Otužilejší vyhrává: Nejzrádnější je prochladnutí
Zima nás sevřela do svého ledového náručí. Jak tento nápor studené náklonnosti přečkat? Jedině tím, že jí nastavíme otužilé tělo.
Jsou ženy choulostivější vůči působení chladu než muži? „Rozdíly v termoregulaci podle pohlaví skutečně existují,“ potvrzuje praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. Podle jeho slov je však spíše důležité, že ženské pohlaví je všeobecně vnímáno jako křehčí. „Ženy proto necítí takovou potřebu podstupovat výzvy, jako je třeba otužování. Pokud už jsou ochotny se otužovat, mohou pak dosáhnout stejných výsledků jako muži,“ dokresluje lékař. A protože my ženy jsme křehké bytosti, i nachlazení se nás dotýká dříve, více a rychleji než našich silnějších protějšků. Třeba močové cesty žen kvůli rozdílné anatomické stavbě podlehnou zánětu mnohem dříve a častěji než ty mužské.
Prochlazení, kterým „odnášíme“ dlouhodobý pobyt v zimě, se nejprve projeví na dýchacích cestách. V těsném závěsu následují cesty močové. Ohroženy jsou rovněž oběhové periferie, trpí prsty u nohou a rukou a hlava. „Krátkodobý chlad způsobuje klesání průtoku krve v kůži, zvyšování krevního tlaku a krevní frekvence. Při pobytu v déletrvajícím chladu frekvence a tlak naopak klesají a může dojít až k zástavě oběhu,“ upozorňuje lékař. Navíc jinak vnímáme zimu vlhkou a jinak suchou. Suchá zima se přitom snáší lépe. Všichni známe tu vlezlou vlhkou listopadovou a únorovou zimu. Tou jsou ohrožení hlavně lidé s chronickými chorobami dýchacích cest. Čím může naopak uškodit suchý vzduch? V kombinaci s často přesušeným vzduchem v místnosti trpí pokožka, ale také nás brzy začne škrábat v krku.
Pozor na propocené triko
Potit se je sice dobré, ale nastydnout od vlhkého oblečení je v zimě nežádoucí. Naštěstí máme na výběr. Pokud patříte mezi zapálené sportovce, určitě víte, co je to funkční prádlo. Pro ty méně zasvěcené: Funkční prádlo je vyrobené z vláken, která neabsorbují vodu či lidský pot. Skládá se zpravidla ze tří vrstev, z nichž každá má svůj úkol. Díky tomu máte zajištěný odvod potu od těla, prádlo však zůstává suché. Termoregulační schopnosti má i ovčí vlna, která dobře izoluje od okolního chladu. „Funkční prádlo oceníme i při zimních procházkách nebo pracovních činnostech venku,“ komentuje docent Seifert. Jak předejdete nastuzení dolních partií zad, jež přecházejí v potíže s močovým měchýřem, bolesti břicha či zánět vaječníků? „Především dobrým oblečením. Pro aktivity v chladném počasí je vhodné výše zmíněné funkční oblečení. Jeli tělo rozehřáté sportem či jinou tělesnou aktivitou, nebo dokonce opocené, je zásadně nevhodné vysedávat v chladu. Rizikový je třeba časný podzim, kdy se po zapadnutí slunce rychle ochladí,“ upozorňuje lékař. Je nutné dobře ochránit i ledviny. K tomu slouží třeba bederní (ledvinový) pás. Podle japonského učení se totiž budete cítit v teple, pokud v něm bude oblast vašeho břicha.
Nejlepším časem k otužování je léto. Začít můžete vlažnou či studenou vodou na závěr sprchování, důležité je vzít to odspodu – začněte chodidly, pokračujte bérci, koleny, až se dostanete k trupu. A postupně můžete ochlazovat sprchou celé tělo. „V zimě je třeba vyjít na procházku za každého počasí. Vhodné je spaní v chladnějším prostředí, v ložnici by mělo být 19 i méně stupňů. K otužilosti také pomáhá, když snížíte teplotu v obýváku a raději si vezmete svetr. Otužování není vhodné při akutních onemocněních doprovázených horečkou,“ upozorňuje docent Seifert.
Jednou z možností jak nenásilně otužit potomky je lesní školka. Pobyt venku dětem prospívá a jsou pak lépe připraveny na kontakt s bacily.
Velikou tepelnou podporu si zasluhují periferní orgány, jež jsou v chladu hůře prokrvovány – ruce, nohy, hlava. Chodit bez ponožek v chladném počasí není dobrý nápad. Rukavice ani čepice nejsou v zimě jen na parádu... „Pro ženy, více náchylné k onemocněním močového měchýře, k poruchám prokrvení prstů nebo bolestem hlavy, to platí obzvlášť,“ zdůrazňuje lékař. Ani tak se setkání s viry nevyhneme. Jde jenom o to, abychom jim oslabením organismu útok na nás neulehčili.
Dobrou obranu si vytvoříme, když jsme otužilí, jíme zdravě, dostatečně spíme a nepřetěžujeme organismus stresy.
„Jediným preventivním opatřením, které je podpořeno důkazy, je očkování proti chřipce. Neochrání nás před nachlazením, ale zachrání nás v případě chřipkové epidemie, která může způsobit velmi vážné případy onemocnění. Očkování doporučuji osobám starším a chronicky nemocným, těhotným a také mladším lidem, kteří se pohybují v blízkosti osob z těchto skupin. Očkování ale může pomoci i pracovníkům na exponovaných postech, pro které chřipka znamená výpadek z práce, nemožnost absolvovat služební cestu a podobně,“ radí lékař. Očkovat proti chřipce lze až do prvního zachyceného onemocnění.
Co ještě vám pomůže zvýšit obranyschopnost?
- Voda + vzduch: Plavání, saunování, sportování či prosté procházky v přírodě. Pohodlnost se nevyplácí!
- Lidé, spěte! Na množství, délku a kvalitu spánku velice citlivě reaguje hormonální soustava. Ta je mimo jiné zodpovědná za imunitní pochody. Během spánku tělo regeneruje a kumuluje energii pro nezbytou obranu před nepříznivými vlivy. Takže vzhůru do kanafasu a nejméně osm hodin spát!
- Neshlukujte se, rozejděte se! V období chřipek zapomeňte na kinosály, divadla či koncerty. Opatrně s cestováním hromadnou dopravou. Není od věci mít u sebe dezinfekční gel, kterým si můžete průběžně natírat ruce.
- Pozor na přechody! Nemám teď na mysli silnice, ale teploty. Chystáteli se na delší cestu autem, nastavte teplotu maximálně na 18 až 20 °C – jednak vás horko za volantem neuspí, jednak vaše tělo po vystoupení z vozu neutrpí teplotní šok. Vhodná je iontová čistička vzduchu, kterou jednoduše napojíte na zapalovač v autě.
- České „stars“ ze spíže: Cibule, česnek, čekanka, kysané zelí či zázvor vám pomohou vytvořit dobrý ochranný štít před infekcemi. Potrava je velice důležitá pro celý život, nejen pro otužování. Je nesmysl ochlazovat si „trávicí oheň“ v zimě víc, než je nutné. Dejte si tedy poctivou slepičí polévku!
- Běžče, zpomal! Platí nepsané pravidlo, že když máme zdravotní problém, který nesestoupí pod úroveň krku (nezasáhne průdušky a plíce), můžeme běhat, ale jen hezky zvolna, tak na úrovni 65–70 % své maximální tepové frekvence. Prostě jen tak, abychom se lehce zahřáli a tím pomohli tělu bojovat proti bacilům. Jestliže se však problém posunul níže, je třeba neběhat a vůbec necvičit! Pohyb omezte na minimum. Pokud to nedodržíte, koledujete si nejen o to, že se potíže povlečou, ale můžete vážně ohrozit i své srdce či mít problém s klouby.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. Ordinace Karlín
