Úskalí zimního období: Dutiny v ohrožení
Muži, vzpomínáte si ještě, jak vám maminka během dětských let vždy pečlivě připravovala teplé věci na sebe a hlavně opakovala „Čepici nech na hlavě, je zima!“? Za prvním rohem, pryč z dohledu pátravých očí, samozřejmě milá čepice „letěla“ z hlavy dolů a šup s ní do školní brašny…
Pravdou je, že mnohdy ani nevnímáme, jakým způsobem dýcháme. A když pak svoji pozornost obrátíme na tento automatický jev, který nás drží při životě, zjistíme, že dýcháme ústy. To je špatně! „Přirozené a zdravé je dýchat NOSEM. Existují samozřejmě určité deformity, kdy je dýchání nosem značně omezeno. Může jít například o křivou nosní přepážku nebo křivý nos jako takový (třeba po úrazu). Dále též o komplikace způsobené alergií, kdy sliznice zduří (často se vyskytuje pouze sezónně; člověk pak stěží dýchá nosem a ,lapá‘ po dechu). V takovém případě je samozřejmě nezbytná léčba. Ale normální a přirozené (za plného zdraví) je dýchat nosem. Pokud zjistíte, že máte tendenci dýchat ústy, je třeba zjistit příčinu a odstranit ji,“ podotýká MUDr. Paska.
„Jsem též překvapený, kolik lidí NEUMÍ smrkat! Jak správně smrkat? Aby se udržela správná nosní průchodnost, je zapotřebí ,ošetřit‘ každou dírku zvlášť, s určitou vehemencí, ne jen tak otírat špičku nosu - což kupodivu stále ještě nemá „zafixováno“ poměrně velké množství lidí,“ dodává odborník. Vhodným pomocníkem běžné „nosní“ hygieny jsou průplachy nosu vodou se solí. Dnes již existují pomůcky na výplachy nosu a udržení čisté sliznice, včetně podrobného návodu jak na to; rovněž na internetu lze najít videa jak se o nos a jeho sliznici dobře starat…
Pozor na zuby a skryté záněty!
„Potenciálně nebezpečné bývají jednostranné záněty v maxilárních (čelistních) dutinách v důsledku zánětu kořenů zubu (zubů) na horním oblouku čelisti, které jsou těsně pod sliznicí dutiny. Proto zdůrazňuji: Nenechávejte děravý, zkažený zub dlouhou dobu bez ošetření, vždy rychle směřujte do zubní ordinace! Pokud situaci podceníte, může to skončit nejen operativním zákrokem, ale v ohrožení bude i váš život. Jestliže by se infekce a zánět rozšířily, hnis se může dostat (prohnisá) dále, například do mozku!“ varuje nezodpovědné lékař. Záněty dutin mohou být příčinou plicních potíží, bronchitid, mohou zhoršovat astma. Z nemocné dutiny totiž vytéká infekční sekret, a pokud jej nevysmrkáte (zvláště v noci během spánku), transportem po sliznici stéká směrem dolů. Protože je hustší, nedostane se do žaludku jako za normálních okolností, ale může zatéct do plic a tam způsobit zánět.
Může též nastat hematogenní rozsev (rozšíření infekčních ložisek krevní cestou), což je potenciálně nebezpečné mimo jiné u závažných operací. Proto by každé komplikované operaci (například srdce) mělo předcházet podrobné vyšetření pacienta, kdy se hledá skrytá fokální infekce (ložisko či ložiska), které by posléze mohlo zhatit celý zdárný průběh operace, pooperačních stavů a ohrozit život pacienta. Jak upozorňuje otorinolaryngolog MUDr. Paska, který působí v Praze na Poliklinice Budějovická a zároveň ve Středisku lékařské péče Hradčanská, potíže s dutinami v žádném případě nejsou záležitostí pouze zimy.
„Jde o multifaktoriální záležitost. V létě hrají svou roli pyly, v důsledku toho zduřená sliznice a ucpaný nos… V zimě, pokud člověk není otužilý a neumí zacházet se svou termoregulací, si též může rychle přivodit zdravotní problém. Nezapomínejme však, že onemocnění není záležitost pouze fyzického těla a jeho odolnosti, ale také mysli. Je nesmírně důležité, jakým způsobem přistupujeme k sobě i k okolnímu světu. Pokud nám vládne strach, stres či nedůvěra ve své vlastní schopnosti či ve správnost léčby, jen věci zhoršujeme.“
Punkce? Kdo by se jí nebál!
Punkce. Téměř každý již slyšel zkazku o strašlivé bolesti a nepříjemných pocitech během tohoto zákroku. Bojíme se jí jako čert kříže. Je tento strach oprávněný? „Skutečně není. Je třeba říci, že punkce by při správném znecitlivění (sedaci) a správném postupu bolet NEMĚLA a zpravidla nebolí. O co v punkci vlastně jde? Jednoduše řečeno - pakliže je někde hnis, musí ven. A dutiny jsou specifickou oblastí, odkud se hnis sám od sebe nedostane.
Prostor je obklopen kostí, přístupné je pouze jedno místo v nose, kde je kost nejtenčí. Tam se dá poměrně snadno proniknout jehlou dovnitř, prostor vypláchnout a hnis odstranit (jedná se o takzvanou laváž). Když člověk není dopředu vyplašený nějakou ,historkou‘ ze svého okolí, mnohdy říká: ,A to je všechno, pane doktore?‘ Záleží na přístupu lékaře, jako ostatně ve všech medicínských oborech. Punkce je skutečně nutná záležitost - pokud hnis v dutině zůstane, výsledkem budou vážné komplikace, které mohou končit smrtí. I na zánět dutin se dá umřít, jestliže se zanedbá,“ podotýká otorinolaryngolog.
Raději dříve než později…
V každém případě neberte sami dlouhodobě antihistaminika (můžete špatně posoudit celou situaci a dát tak šanci vzniku komplikací), dále také dekongesční látky (kapky či spreje do nosu - vzniká začarovaný kruh, kdy při jejich používání delším než týden dochází ke zhoršení průchodnosti nosní dutiny a člověk má tendenci užívat tím více kapiček…) a už vůbec u lékaře neškemrejte o kortikoidy - ty by se neměly používat po dlouhá léta, pouze po nezbytnou dobu.
„Většina pacientů má sezónní výskyt svých problémů, pak se snažím ctít tuto sezónnost i v léčbě, aby člověk zbytečně nejedl léky v období, kdy problémy nemá. Je zapotřebí dobré komunikace lékaře s pacientem, dbát pečlivě na kontroly zdravotního stavu, aby léčba měla řád, racionalitu a aby léky nebyly užívány příliš krátce nebo naopak nadměrně dlouho. Efekt kortikoidních léků do nosu můžete očekávat nejdříve za týden, ovšem třeba i za měsíc, kdy už laik ztrácí trpělivost… Proto je tak důležitý ,dozor‘ lékaře a hlavně poučení pacienta. Rychlost úlevy od potíží je vždy naprosto individuální,“ vysvětluje doktor Paska. A co se týká příznaků zánětu nosních dutin uvedených v úvodu článku? „Vždy říkám - přijďte raději včas, kdy půjde o vcelku snadnou záležitost, než pak podstupovat zdlouhavou, mnohdy nepříjemnou cestu zpět ke zdraví,“ uzavírá odborník.
Při léčbě se využívají antihistaminika (zmírňují projevy alergického zánětu, zmenšují otok sliznic), analgetika, antipyretika (léky proti bolesti a snižující teplotu), sekretolytika, expektorancia (zkapalňují hlen, aby se mohl dostat ven vykašláním). Lokálně se aplikují nosní kapky a spreje, které usnadňují dýchání. Můžete vyzkoušet i přírodu: extrakt či čaj z cibule, éterické silice s antiseptickými účinky, bylinné čaje, případně inhalace. Vždy se samozřejmě řiďte radou lékaře.
Ve stravě je dobré omezit hlenotvorné potraviny, mléko, cukr (sladkosti), naopak si přidejte pár porcí ovoce a zeleniny navíc, hodně pijte pramenitou vodu (bez bublinek) či teplou, převařenou vodu, v mnoha případech může být úlevné pálivé koření, které má dobrý vliv na rozpouštění hlenu v organismu (cibule, česnek, feferonky, kari, křen…).
„Při léčbě je samozřejmě zapotřebí postupovat lege artis, od méně invazivních postupů k invazivním. Tvrdím jednu věc - nejlepší operace je žádná operace. Nicméně někdy je nezbytná. Nejsem příznivcem nadměrného užívání antibiotik vzhledem k tomu, že se obecně mnohdy předepisují i na virové infekce, kde jsou zcela bez účinku, a tímto nadužíváním se samozřejmě snižuje jejich celková účinnost - organismus už posléze, kdy je skutečně potřeba, bohužel nereaguje. Prvotní je tedy správná hygiena nosu, případně antialergické léky, aby splaskla sliznice, pak teprve v případě nezbytnosti nastupují antibiotika,“ říká MUDr. Jan Paska.
Helena Míková MUDr. Jan Paska, lékař ORL, odborná spolupráce: Poliklinika Budějovická, Praha 4 (www.mediconas.cz), Středisko lékařské péče Hradčanská, Praha 6 (www.poliklinika-hradcanska.cz)
