Lípa malolistá (srdčitá) | Moje zdraví

Lípa malolistá (srdčitá)

Lípa malolistá (Tilia cordata), kterou většina lidí zná pod názvem Lípa srdčitá, je národním stromem Česka. V léčitelství se používá jako hojivý prostředek při nachlazení, revmatismu, ale i na podporu trávení. Oblíbený je zejména lipový čaj.

Popis

Lípa malolistá je opadavý listnatý strom s hustou korunou. Dorůstá až do výšky 40 m a dožívá se i 600 let. Mladá lípa má hladkou šedivou kůru, později podélně praská a tmavne do hnědošedé barvy. Lípa malolistá má listy se srdčitě okrouhlou čepelí a zubatým až pilovitým okrajem. Horní strana listů je sytě zelená, spodní modrozelená. 

Během června a července strom kvete. Pětičetné květy s pýřitým kalichem a korunou jemně žluté barvy provází intenzivní medová vůně. Vždy 5 – 15 květů vyrůstá v dlouze stopkatém květenství. Plodem lípy jsou kožovité nažky kulovitého tvaru. Název stromu pochází z řeckého slova „ptilon“ s významem „křídlo“, odkazuje na blanité listeny květenství.

Účinné látky

Lípa srdčitá je zdrojem flavonoidů (kvercitrin, astragalin, tilirosid, hesperidin), slizů, tříslovin, saponinů či fytosterolů. Obsahuje také organické kyseliny a vonnou silici s fornesolem, geraniolem a nerolidolem.

Účinky na zdraví

Lípa má potopudný účinek, kterého se využívá zvláště při chorobách z nachlazení. Jako sedativum má využití při nervovém podráždění, i při nespavosti. Tvoří složku čajovin používaných při revmatismu. Má pozitivní vliv na tvorbu hlenu a usnadňuje odkašlávání. Květ lípy má podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení. Podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího traktu. Odvar z lipového květu dodává kůži jemný zlatavý nádech, proto se používá také v kosmetice. 

Další využití

Lípa malolistá je významná medonosná dřevina. Měkké lipové dřevo je vyhledávaným řezbářským materiálem. Lipové lýko se používalo dříve k vazbě (rohože, nádoby na obilí a mouku). Lipové uhlí bylo součástí střelného prachu a také se používalo k ošetření ran (zásyp).

Výskyt

Lípa srdčitá je původním druhem střední a východní Evropy. Dodnes je k vidění po celém evropském kontinentu, vyjma nejjižnějších a nejsevernějších částí. V Česku tento strom osídluje smíšené či lužní lesy. Jako solitéra zdobí zámecké zahrady i vesnické návsi, doplňuje kostely či kapličky, vytváří majestátné aleje.

Lípa srdčitá upřednostňuje vlhké, propustné humózní půdy, slunná až polostinná stanoviště. Nesvědčí jí velmi kyselé půdy a smog. Množí se většinou semeny.

Sběr

Sběr se provádí v období plného kvetení, tedy v čase, kdy jsou prostřední kvítky rozvité a okrajové ještě v pupenech. Poté sušíme ve stínu na vzdušném místě či při umělé teplotě do 35°C. Usušené květy a listeny si zachovávají svou původní barvu i vůni a je třeba je uskladnit tak, aby opět nenavlhly, ideálně v dobře uzavíratelných nádobách.

Domácí recepty

Lipový čaj

Dvě lžičky sušeného lipového květu nasypeme do hrnečku a zalijeme vroucí vodou. Louhujeme 10-15 minut pod pokličkou, poté přecedíme přes sítko a máme hotovo. Lipový čaj je nasládlý, ale lze ho dochutit např. medem. Zejména děti jeho přislazení uvítají.

Lipový sirup 

Na tři hrsti čerstvých lípových květů bude třeba 1 l vody, 1 lžička kyseliny citronové, 1 kg cukru, příp. hřebíček a skořice na dochucení. Květ zalijeme horkou (nikoli vařící) vodou a necháme den luhovat. Následně scedíme, výluh spolu s cukrem a kyselinou citrónovou přivedeme k varu. Můžeme dochutit hřebíčkem a skořicí. Povaříme asi 15 min., poté slijeme do láhví. Sirup uchováváme v temnu a chladu.

Autor: istock.com

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.