nejúčinnější. Zájem o tuto disciplínu vzrostl podle statistických údajů v Americe a Evropě v posledních letech až desetinásobně. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že výskyt obezity roste a způsobuje mnohé další nemoci, které nejen snižují kvalitu života, ale také ho zkracují. Cílem bariatrie je omezení zdravotních rizik obezity redukcí váhy. Nejde o estetický zákrok na přání klienta. Bariatrie je jako život zachraňující krok indikována až při vysokém stupni obezity s velkými zdravotními riziky. Zájem o ni ze strany obézních jedinců je daný tím, že předchozí - méně radikální - léčebné postupy se ukázaly jako málo účinné.
