Infantilní amnézie: Co to je a jak souvisí s naším dětstvím?
Infantilní amnézie je období raného dětství, ze kterého nemáme žádné vzpomínky. Přesto si dítě vzpomínky utváří ihned po narození. Jak to, že si ale z prvních roků života téměř nic nepamatujeme?
Obecně platí, že první vzpomínky na dětství si vybavíme z období kolem tří let. Důvodem je nedostatečná vyvinutost některých částí mozku. S jejich vývojem pak přichází postupná schopnost vytváření vzpomínek a jejich možnost zpětného vybavení.
Vzpomínky však vznikají ihned po narození
Možnost tvořit vzpomínky máme hned, jak se narodíme. Některé studie tvrdí, že s přibývajícími roky tyto vzpomínky slábnou, až se zcela vytratí z naší mysli. Následně tak máme pocit, že si z rané fáze svého života nic nepamatujeme.
Pokud bychom však vzpomínky netvořili, jen ztěží bychom si vybavili tvář své matky či sestry, na které jsme jako kojenci smáli a přesně rozpoznali, co jsou zač.
Obecně platí, že se miminka usmívají na osoby, jež si pamatují, protože jejich tváře vídají často.
Tyto vzpopmínky jsou autobiografické. Dále si vytváříme vzpomínky na fakta, mezi které patří například názvy jídel nebo také vzpomínky na to, jak vykonat nějakou činnost, např. jakou šnůrku zatáhnout, aby hračka pustila jeho oblíbenou melodii.
Spouštěčem je motivace
Tyto návyky se tvoří na základě motivace. Motivování k nějaké akci pak získáme to, co chceme. Jako výše zmíněnou melodii.
Vědecké studie ukázaly, že pokud je dítě trénováno v jakékoliv aktivitě po dobu jedné minuty, dokáže si tento úkon vybavit i o den později. S přibývajícím věkem se pak délka zapamatování prodlužuje, až se nakonec stane samozřejmostí. Už ji nezapomeneme.
Dalším způsobem, jakým lze dítě něčemu naučit, je metoda připomínání. Pokud tak kojenci neustále říkáme, že je hrnek s čajem horký, kdykoliv vejde do kuchyně, dítě si tuto věc zapamatuje a hrnku s čajem se vyhne velkým obloukem.
Co tedy stojí za infantilní amnézií?
Pokud si tedy vzpomínky vytváříme, jak to, že o nich nakonec vůbec nevíme? Důvodem je fakt, že náš mozek se vyvíjí postupně a v rané části života nejsou všechny jeho části vyspělé natolik, aby jsme vzpomínky plně uchovali. Zásadní roli v tom hraje hipokampus. Část mozku zodpovědná za pamět, která v rané fázi života není vyspělá.
Je to způsobeno jakousi neschopností vlastního uvědomnění, která se vytváří s věkem. Většinou tedy později, než ve věku tří let. Do té doby jsme plně odkázáni na své rodiče, kteří se starají o všechny naše základní životní potřeby.
Infantilní amnézií se podrobně zabýval Zikmund Freud.
Ženy versus muži
Ženy si obecně z dětství pamatují více nežli muži a jsou také schopné si vybavit vzpomínky z ranější fáze svého života, než tomu je právě u mužů. Údajně je to způsobené emočně rozvinutějším vztahem s matkou, který u mužů často chybí nebo není tak rozvinutý.
