Vysoký krevní tlak je třeba léčit
Jak se vyvarovat problémům s krevním tlakem? Preferujte zdravý životní styl (bez extrémů), sportujte, držte si váhu, nekuřte, alkohol jen v rozumné míře a spolu s jídlem, nepřesolujte… A hlavně je třeba se nebát léků a léčby hypertenze.
„Nesmírně mě baví vymyslet ten správný lék pro danou pacientku, tak aby jí pasoval na míru, byl v souladu s jejím životním stylem, s dalšími léky, které užívá, zkrátka aby se cítila skutečně dobře a nebyla ve svých aktivitách nikterak omezovaná,“ říká MUDr. Marcela Schejbalová, primářka kardiologického oddělení Heart Solution, s. r. o., na Praze 5 – Smíchově. Pohyb, relaxace, odpočinek! Trojice, kterou bychom měli mít „v malíčku“, leč nemáme…
Bez předsudků vyzkoušejte několik relaxačních metod, meditaci, jógu apod., určitě vám některá z nich „sedne“ a přinese do života více pohody a schopnosti řešit každodenní problémy. Nemusíte mít ve všem pravdu, nemusíte prosazovat neustále svou, nemusíte být vždy první a nemusíte na všechno říkat „ano“. Naučte se zpomalit, dát zelenou vnitřnímu hlasu, který vždy poctivě hlásí, pokud je čas si odpočinout, projít se, zacvičit si…, jen ho nepouštíme ke slovu. Možná nám nemoc v podobě hypertenze dává jasný signál, co od nás tělo potřebuje. Jde o to správně tento signál rozklíčovat, pochopit a hlavně provést nápravu…
„Stresu v dnešní době neutečeme, proto pacientky učíme, jak se s ním vyrovnat. Pomáhají relaxační metodiky, nácvik správného dýchání, jóga… Mnoha klientkám doporučuji pilates, sama s ním mám výbornou zkušenost a vím, že se díky tomu naučí hlubokému dýchání a posílení vnitřních svalů. Nácvik dýchání jako takový bývá opravdu zásadní, protože mnoho lidí je dnes ve stresu, dýchají povrchně, rychle a to není úplně správně. Nesmírně důležitá je pravidelná fyzická aktivita. Všude se o tom píše, všichni to vědí, ale málokdo se podle toho řídí… Když člověk začne pravidelně sportovat, jeho stav se vylepší. Jde prostě o to se rozhodnout a konat,“ říká s úsměvem primářka Marcela Schejbalová.
Léčba alergiků a astmatiků: Některé léky na hypertenzi (např. neselektivní betablokátory či některé inhibitory ACE) mohou zhoršit astma nebo chronickou obstrukční plicní chorobu, proto se u pacientů se známou alergií či astmatem nepodávají. Možné varianty léčby: kalciové blokátory, centrálně působící antihypertenziva nebo tzv. sartany, které nemají vliv na zhoršení bronchiálních funkcí.
Komplikace pro těhotné: Během těhotenství se obecně krevní tlak mírně zvýší. Ženy, které se již léčily s hypertenzí před otěhotněním, v těhotenství lékař převede nejčastěji na terapii alfa-methyldopou, což je v současnosti jediný lék, u kterého je prokázáno, že neškodí plodu. Pokud se objeví známky preeklampsie (závažný stav, nebezpečný pro ženu i plod!), dojde k výraznému zvýšení krevního tlaku a objeví se bílkovina v moči, volí se neprodleně císařský řez, byť před termínem spontánního porodu.
Menopauza: Ženy jsou ohrožené zvýšením krevního tlaku podobně jako muži, ale před menopauzou se u nich hypertenze projevuje méně často než u mužů. Jiná situace nastává po menopauze – v důsledku vymizení ovariální funkce se ženy dostávají do stejné rizikové kategorie jako muži, hypertenze se u nich začne projevovat mnohem častěji. Spousta žen si však povzdechne: „Vždyť jsem měla celý život nízký tlak, proč teď najednou vysoký!?“ Může to souviset nejen se snížením zmíněné hormonální (ovariální) aktivity, ale žena kupříkladu už tolik nesportuje, začne přibývat na váze, kromě toho řeší různé starosti v práci či doma, situaci jí ztěžují i případné neshody s manželem, začne se objevovat deprese, cukrovka, metabolické potíže… A to vše může jít ruku v ruce právě se zvýšením krevního tlaku.
Je zapotřebí ihned nasadit medikamentózní léčbu?
Jde o to zhodnotit všechna rizika té které ženy. Pokud se jedná o pacientku, která má tlak pouze mírně zvýšený, jinak je zdravá, nemá cukrovku a je nekuřačka, dá se určitou dobu její stav pouze sledovat, monitorovat, dále doporučit úprava životního stylu (omezit solení, sportovat, zhubnout…), zařadit do denního režimu behaviorální metody, nácvik relaxace a později zahájit léčbu velmi malou dávkou léků (diuretik, betablokátorů, inhibitorů ACE). Existuje však pouze minimum pacientů, u kterých je možné po nějaké době léčbu vysadit – jde o ty, kteří byli schopni zásadně změnit svůj životní styl. V naprosté většině případů je však léčba celoživotní a hypertonikem zůstává i osoba, která má sice normální hodnoty krevního tlaku, ale užívá antihypertenziva.
Za jak dlouho mohou pacienti pozorovat účinky dané léčby?
U každého jednotlivého člověka musíme řešit specifický případ z hlediska jeho chorob, životního stylu i toho, jakou hodnotu tlaku jsme zjistili, a podle toho se rozhodujeme, jaké léky zvolit. Jednotná šablona pro všechny není. V každém případě by ruku v ruce s medikamentózní léčbou měla jít úprava životního stylu. Dnes je v léčbě preferována takzvaná fixní kombinace. Naprostá většina léků však nepůsobí promptně, pokles je postupný, v řádu dnů až týdnů; většinou je potřeba pacienty poučit, že efekt nenastoupí do druhého dne. Prudký pokles tlaku by navíc byl nejen nepříjemný, ale mnohdy i nebezpečný.
Odborná spolupráce: MUDr. Marcela Schejbalová, primářka kardiologického oddělení Heart Solution, s. r. o. www.heartsolution.cz
