Čisticí přípravky s rozumem
Úklid zvaný velký straší značnou část obyvatel bytu či domu, kterých se ona akce týká. Snažíme se pochopitelně najít co nejlepší metodu jak na to. Ano, jsou lidé, kteří se v úklidu realizují, ale ti ostatní určitě budou chtít vědět čím i jak si co nejvíce usnadnit práci.
Doma nám s úklidem mohou pomáhat různé přístroje. Roboti už nejen vysávají prach, ale dovedou i umývat okna. Jestliže si na práci nenajmeme nějakého profesionála, budou to muset být naše ruce, které přiložíme k dílu, i náš pot, jejž přitom prolijeme. Krom paží pochopitelně zapojíme různé nástroje a prostředky. Ovšem i když technologie, zvláště pak chemie, hodně pokročily, stejně musí být jasné, že žádná z nich není tak zázračná, jak nám je přestavují v televizních reklamách, které mívají jednoduchý scénář.
Na úklidu se podílejí čtyři faktory, které jsou propojeny v jednom kruhu. Říká se mu také Sinnerův kruh a těmito faktory jsou teplota, čas, mechanická síla a chemie. Jestliže přidáme na intenzitě či délce jednoho z nich, můžeme zeslabit či zkrátit faktor jiný. Horká voda je určitě lepší než studená, čehož využívají výrobci různých generátorů páry. Když více přitlačíme nebo budeme určité místo leštit dostatečně dlouho, výsledek se také dostaví. Ovšem všechno má své meze, nemá přece cenu s chladnou vodou čistit cokoli hodinu namísto pár minut. Stejně tomu je při nasazení chemie.
Existují opravdu radikální prostředky, ale ty zase mají omezené možnosti použití, nehledě na to, jak působí nejen na životní prostředí, ale i ovzduší přímo doma. Říká se také, že lepší než léčit je nemoci předcházet. Totéž platí i o úklidu – lepší než trávit hodiny úklidem je zašpinění předcházet. Můžeme si třeba vytvořit takzvané nárazníkové zóny, přes které neprojde nic, co by ty další mělo znečistit. Dobrá rohožka přede dveřmi je k nezaplacení, můžeme mít dobře těsnící okna, přes něž se tak snadno nedostane prach, můžeme si pořídit třeba čističku vzduchu nebo domácí přístroje (například pečicí troubu), které se čistí samy. Kolikrát se jedná o různé maličkosti. Například sklopená deska na toaletě snižuje výpar odpadové vody, a tedy i možnost usazování vodního kamene na keramice.
V neposlední řadě bychom si také měli spočítat, zda námaha vynaložená na dokonalý úklid opravdu odpovídá výsledku. Hrozba zamoření choroboplodnými zárodky, bakteriemi nebo roztoči, s nimiž je podle reklamy naprosto nutné radikálně zatočit, může být vzápětí nahrazena hrozbou jinou. Třeba snížením imunity dětí nebo nástupem alergických reakcí. Měli bychom se proto řídit rozumem a nesnažit se z domácnosti vytvořit sterilní operační sál.
Podívejme se na obal
Co se týká nástrojů, nabídly nám moderní technologie opravdu téměř zázračný materiál a tím jsou mikrovlákna. Textilie z těchto vláken na sebe váží nejen vodu, ale i mastnotu, dobře zachytávají prach a jsou vůči ošetřovaným materiálům dostatečně šetrné. Dalším plusem je, že mohou ušetřit množství používaných chemikálií. Jediným omezením asi zůstane, že při práci s nimi je lepší nosit rukavice, aby mikrovlákna zároveň až příliš „neočistila“ i ruce. Přitom utěrek bychom měli mít hned několik, vždy s určením k té které práci.
Při správném zacházení vydrží dlouho a lze je prostě vyprat v pračce. Je jasné, že se samotnou vodou si ale nevystačíme. Její kvalita je ovšem také důležitá – u té měkké postačí daleko méně chemických prostředků. Jejich dávkování ostatně řídíme podle doporučení výrobce a nikdy se nesnažíme je překračovat, aby prádlo bylo bělejší nebo nádobí lesklejší. Musíme si uvědomit, že sám výrobce rozhodně nebude chtít, abychom s jeho výrobkem šetřili. Předávkování se pak může projevit třeba nechtěnými šmouhami či narušením ošetřovaného povrchu.
Když už jsme u toho, měli bychom si ověřit, zde ten či onen prostředek je opravdu vhodný na to, co chceme čistit. Jestliže v návodu takový materiál není uveden a nebudeme-li si opravdu jisti, měli bychom čisticí prostředek aplikovat nejdříve na místě, které není moc vidět, a teprve potom se pustit do díla. Můžeme si ušetřit nepříjemné překvapení. Na obalu námi zvoleného výrobku bychom se také měli dozvědět, zda je zdravotně nezávadný, zda se při jeho použití musí postupovat určitým způsobem, nebo zda jde přímo o ekologický výrobek. V případě české produkce mají certifikát „Ekologicky šetrný výrobek“, přípravky z EU pak „The Flower“. Neznamená to ovšem, že jsou zcela zdraví neškodné, spíše jsou (jak certifikát napovídá) daleko šetrnější než jiné.
Pozor na superlativy
Jsme-li u těchto označení, jež nám doporučují vhodné čisticí přípravky, často se setkáváme se superlativy jako Super Power, Ultra Power a podobně. Ani tyto látky však nebudou všemocné, jenom ve svém působení radikálnější, a proto je s nimi potřeba zacházet obzvláště opatrně. Bývají určeny ke speciálním úkonům, některé k aplikaci na připálené nádobí, jiné na vodní kámen či rez, další třeba na vnitřek pečicí trouby. Jsou sice rozhodně lepší, než univerzální čisticí prostředky, ale i u nich musíme přiložit ruku k dílu, protože mechanická síla (jak jsme si ukázali na příkladu Sinnerova kruhu) je prostě nezastupitelná, jen jde o to, kolik jí musíme vynaložit.
U takových prostředků, pracujících s radikální silou, si musíme být dvakrát jisti, že je můžeme na ten určitý povrch použít a na jak dlouho je lze aplikovat. Opatrní musíme být v případě, kdy sice na určitý materiál – třeba dřevěný povrch – takový prostředek nepoužijeme, ale čistíme s ním například keramické obklady. Kolikrát stačí neopatrné ukápnutí, abychom se přesvědčili o síle chemie.
Očista domácnosti účinnějšími prostředky bude vyžadovat, abychom při jejich aplikaci také lépe větrali. Jejich samotné výpary sice nemusí obtěžovat, ale to samé už třeba nebude platit pro ty, které vzniknou chemickou reakcí prostředku se špínou či látkami, jež se snažíme odstranit. Bezpečnost rozhodně nelze zanedbat, a tak jestliže jsme zjistili, že na úklid nepostačí klasické přírodní prostředky jako sůl, jedlá soda, mýdlo, ocet či citron, měli bychom se postarat o ochranu jak pokožky, tak i sliznice dýchacích cest a očí.
