Proč se pořád porovnáváme s ostatními? Jak se z toho všeho vymanit?
Stále porovnáváme sebe a svůj život s ostatními: velikost domu, rychlost a výbava auta, úroveň inteligence našich dětí, zajímavost naší dovolené, výše našeho platu, váha, vzhled a všechno další, co si dokážete představit. Sociální média nám v tom ještě více podporují a posilují tento trend. Následkem je neustálý pocit nedostatečnosti, nešťastna a neustálé závist. Jak se z toho všeho vymanit?
Velmi častá rada terapeutů v poradnách je, abychom se přestali porovnávat: „Nesrovnávejte se s ostatními, váš život bude mnohem šťastnější.“ Snadno se řekne, ale těžko udělá, když všude kolem nás se lidé prezentují, co mají a jak se mají. Období letních dovolených někoho, kdo jen lenoší na zahrádce a zalévá rajčata, pošle šupem do deprese. Fotky přešťastných rodin, roztomilých dětí, které na sociálních sítích nikdy nezlobí, krásných šatů a postav ze škatulky. Stejné je to pak na společných setkáních, kde se každý nějak prezentuje.
Závist, pocit, že já se tak nemám, i když jsem se doteď cítil dobře, přichází. Ještě horší je to, když se nacházíme v nějakém komplikovaném období, kdy se nám úplně nedaří, to svět vidíme jen černobíle. My jsme v té černé a ostatní svět září v bílé. Při každém porovnávání máme tendenci vždy srovnávat naše nejhorší s nejlepším u ostatních. Tak nějak zapomínáme, že i jim se v nějakých oblastech nedaří. Sice jsou na krásné dovolené, ale jejich dítko ještě ani v pěti letech nemluví a trápí se každý týden u logopeda. Srovnávání s druhými nikdy ze svého života nevyloučíme, je to lidská přirozenost, ale můžeme ho eliminovat a přemýšlet kriticky.
Proč se porovnáváme?
Srovnávání může být dvousečná zbraň. Může být silným motivátorem, ale někdy nám dokáže ničit život. Je ale přirozenou lidskou tendencí a není ve své podstatě špatné. Ve skutečnosti se srovnáváme neustále: porovnáváme naši současnou situaci s tím, odkud jsme přišli, porovnáváme své současné já s naším bývalým já, porovnáváme se s ostatními v naší věkové skupině a porovnáváme své znalosti a schopnosti s ostatními. V našem oboru. To vše jsou dobré věci. Srovnání umožňuje růst a vytvořit základ pro to, kde se v životě nacházíme a kde chceme být. Dávají nám pocit, jak se měříme, což je cenná informace pro sebezdokonalování. Bez schopnosti porovnávat se nemáme jak poznat, zda jsme vůbec pokročili. V tomto ohledu je srovnávání pozitivní záležitostí, jenže hranice, kdy nám spíše škodí, je tenká a mnoho lidí rychle přechází do té škodlivé. Proto je dobré si hlídat, aby nám srovnávání pomáhalo, a jakmile se přistihneme, že je nám hůře, spíše závidíme a až moc porovnáváme život s životem druhých, uvědomme si následující skutečnosti.
Škodlivý zvyk při srovnávání se s ostatními
„Proč bychom měli chtít v životě nějaký zvyk, který podporuje pocity méněcennosti? A tím nekritické porovnávání bezesporu je. Nebo zvyk, který podporuje závist, soutěživost a spory bez konce? Někdy je právě připomenutí pošetilosti obsažené ve zvyku tím nejdůležitějším krokem k jeho překonání,“ poukazuje na tu nejzákladnější věc Joshua Becker, autor knihy o minimalistickém životě Things That Matter.
Oslavujte, kdo jste
Ve vašem životě je mnoho úžasných věcí. Jste nadaný… nebo dobrý řemeslník… nebo matka… nebo dobrý posluchač… nebo velkorysá duše. Máte co slavit a jste naprosto jedineční. Jakékoli srovnání mezi vámi a jinou osobou je jako srovnávat jablka s pomeranči. Oni nežijí váš život, vy ano. Proto byste měli očekávat, že výsledky budou zcela odlišné.
Zaměřte se dovnitř. Oceňujte štědrost, pokoru, dobrotu, laskavost a lásku. Začněte se soustředit na rozvoj vnitřních kvalit zjednodušeného života a vnější ztratí svou krásu. A čím rychleji nalezneme krásu uvnitř, tím dříve přestaneme srovnávat věci zvenčí (vzhled, výplaty nebo moc).
Uvědomte si, že život není soutěž
„Mohou nastat chvíle, kdy je konkurence vhodná, ale život mezi ně nepatří. Všichni jsme byli vrženi dohromady přesně v tuto chvíli na této přesné planetě. A čím dříve přestaneme soutěžit s ostatními, abychom ,vyhráli‘, tím rychleji můžeme začít spolupracovat, abychom na to přišli,“ připomíná Joshua Becker.
Pamatujte, že nikdo není dokonalý
Žijeme ve společnosti, kterou okouzluje dokonalost. Regály časopisů jsou plné modelek a celebrit s dokonalými tvářemi, které vyprávějí jednostranné příběhy velkého triumfu a naplnění. Jedním z důležitých kroků, jak se vyhnout lákadlu srovnávání, je pamatovat si, že jedna fotka nikdy neřekne celý příběh. Nikdy se nefotí přípravy, plačící dítě, nepovedený dort… Málokdy se vypráví příběh o nejistotách nebo selháních (kromě zmínky o tom, jak je překonali). Ten příběh neprodává zdaleka tolik časopisů a nezíská tolik lajků. Ale pravdou zůstává: neexistují dokonalí lidé – včetně vás a včetně mě.
Žijte tak přítomně, jak je to jen možné
Příliš mnoho lidí žije své životy bez úmyslu nebo myšlenky. Málokdy najdou klidnou chvíli, aby seděli v meditaci nebo o samotě a zkoumali svůj život – kým jsou a kým se stávají. Výsledkem je, že životy jsou prožívány jako reakce na události kolem nich. Ale když život žijete záměrně a promyšleně, srovnávací hra se stává méně atraktivní.
Přestaňme se tedy srovnávat s ostatními. Místo toho začněme žít svůj život.
