Kojení před početím neochrání. Jak vybrat tu správnou antikoncepci?
Možná znáte staré lidové rčení: „Dokud kojíš, nemůžeš otěhotnět.“ Co je na tom vlastně pravdy? MUDr. Pavel Kolář, který na poliklinice ve Slaném provozuje soukromou gynekologickou ambulanci, uvádí mýty a informace spojené s kojením (laktací) na pravou míru.
Pro každé normální těhotenství jsou typické významné hormonální změny. Díky útlumu tvorby vajíček ve vaječnících je například během těhotenství nemožné znovu otěhotnět, spermie a vajíčko se v tuto dobu zkrátka nemohou potkat. Tento stav neplodnosti trvá po celou dobu gravidity a po porodu muže přetrvávat různě dlouhou dobu. Jak dlouho?
„To je obtížné přesně specifikovat. Má se za to, že během takzvaného ,plného kojení‘, tedy přikládání dítěte k prsu v intervalech kratších než 4 hodiny, přetrvává útlum uvolňování vajíček z vaječníků. Je to ale mimořádně nejistá ,antikoncepční‘ metoda a rozhodně bych ji nedoporučoval,“ říká na úvod doktor Kolář. Uvedený interval mezi dvěma kojeními by měl teoreticky stačit na udržení hladiny důležitého hormonu prolaktinu, který zabraňuje otěhotnění (prolaktin potlačuje produkci hormonů, jež stimulují vaječníky k ovulaci). Každá žena je však odlišně hormonálně vyladěna a spoléhat se na přesné časy jednotlivých intervalů kojení (podle rad našich babiček) může být velmi ošidné.
Sexualita ženy po porodu bývá přirozeně potlačená – pokles krevní hladiny pohlavního hormonu estrogenu a naopak zvýšené množství dalších pohlavních hormonů gestagenů snižuje sexuální apetit. Svoji roli samozřejmě hrají i hormony související s kojením.
„Šestinedělí je období, kdy se regeneruje porodem a graviditou narušený močový a pohlavní systém rodičky. Pohlavní styk v tu dobu není doporučován – je to logické, protože rodičky jsou několik týdnů po porodu ohroženy infekcí. V minulosti ženy umíraly na známou horečku omladnic. Vaginou zavlečená infekce vedla k zánětu dělohy, rozvinula se těžká sepse, která před érou antibiotik nebyla zvládnutelná. To už je naštěstí historie, my se dnes obáváme spíše endomyometritidy, kdy zanedbaná či nerozpoznaná infekce děložní sliznice přechází hlouběji, na děložní svalovinu. Takovou závažnou situaci vídáme v ambulancích v průměru jednou za dva roky. I přes intenzivní antibiotickou léčbu může skončit úplným odstraněním dělohy (hysterektomií),“ varuje gynekolog.
Antikoncepce
Součástí běžné péče u ambulantního gynekologa je samozřejmě prohlídka ženy po šestinedělí, kdy bývá vhodné řešit také otázky aktuální ochrany proti početí, s ohledem na zdravotní stav a věk. Je jasné, že v období kojení se výběr ze široké palety antikoncepčních přípravků zužuje, nelze použít běžnou, tzv. kombinovanou hormonální antikoncepci. Ta totiž kromě gestagenů obsahuje i estrogeny, které přecházejí do mateřského mléka a v době kojení mohou způsobovat dva velmi nechtěné vedlejší příznaky. Jednak potlačují vlastní tvorbu mléka (na rozdíl od gestagenů) a dále způsobují tzv. sekundární virilizaci u kojených dětí – jinými slovy se u nich předčasně objevují druhotné pohlavní znaky, například ochlupení na intimních partiích.¨
„Pokud mají pacientky zájem o antikoncepční řešení během kojení, nabízím jim jak hormonální, tak nehormonální metody. Kromě bariérové antikoncepce (kondom), která je však poměrně málo spolehlivá, si mohou nechat zavést nitroděložní tělísko, užívat gestagenní hormonální antikoncepci (pilulky), která neobsahuje žádné estrogeny, aplikovat depotní antikoncepční přípravky (nitroděložní čistě gestagenní tělísko na 5 let) nebo injekce, které se píchají každé 3 měsíce,“ vyjmenovává lékař.
Absence menstruace není vodítkem
Většina žen po porodu nemenstruuje, což je dáno nastavením hormonálních hladin. Jedním z klíčových faktorů je i v tomto případě zmiňovaný prolaktin. Obvykle platí, že po první ovulaci se dostaví menstruace. Zde je také jeden z rizikových okamžiků pro případné nechtěné otěhotnění – žena už může ovulovat a v tomto období také otěhotnět, aniž by se stačily objevit první „měsíčky“.
Žena, která přestane kojit, začíná zpravidla menstruovat 3 měsíce po porodu, může to ale být i podstatně dříve. U kojících žen se první „měsíčky“ objevují obvykle půl roku až rok po narození miminka „Nasazení gestagenní antikoncepce je spojeno s nepřítomnosti menstruace (amenorea), což vyhovuje nemalé skupině pacientek. Některé kojící ženy s gestagenní antikoncepcí však mívají problémy z takzvaným prošpiňováním (spotting). Jde o různě dlouho trvající, velmi slabou ‚menstruaci‘, která může být obtěžující.
Nejedná se ale o menstruační krvácení, je to vlastně jen lehce zvýšená propustnost drobných cévek související se zhoršeným odlučováním děložní sliznice. To se může objevit v situaci, kdy klesá frekvence kojení a přicházejí na řadu příkrmy. Zde vidím velkou výhodu tabletkové gestagenní antikoncepce – pokud se objeví prošpiňování, můžeme rychle zareagovat, například vysazením pilulek či naopak jejich zachováním a podáním jiných podpůrných léčiv (venotonika), zatímco u nitroděložního tělíska musíme čekat na doběhnutí intervalu účinku či vyjmutí, které je ale podstatně nákladnější než tabletky,“ vysvětluje gynekolog.
Gestageny umí i léčit
Gestagenní antikoncepce může být nasazena i mimo dobu kojení. „V populaci existuje asi 5 procent jedinců, jejichž krevní srážlivost se odchyluje od normy, a právě ti jsou zvýšeně ohroženi trombózou (riziko hrozí též kuřačkám starším 35 let a dále obézním ženám s hypertenzí).
Hitem medicíny posledních let je nalézání těchto genetických dispozic a snaha o jejich léčebně-preventivní ovlivnění. Antikoncepčními přípravky obsahujícími estrogeny mohou být takové ženy ohroženy (!), kombinovanou hormonální antikoncepci tedy kvůli zvýšenému riziku trombózy nesmějí v žádném případě užívat. A právě zde se nabízí prostor pro čistě gestagenní antikoncepční přípravky, jejichž nasazení může být – případ od případu – zvažováno,“ uzavírá MUDr. Kolář.
odborná spolupráce: MUDr. Pavel Kolář soukromá gynekologicko-porodnická ordinace, Slaný
