Zdravé nohy: Jak to dítě chodí? Co nezachránili vaši rodiče, zachráníte vy | Moje zdraví

Zdravé nohy: Jak to dítě chodí? Co nezachránili vaši rodiče, zachráníte vy

Zdravé nohy: Jak to dítě chodí? Co nezachránili vaši rodiče, zachráníte vy
Výběr bot se nemá nikdy podceňovat. • Autor: istockphoto.com
3. října 2016 • 16:22

Člověk se zdravým nohama udělá tolik kroků, kolik by stačilo na obejití zeměkoule. Při šestimetrovém skoku je noha zatížena přibližně jednou tunou. Při maratonském běhu je to dohromady 2500 tun. Do rozvoje nohou, do tohoto precizního nástroje, evoluce ukryla veškeré své know-how. Anatomicky správné zatěžování nohou od dětských let je nejlepší pojistkou pro jejich zdraví po celý život.

Každý novorozenec má překrásné buclaté nožky. Nevypadají jako nohy dospělého člověka - zatím k tomu není důvod. „Ploché nožičky kojence jsou úplně normální. Jsou ploché, protože ještě nemají vyvinutou nožní klenbu. Ta se začne budovat teprve s postupným zatěžováním - kostra nohy kojence je totiž tvořena měkkou chrupavkou a není na ní znatelná nožní klenba. Když se batole začne učit chodit, noha se zevnitř trojrozměrně přetvoří - pata se otočí a nárt vytvoří podélnou klenbu,“ vysvětluje autor knihy „Zdravá chůze po celý život“ a jeden z vynálezců metody Spiraldynamik Christian Larsen.

Dynamika růstu a budoucí zátěžová stavba jsou podle jeho slov neviditelně naprogramovány. Je to rafinované - struktura a funkce se rozvíjejí souběžně. Během prvního roku života dítě získá mnoho potřebných dovedností a jeho nožičky se změní tak, že dokáže začít chodit, běhat, skákat. „Z polohy na bříšku, pak na všech čtyřech a posléze na dvou nožkách. Jaký je to úžasný úspěch!“ dodává fyzioterapeutka Lenka Kazmarová. Teprve v letech, která následují, na stavu svých nohou poznáme, jestli je používáme správně, nebo zda si při chůzi „ulevujeme“. Ta úleva je jen zdánlivá - jakmile své nohy přestaneme používat tak, jak nám velí příroda, můžeme si dojít až do ulice „Problémů“, „Bolestí zad“ nebo k domu „U totální endoprotézy“.

Když se narodí hříbě, do půl hodiny vstane, chodí, běhá, poskakuje. A umí to dělat správně. Když se narodí dítě, vše se teprve dovyvíjí. Dítě na to potřebuje čas. Z tohoto hlediska by se dalo říct, že děti se rodí „nedopečené“. Po pohybové a mentální stránce se dítě rozvíjí nejvíc a nejrychleji do jednoho roku věku. „Když některou z vývojových fází vynechá, nenastaví se určité svaly, svalové skupiny,“ vysvětluje fyzioterapeutka.

Co při tom malé dítě ovlivňuje? Impulzy, prostředí, ve kterém žije, ve kterém se vyvíjí. Astmatické dítko se například bude vyvíjet poněkud jinak než zcela zdravé. Prvními narozeninami ale podle fyzioterapeutky zdaleka vše nekončí; tvar kostí se stále vyvíjí až zhruba do období výměny zubů. Potom už kost i klouby jen rostou, mohutní. Tohle období se zásadním způsobem týká i našich nohou! V tom momentu bychom měli zpozornět. Tehdy je zapotřebí dát velký pozor na nožky dítěte, na jeho chodicí rituály. Podle postavení pánve a stylu chůze můžeme předpovědět, jak se noha asi bude vyvíjet a zda dítě nebude mít problém s plochou nohou…

Nožky do O nebo do X jsou u malých dětí normální, ale pouze a jen u nich. Po evolučním skoku do vyššího dětského věku (to je právě ten věk okolo výměny zoubků) již dítě za normálních okolností stojí na svých nohou rovně. Postavení nohy do O nebo do X se mění a odráží celkovou dynamiku růstu.
„Rodiče, podívejte se na dolní končetiny svého dítěte, když stojí - chodidla má vedle sebe, kolena směřují rovně dopředu. V případě dolních končetin do O se sebe kolena nedotýkají; dotýkají se vnitřní kotníky. U dolních končetin do X je to přesně obráceně. Pozice do X a do O se většinou napraví růstem. Ale jen většinou!“ upozorňuje Lenka Kazmarová.

„Dětské nohy potřebují výzvu k boji, výběh a čerstvý vzduch, aby vyrostly v nohy opravdu silné. Realita však přesto vypadá jinak: většinou žijí neradostným životem, uzavřené, bez čerstvého vzduchu, bez výběhu. Pak se nedivme, že se už v mládí dostanou na šikmou plochu. Výzkumy ukazují, že ortopedické problémy nohou jsou hned na druhém místě za plísňovými infekcemi,“ uvádí autor knihy. A dodává jeden základní postřeh: Ortopedické problémy s nohama jsou podle odborníků zděděné jen z jedné třetiny. Dvě třetiny značí špatný návyk držení těla a chůze.

Jak je možné problémům s chodidly, s nohama a koneckonců s bolestmi v zádech nebo kloubními potížemi předcházet? Pamatujete se na dětství popisované v románech? Nebo třeba na film „Babička“? Všechny děti na vesnici chodily od jara do podzimu bosky. Jen pokud šly na návštěvu nebo do města, obuly si slavnostní botičky. Díky běhání bez bot po různých druzích terénu, díky každodennímu zdravému pohybu na čerstvém vzduchu v lese a na poli měly zdravé a silné nohy.

Co z toho vyplývá? Jistě mi dáte za pravdu, že malé děti se nerady obouvají; po bytě i venku po trávníku běhají nejraději bosky. Měli bychom je nechat - a pokud máme strach, že by naše ratolest nastydla, nazujme jí protiskluzné ponožky. Z různých podkladů, po kterých dítě šlape, si jeho svaly, šlachy, klouby a tukové polštářky na chodidle vezmou spoustu podnětů, své „poučení“, jakého povrchu se právě dotýkají, a vyrovnávají rovnováhu právě podle toho. Pro vyvíjející se nožky je nejhorší stereotyp - například vězet po celý den v pevné bačkůrce nebo sněhulích.

Nejlepší prevencí, ale i „léčbou“ je v tomto případě pohyb, cvičení. Rodiče, nelekejte se - cvičení se dá provádět formou veselých her. „Naši lektoři vedou semináře na objednávku v mateřských školách. Školí učitelky jak s dětmi provádět cvičení podle metody spirální dynamiky,“ říká Lenka Kazmarová. Metoda si podle jejích slov získává na oblibě, děti jsou prý netradičním cvičením nadšené. Baví je úkoly jako navzájem si sundat nohama ponožky nebo uchopit mezi prsty u nohou štětec a namalovat obrázek. Takové zábavy si můžete užít i doma v obýváku; uvidíte, že se vašim ratolestem - a hlavně jejich nožkám - budou takové hrátky líbit.

Pokud se chcete s dětmi vyřádit tímto trochu netradičním způsobem, zkuste hledat inspiraci v knihách. Jednou z nejvíce doporučovaných je titul „Zdravé nohy pro vaše dítě“. Knihu napsal a cviky sestavil zakladatel metody Christian Larsen společně s pohybovou pedagožkou a novinářkou Beou Miescherovou a taneční pedagožkou Gabi Wickihalterovou. Knihu si můžete objednat například na internetové adrese: www.fyzioaktiv.cz Příště se budeme věnovat praktickému cvičení.

Spiraldynamik je pohybový koncept, který vznikl v 80. letech 20. století ve Švýcarsku. Jeho zakladateli jsou lékař Christian Larsen a francouzská fyzioterapeutka Yolande Deswarteová, kteří se sešli při jednom z tréninků aikido. Yolande pracovala jako fyzioterapeutka s principem polarity. „Tento princip tkví ve spirálním stočení jako u šroubovice DNA - všechno v našem těle je nastavené podle principu polarity a spirály. Je to jiný pohled na naučený pohyb, v troja vícerozměrném pojetí,“ vysvětluje Lenka Kazmarová. Kojenec nedokáže úplně narovnat kolena.

Důvodem je fakt, že holenní kost vytváří v kolenním kloubu plošinu, která se u kojence strmě zvažuje dozadu, a proto jsou nohy nevyhnutelně ohnuté. Kladky kolenního kloubu jsou asymetrické, což umocňuje dojem dolních končetin do O. S křivými dolními končetinami je to podobné jako s plochýma nohama - pohybová inteligence je programována dynamikou růstu a nohy se postupně vyrovnávají. Dětské nohy narostou ročně až o tři čísla velikosti bot. Věnujte výběru bot pozornost - dítě málokdy řekne, zda a kde ho bota tlačí.

Pro dětské nohy na scestí existují dvě možnosti: vývoj k podélnému plochonoží nebo k nadměrně vyklenuté vbočené noze. Plochonoží vede k chybnému nebo nadměrnému zatěžování dolní končetiny v koleně, při nadměrně vyklenuté noze se svalstvo nohy úspěšně brání - a důsledkem je vysoký nárt. V minulosti podélně ploché nohy se svými 10-40 % zaujímaly nesporně vrcholnou pozici. Dnes už je nadměrně vyklenuté nohy se svými 16 % dohánějí. Každé šesté dítě má nadměrně vyklenuté nohy, jež vyžadují ošetření.

Na co si dávat pozor při koupi dětských bot: Podle odhadů nosí až 65 % dětí příliš malé boty. To není dobré - dětská noha chce prostor. Vybíráme-li boty pro dítě, měli bychom docílit několika věcí: botu můžeme ohnout ve smyslu špička kontra pata, ale také ji můžeme ohnout (zkroutit, jako kdybychom ji chtěli vyždímat) o 90 stupňů. V palci by bota měla mít rezervu okolo 1/2 cm. V patě by však neměla mít moc vůle ani ve směru dozadu, ani do stran. Dětskou nohu to nutí k jinému pohybu, než je zapotřebí.

Odborná spolupráce: Lenka Kazmarová Fyzioaktiv Praha

Autor: Markéta Ostřížková
 
Video se připravuje ...

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.