Jak poznat alergii u dítěte? A jaká vyšetření je třeba udělat?
Jakmile rodiče nebo někdo jiný vysloví první podezření na přítomnost alergie, je nutno se poradit s praktickým dětským lékařem. Na alergii je třeba myslet v případě výskytu svědivé kožní vyrážky, vleklé rýmy, déletrvajícího kašle, opakujícího se sípavého dýchání, vzniku kožních kopřivek nebo zvracení a průjmu po požití nějaké stravy či léku.
ČLÁNEK GARANTOVANÝ ODBORNÍKY: vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice na Homolce doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.
Jakmile rodiče nebo někdo jiný vysloví první podezření na přítomnost alergie, je nutno se poradit s praktickým dětským lékařem, radí v rozhovoru vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice na Homolce doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.
Jaké jsou hlavní důvody, proč se alergická onemocnění zařadila mezi civilizační choroby?
Za posledních 10 let se u nás zvýšil výskyt alergií v populaci dvojnásobně, v dětském věku v některých případech (například astma, alergická rýma) až trojnásobně! Zatím se nedaří tento nepříznivý trend zastavit a jak se bude situace dále vyvíjet, nevíme. Příčinou tohoto nárůstu je více faktorů, které se vzájemně kombinují. Významnou roli hraje dědičnost, znečištěné životní prostředí (emise, výfukové plyny, chemikálie a pesticidy...), změněný životní styl (sedavý způsob, většina času je trávena v interiérech), složení stravy (konzervanty, barviva), kuřáctví, chov domácích zvířat, psychické stresy a do určité míry i lepší možnosti včasné diagnostiky nemocí.
Jak pomoci alergikům? Podívejte se na video:
Pokud to vezmeme úplně od začátku, jak vlastně maminka pozná, že její dítě je alergik? Co by pro ni mělo být signálem pro první návštěvu alergologa či imunologa? Jak například rozliší, zda jde o sennou (alergickou) rýmu, či „obyčejné“ nachlazení?
Jakmile rodiče nebo někdo jiný vysloví první podezření na přítomnost alergie, je nutno se poradit s praktickým dětským lékařem. Na alergii je třeba myslet v případě výskytu svědivé kožní vyrážky, vleklé rýmy, déletrvajícího kašle, opakujícího se sípavého dýchání, vzniku kožních kopřivek nebo zvracení a průjmu po požití nějaké stravy či léku. Dětský lékař je ve většině případů schopen rozpoznat, zda se o alergii jedná. A pokud by si nevěděl rady, pošle dítě k odborníkovi. Alergologické vyšetření lze provést v jakémkoli věku. U malých dětí se jedná většinou o vyšetření krevní, u dětí větších pak například pomocí kožních testů. Každé dítě, u kterého je přítomnost alergie prokázána, by mělo být odborně sledováno u lékaře, který má specializaci pro obor alergologie a klinické imunologie.
Co všechno zahrnuje moderní léčba dětských alergiků či alergických astmatiků?
Novou metodou na alergické astma jsou prý uměle vyrobené protilátky vůči lidským alergickým IgE protilátkám. Co to přesně znamená a u koho se mohou použít? Základem léčby alergií je omezení kontaktu s alergizujícími látkami. Různé antialergické medikamenty tlumí projevy choroby, alergenové vakcíny snižují alergickou reaktivitu organismu na pyly, roztoče domácího prachu, hmyzí jedy nebo vzdušné plísně. V současnosti je stále větší důraz kladen na prevenci vzniku alergické přecitlivělosti. Jsou také vyvíjeny účinnější druhy úlevových léků (určených k léčbě akutních stavů) i léků s dlouhodobým účinkem působícím proti alergickému zánětu. Výzkum je soustředěn na výrobu nových alergenových vakcín a takzvaných biologických léků, zaměřených na blokádu různých prozánětlivých faktorů nebo jejich receptorů na buněčných površích. V posledních 3 letech je u nás uskutečňována léčba větších dětí a dospělých pacientů s alergickým, závažně probíhajícím bronchiálním astmatem injekcemi takzvaných anti-IgE protilátek. Předpokládá se, že vbrzku bude rozšířena i na jiná alergická onemocnění. Jedná se o uměle vyrobené protilátky, které blokují tvorbu i další aktivitu alergických protilátek. Protože jde o finančně velmi náročný léčebný postup, jsou k této terapii pacienti vybíráni podle přísných pravidel, léčba se uskutečňuje pouze ve vybraných centrech na několika místech republiky.
