Nejcennější dárky: Krev, krevní plazma a pohlavní buňky

Nejcennější dárky: Krev, krevní plazma a pohlavní buňky
Darování krve či krevní plazmy pomáhá zachránit lidské životy. • Autor: istockphoto.com
8. srpna 2016 • 10:53

Nejčastěji se v médiích zmiňuje darování orgánů, ale stejně tak si zaslouží znovu připomenout zásluhy všech těch, kteří darují krev, krevní plazmu, kostní dřeň nebo změní život párům, které využijí dárcovství pohlavních buněk, aby se dočkaly vytoužených potomků. 

Krev je nenahraditelná 

V Česku ročně onemocní stovky lidí některou z poruch krvetvorby. Mezi nejznámější z této skupiny onemocnění patří leukemie. „Pacientům s poruchou krvetvorby moderní medicína nabízí několik možností léčby: chemoterapii, imunoterapii, biologickou léčbu a další metody. Pro mnohé z nemocných je však jedinou nadějí na záchranu života transplantace kostní dřeně, tedy léčba pomocí darovaných krvetvorných buněk, které se nacházejí v dutině velkých kostí,“ říká na úvod vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně MUDr. Pavel Jindra, Ph. D.

Když nemocný potřebuje transplantovat krvetvorné buňky, je nejprve vhodný dárce vyhledáván mezi příbuznými, nejčastěji sourozenci. Aby transplantace mohla být provedena, je nutné najít dárce, který má s příjemcem shodné tzv. transplantační znaky na bílých krvinkách. Pokud se takový dárce nenajde v rodině, hledají lékaři náhodně shodného dárce v registru dárců dřeně. Odběr krvetvorných buněk může probíhat dvěma způsoby. Mezi lidmi je známější historicky starší metoda, kdy jsou krvetvorné buňky odsáty z pánevních kostí dárce.

„Odsátí probíhá v celkové anestezii pomocí duté jehly,“ popisuje lékař. Druhou možností je separace krvetvorných buněk ze žíly. „V tomto případě dárci aplikujeme pár dnů před odběrem růstové faktory, díky nimž dojde k namnožení a následnému vyplavení většího množství krvetvorných buněk z dutin kostí do krevního oběhu, kde se za normálních okolností vyskytují pouze v omezeném množství. Takto vyplavené buňky následně izolujeme pomocí separátoru z napíchnuté žíly předloktí,“ popisuje MUDr. Jindra. 

Lidská krev je i v dnešní době v lékařství nenahraditelnou tekutinou. Česko se však stále potýká s nedostatkem dárců i nedostatkem krve. „Dárci stále ubývají, což je dáno především tím, že jejich populace stárne a nových adekvátně nepřibývá,“ popisuje primářka Fakultního transfuzního oddělení 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Daniela Dušková, Ph. D. 

„V roce 2014 bylo v České republice registrováno 31,4 dárce krve a plazmy na 1000 obyvatel. Pokud však do tohoto počtu nezahrnujeme dárce, kteří darují krevní složky formou aferézy (odběr plazmy nebo trombocytů), a výběr omezíme pouze na samotné dárce krve, dostaneme číslo mnohem nižší - 24,5 registrovaného dárce na 1000 obyvatel. Dle doporučení Rady Evropy je přitom za dostatečný považováno 30 až 40 zaregistrovaných dobrovolných dárců krve na 1000 obyvatel.

Vezmeme-li v úvahu toto doporučení, chybí v České republice 150 až 200 tisíc dárců krve,“ počítá MUDr. Dušková. Transfuze se nejčastěji podávají pacientům na oddělení hematologie a onkologie, dále jsou to interní oddělení a chirurgie. Transfuzní přípravky jsou součástí léčby především u nemocných s poruchami krvetvorby, s nádorovými chorobami, ale používají se i při léčbě poúrazového krvácení, popálenin apod. 

Dárce může darovat buď krev, která se dále zpracovává na jednotlivé složky (erytrocyty, plazmu a eventuálně trombocyty), nebo může zvolit metodu aferetického odběru, kdy jsou pomocí separátoru jednotlivé složky krve odděleny již během vlastního odběru. Nabízí se otázka, zda je možné lidskou krev nějak nahradit.

„Protože ani v současné době technologického pokroku a vysoké úrovně medicínských znalostí není transfuze bez rizika, snaha minimalizovat až eliminovat možné nežádoucí komplikace transfuze při zachování léčebného potenciálu je vyvíjena stále. Vyrobit náhradu lidské krve však není vzhledem ke všem požadavkům, které na ni klademe (efektivní transport kyslíku do tkání, stabilita, snadná dostupnost a skladování, podání bez nežádoucích účinků), jednoduchý úkol a ideální substance se stále hledá,“ uzavírá primářka Dušková. 

Krevní plazma

Krevní plazma tvoří téměř 60 % krve. I ona je tím, co zachraňuje lidské životy a co ani nejmodernější technologie nezvládne vyrobit bez člověka - dárce. „Při odběru krevní plazmy se z krve odebírá pouze tato tekutá část, krvinky se po separaci vracejí zpět do krevního oběhu dárce,“ popisuje Milan Malý ze společnosti UNICAplasma. Krevní plazma, respektive léky z ní vyrobené, slouží k léčbě pacientů s imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními, kdy nemocní užívají imunoglobuliny, které jejich organismu pomáhají v boji s bakteriemi a viry. 

„Kromě toho je plazma využívána k léčbě mnoha chronických a geneticky podmíněných chorob, jakými jsou třeba nemoci krve spojené s poruchou srážlivosti, kdy se nemocným podávají srážecí faktory, v urgentní medicíně například u pacientů s popáleninami nebo po autonehodě. Bez zajímavosti není, že protilátky, které se aplikují po porodu ženám s negativním Rh faktorem, jimž se narodilo dítě s pozitivním faktorem, jsou také vyráběné z plazmy. Smyslem této aplikace je ochrana dalšího plodu před poškozením ze strany imunitního systému ženy,“ vysvětluje Milan Malý. 

Setkávání dárců 

Kačka je 13letá slečna, která se ráda parádí, poslouchá písničky, tancuje. Jako maličká prodělala leukemii, a to dokonce dvakrát! Úspěšně nad ní zvítězila díky transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce. Ona i její maminka roky toužily tohoto zachránce osobně poznat. A tak deset let po druhé transplantaci Kačka stanula tváří v tvář Jiřímu Palečkovi, jenž jí daroval část svých krvetvorných buněk.

Ve chvíli osobního setkání tekly slzy dojetí všem, i těm, kdo tvrdí, že nikdy nebrečí! Stalo se tak na galavečeru „Poděkování dárcům“, který každoročně v dubnu pořádá Český národní registr dárců dřeně a na němž zazní poděkování dárcům kostní dřeně jménem zachráněných pacientů. „Třešinkou na dortu“ těchto slavnostních večerů bývá seznámení dvojice vyléčený pacient a „jeho“ dárce, samozřejmě po více letech od transplantace. Silné emoce ovládnou všechny přítomné. 

Cesta k rodičovství 

Darované pohlavní buňky - vajíčka a spermie - nejsou život zachraňující, ale životodárné. Jsou tím, co mnoha lidem umožní stát se rodiči. „Praxe ukazuje, že darovaných pohlavních buněk využívá stále více dvojic podstupujících léčbu neplodnosti, a dá se očekávat, že tento trend bude sílit,“ říká ředitelka Sanatoria Repromeda 

MUDr. Kateřina Veselá, Ph. D. Darovaná vajíčka jsou poslední nadějí na mateřství u žen s předčasně vyhaslou funkcí vaječníků a žen s nízkým počtem vajíček nebo s jejich zhoršenou kvalitou. Spermie využívají páry, kde muži trpí některou z poruch tvorby spermií, a dále muži s genetickými vadami, které znemožňují vznik životaschopného, zdravého embrya. 

„Dárcovství vajíček vyžaduje hormonální stimulaci ženy, vlastní odběr se pak provádí v celkové anestezii. Dárci vajíček i spermií mohou počítat s kompenzací finančních nákladů spojených s dárcovstvím,“ doplňuje lékařka. V případě darování a příjmu pohlavních buněk není třeba hledat dárce a příjemce, kteří nesou společné znaky v oblasti imunity a krevních skupin. „Darování se v těchto případech řídí zejména fyziognomickými rysy, vzděláním a zájmy příjemců,“ uzavírá doktorka Veselá. 

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.