Lípa malolistá (srdčitá)
Lípa malolistá (Tilia cordata), kterou většina lidí zná pod názvem Lípa srdčitá, je národním stromem Česka. V léčitelství se používá při nachlazení, revmatismu, ale i na podporu trávení. Oblíbený je zejména lipový čaj. Kdy lipové květy sbírat a z nich uvařit čaj a sirup?
Co lípa obsahuje?
Lípa srdčitá je zdrojem flavonoidů (kvercitrin, astragalin, tilirosid, hesperidin), slizů, tříslovin, saponinů či fytosterolů. Obsahuje také organické kyseliny a vonnou silici s fornesolem, geraniolem a nerolidolem.
Jaké má lípa účinky?
- snižuje horečku
- podporuje pocení
- podporuje tvorbu hlenu
- léčí kašel a zánět
- normalizuje trávení
- tlumí stres a bolest
Lípa má potopudný účinek, kterého se využívá zvláště při chorobách z nachlazení. Jako sedativum má využití při nervovém podráždění, i při nespavosti. Tvoří složku čajovin používaných při revmatismu. Má pozitivní vliv na tvorbu hlenu a usnadňuje odkašlávání. Květ lípy má podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení. Podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího traktu. Odvar z lipového květu dodává kůži jemný zlatavý nádech, proto se používá také v kosmetice.
Další využití lípy
Lípa malolistá je významná medonosná dřevina. Měkké lipové dřevo je vyhledávaným řezbářským materiálem. Lipové lýko se používalo dříve k vazbě (rohože, nádoby na obilí a mouku). Lipové uhlí bylo součástí střelného prachu a také se používalo k ošetření ran (zásyp).
Kdy sbírat lípu?
Sběr se provádí v období plného kvetení, tedy v čase, kdy jsou prostřední kvítky rozvité a okrajové ještě v pupenech. Poté sušíme ve stínu na vzdušném místě či při umělé teplotě do 35°C. Usušené květy a listeny si zachovávají svou původní barvu i vůni a je třeba je uskladnit tak, aby opět nenavlhly, ideálně v dobře uzavíratelných nádobách.
Jak si udělat lipový čaj a sirup?
Lipový čaj
- Dvě lžičky sušeného lipového květu nasypeme do hrnečku a zalijeme vroucí vodou.
- Louhujeme 10-15 minut pod pokličkou, poté přecedíme přes sítko.
Lipový čaj je nasládlý, ale lze ho dochutit např. medem. Zejména děti jeho přislazení uvítají.
Lipový sirup
Na tři hrsti čerstvých lípových květů bude třeba:
- 1 l vody,
- 1 lžička kyseliny citronové,
- 1 kg cukru,
- příp. hřebíček a skořice na dochucení.
Květ zalijeme horkou (nikoli vařící) vodou a necháme den luhovat. Následně scedíme, výluh spolu s cukrem a kyselinou citrónovou přivedeme k varu. Můžeme dochutit hřebíčkem a skořicí. Povaříme asi 15 min., poté slijeme do láhví. Sirup uchováváme v temnu a chladu.
Popis
Lípa malolistá je opadavý listnatý strom s hustou korunou. Dorůstá až do výšky 40 m a dožívá se i 600 let. Mladá lípa má hladkou šedivou kůru, později podélně praská a tmavne do hnědošedé barvy. Lípa malolistá má listy se srdčitě okrouhlou čepelí a zubatým až pilovitým okrajem. Horní strana listů je sytě zelená, spodní modrozelená.
Během června a července strom kvete. Pětičetné květy s pýřitým kalichem a korunou jemně žluté barvy provází intenzivní medová vůně. Vždy 5 – 15 květů vyrůstá v dlouze stopkatém květenství. Plodem lípy jsou kožovité nažky kulovitého tvaru. Název stromu pochází z řeckého slova „ptilon“ s významem „křídlo“, odkazuje na blanité listeny květenství.
Výskyt
Lípa srdčitá je původním druhem střední a východní Evropy. Dodnes je k vidění po celém evropském kontinentu, vyjma nejjižnějších a nejsevernějších částí. V Česku tento strom osídluje smíšené či lužní lesy. Jako solitéra zdobí zámecké zahrady i vesnické návsi, doplňuje kostely či kapličky, vytváří majestátné aleje.
Lípa srdčitá upřednostňuje vlhké, propustné humózní půdy, slunná až polostinná stanoviště. Nesvědčí jí velmi kyselé půdy a smog. Množí se většinou semeny.
