Dárců krve postupně ubývá, Češi raději darují plazmu za peníze | Moje zdraví

Dárců krve postupně ubývá, Češi raději darují plazmu za peníze

Dárců krve postupně ubývá, Češi raději darují plazmu za peníze
Darování krve je dobrým skutkem. • Autor: istockphoto.com
5. ledna 2017 • 13:03

„Zatím to s darováním krve není špatné. Počet dárců však systematicky stále klesá,“ říká primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Petr Turek, CSc.

Co vše se dá z krve využít?

Krev obsahuje červené krvinky, různé typy bílých krvinek, krevní destičky a tekutou složku - plazmu. Ta obsahuje kromě vody a minerálů řadu bílkovin (a cukry a lipidy). K transfuzím se využívají červené krvinky, krevní destičky, plazma a méně často i bílé krvinky. Z plazmy se pro léčebné účely izoluje několik desítek různých bílkovin. Bílé krvinky (vzácněji jiné složky krve) jsou výchozí složkou pro přípravu některých moderních léčivých přípravků, třeba protinádorových vakcín. 

Dá se některá z krevních frakcí vyrobit uměle?

Genovým inženýrstvím byly vyrobeny bílkoviny krevní plazmy, některé z nich se již řadu let používají v léčbě (například některé faktory krevního srážení). Náhrada buněčných složek krve však v dohledu není. 

Komerčně odebíraná plazma - jaká jsou rizika?

Rizika vidím dvě. Především, finanční motivace může vést k tomu, že dárce nepřizná některé rizikové faktory. Mezi dárci komerčních plazmaferetických center je tak zachycen vyšší počet nosičů infekčních chorob přenosných krví. Naštěstí plazma pocházející z těchto center je v ČR určena výlučně pro průmyslové zpracování: výrobu léků. A do té jsou v současnosti zařazeny postupy, které riziko přenosu infekce prakticky úplně eliminují.

Druhé riziko vyplývá z toho, že činnost komerčních plazmaferetických center a klasické transfuzní služby není nijak koordinována. Mohlo by se snadno stát, že i při nadbytku plazmy pro průmyslové zpracování bude mít Česko nedostatek přípravků pro léčbu nemocných. A v posledních letech pozorujeme mírný, ale vytrvalý pokles počtu dárců tradičních transfuzních oddělení a nárůst dárců v plazmaferetických centrech. Při dodržování předepsaných intervalů mezi odběry pro dárce krve nebo plazmy samotné nepředstavuje komerční plazmaferéza žádné významnější riziko. 

Jaký je přístup Čechů k dárcovství krve? 

Není to špatné. Každoročně v ČR daruje krev více než čtvrt milionu lidí a to stačí k zajištění potřeb našeho zdravotnictví. Varující však je, že počet dárců systematicky klesá a systém funguje se stále se zmenšující rezervou. 

Aktuálním tématem je ebola. Co si myslíte o podávání krevních transfuzí od přeživších těm, kteří onemocněli? 

Je to zajímavá myšlenka a má racionální základ. Není to ale podloženo žádnou praktickou zkušeností, a nelze tedy zaručit, že to bude fungovat. Přesto se ale v některých zemích tvoří rezerva - plazma pacientů, kteří ebolu překonali - pro eventuální klinické použití. 

Který objev z vašeho oboru považujete za přelomový? 

Historicky byl klíčovým objev krevních skupin a protisrážlivých roztoků, v nedávné minulosti pak popis molekulárně genetických postupů, s jejichž využitím je možné určité složky krve vyrobit uměle. 

A co by nejvíce pomohlo v budoucnosti? 

Transfuzní službu velmi komplikují dvě věci: krátká doba použitelnosti některých přípravků a potřeba vybírat transfuzi podle krevně skupinových znaků. A také těžko předvídatelné riziko závažné alergické reakce u příjemce. Cokoli pomůže s odstraněním těchto problémů, bude velmi významné. 

Co byste vzkázal našim čtenářům? 

Přál bych jim, aby se drželi co nejdéle na straně těch, kteří krev nepotřebují, ale dávat ji mohou. A tedy aby krev mohli dávat a dávali, je to totiž „normální“ a bez krve to (zatím) nejde. 

Odborná spolupráce: MUDr. Petr Turek, CSc. primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze

Autor: red
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.