K čemu je dobrá hypnóza? A co vás čeká, když se pro ni rozhodnete?

20. března 2018 • 06:00

„Oči se vám klíží, upadáte do spánku, hlouběji a hlouběji…“ Obraz hypnotizovaného člověka, se kterým si uhrančivý a charismatický hypnotizér může dělat, co je mu libo, je na hony vzdálený pravdě. Jak se hypnóza ve skutečnosti odehrává, o čem je vlastně hypnotický stav? Máme, či nemáme nad sebou kontrolu?

Hypnoterapie patří mezi metody psychoterapie. Umí využít duševních i tělesných schopností člověka, které terapeut vhodně usměrňuje. Přitom bere ohled na to, jakého cíle má být dosaženo.

Nemá nic společného s pouťovým předváděním kouzelnických čísel a není to ani zázračná metoda, díky které se rázem změníte v jiného člověka. Přesto ale umí odstranit řadu psychických, psychosomatických a somatických problémů, podpořit vás při životní změně a například i odnaučit kouřit.

Nakolik jste hypnabilní?

Při využití hypnózy pro léčebné účely je nezbytná spolupráce mezi hypnoterapeutem a hypnotizovaným. Proto prvním důležitým krokem po vstoupení do ordinace psychoterapeuta, který se zabývá hypnózou, je, že se domluvíte na možnostech hypnoterapie pro vaši konkrétní situaci. Měla by zapadnout do kontextu dalších léčebných metod.

Součástí úvodního setkání s hypnoterapeutem je mimo jiné určení vaší hypnability, tedy nakolik jste schopní vstupovat do hypnotického stavu. Pro daného klienta je vyzkoušení jeho hypnability zároveň mnohdy první zkušeností a možností si takový stav vyzkoušet, „osahat“. Zpravidla zjistí, že opravdu nejde o estrádní představení, jaké zná z filmů, ale že se jedná o zcela individuální, vnitřní prožitek.

Na základě vyhodnocení terapeutem (a samozřejmě v závislosti na pocitech klienta) pak odborník určí, jakou formou bude hypnóza probíhat. Existují totiž dva poměrně rozličné způsoby práce s hypnózou.

Dva směry hypnoterapie

„K hypnoterapii se využívá jednak tzv. klasická hypnóza a jednak tzv. ericksonovská hypnóza (nazvaná podle věhlasného amerického psychiatra Miltona H. Ericksona). V čem se liší?

Klasická hypnóza pracuje s přímými direktivními sugescemi během různě hlubokého hypnotického stavu klienta, zatímco ericksonovská se opírá o sugesce nepřímé, které probíhají během na první pohled běžného rozhovoru mezi klientem a terapeutem, kdy se pracuje pomocí metafor, příběhů či pohádek,“ vysvětluje psychoterapeutka a hypnoterapeutka PhDr. Sylvie Navarová z Centra terapeutických služeb Ceteras Profi v Ostravě. Možná teď přemýšlíte, nakolik jste hypnabilní právě vy.

Podle dostupných informací se na škále od naprosté nehypnability, tedy neschopnosti být zhypnotizován, až po hypnabilní talent nachází asi 50 procent z nás zhruba uprostřed. „V každém případě při prvním setkání s klientem provádím zmíněnou zkoušku hypnability, kde jsou danému člověku sugerovány čtyři modality, a v následném rozhovoru vyplyne, zda některou z nich, tedy tíhu, lehkost, teplo či chlad, mohl zřetelně vnímat. Pro mě je to vodítko, podle kterého pak řídím další terapeutické kroky,“ říká psychoterapeutka.

Jak probíhá hypnóza?

Jak tedy taková hypnóza probíhá? „Co se klasické hypnózy týče, klient se pohodlně usadí do křesla, při prvních sezeních se soustředí na tzv. pomocný fixační bod. Po chvíli se mu oči pomalu zavírají a nechá se unášet mým hlasem, který ho provází při cestě do hypnotického stavu. Lidé vysoce hypnabilní ,jdou‘ do hypnotického stavu velmi rychle. Stejné je to, pokud klient hypnózu prožívá již poněkolikáté. Pak místo fixačního bodu lze použít pouhé gesto či slovo, a to se stejným hypnotickým účinkem,“ poznamenává PhDr. Navarová.

„Jak již bylo řečeno, klasická hypnóza pracuje s přímými sugescemi, tedy pokud například toužíte přestat kouřit, přímou sugescí by v tomto případě mohlo být: ,Po cigaretě vám bude špatně, nechcete kouřit!‘ To jsou přímé sugesce. Zatímco ericksonovské nepřímé sugesce vytvoří obraz toho, jaké to bude poté, když člověk kouřit přestane. Budeme se tedy s klientem bavit o novém životě bez cigaret, jak tuto situaci bude prožívat, co mu to přinese a jaké hodnoty se tím pro něj v životě naplní.“

Mám se bát hypnózy?

Většinou máme různé představy, jak taková hypnóza bude vypadat, a strach, že to pro nás bude nepříjemné, že budeme opět muset projít konkrétním negativním zážitkem či situací, kterou bychom již rádi neopakovali. Jaká je pravda?

„Obvykle je hypnotický stav pojímán v pozitivním smyslu, bez negací či nutnosti procházet nepříjemné zážitky z minulosti. Občas se stává, že klienti po probuzení říkají, že je bolí hlava. To je pro mě zpětná vazba, že jsme udělali kus práce, protože když člověk chce nějakým způsobem upravit své chování, aby se mu žilo lépe, tak s tím souvisí především úprava myšlení (tedy hlava). Pokud ho po hypnóze bolí hlava, je to znamení, že jsme dobře pracovali. Ale stává se to zhruba u prvních třech sezení na začátku změny myšlení a přístupu k životu. Pak se již člověk postupně ,přeladí‘ spolu s tím, jak jeho problém mizí,“ vysvětluje hypnoterapeutka.

Hypnabilita je vlastnost, či dovednost?

Směr klasické hypnózy má za to, že hypnabilita je vlastnost, kterou lze rozvinout pouze do určité míry. Kdežto ericksonovský směr pojímá hypnabilitu jako dovednost, kterou můžeme pomocí tréninku a zkušeností posouvat, rozvíjet tak, aby pro nás byla užitečná.

Jak lidé reagují na hypnózu?

Reakce na hypnózu se liší člověk od člověka. „Existují tři typy reakcí na hypnózu. Jedna z nich je pohybová, to znamená, že klient zvedá ruce, chodí, ale přitom je v hypnotickém stavu, což se v terapii využívá kupříkladu k pokynu: jakmile se vaše ruka dotkne čela, tak bolet hlavy začne ustupovat. Druhou reakcí je hluboká relaxace, kdy se lidé ani nepohnou a upadají skoro do spánku, občas i chrápou! Není to však běžný spánek, ale hypnotický, jsme ve spojení. Někdo reaguje ztuhnutím svalů (třetí forma), což je pak využíváno právě během kouzelnických vystoupení,“ zmiňuje PhDr. Navarová.

Sugestibilita versus hypnabilita

Je zapotřebí vysvětlit rozdíl mezi sugestibilitou a hypnabilitou. Lidé, kteří jsou sugestibilní (tedy snadno ovlivnitelní), jsou v životě často zneužíváni těmi, kteří dovedou rychle odhadnout jejich slabé stránky (tzv. manipulátoři). Pokud vám někdo pro vás významný řekne, že jste neschopný, tak to  přijmete za své a zakomponujete do svého sebepojetí.

Tím vám značně klesne sebevědomí a budete se cítit méněcenný - jste tedy snadno zneužitelný, aniž byste byl zhypnotizován. Sugestibilita ale nutně nemusí souviset s hypnabilitou! Jsou lidé, kteří jsou silně hypnabilní, ale na druhou stranu odolní vůči sugescím. Tento fakt je pak zapotřebí zohlednit v terapeutické práci  tedy hypnoterapii.

Pro koho hypnóza není vhodná? Nevyužívá se zpravidla u závažných psychiatrických diagnóz (např. schizofrenie, hraniční poruchy osobnosti apod.).

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Helena Míková
 
720p 480p 360p 240p

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.