Sezónní afektivní porucha
Sezónní afektivní porucha je specifickou formou depresivní poruchy, která je charakterizována periodickou, opakující se, poruchou nálady a výkonnosti v souvislosti s ročním obdobím (SAD = Seasonal Affective Disorder). Deprese se objevuje na podzim a končí na jaře. U většiny lidí jsou projevy deprese mírné nebo středně těžké, projevy hluboké deprese se u sezónní afektivní poruchy objeví jen velmi zřídka.
Při vzniku sezónní afektivní poruchy hraje roli zkrácení doby osvitu během podzimu, kterým je ovlivněna hladina hormonů melatoninu a serotoninu s účinkem na náladu, aktivitu, chuť k jídlu a spánek. Pokles produkce světla se dostane do konfliktu s našimi vnitřními hodinami, které v těle řídí řadu důležitých funkcí.
Obecně se objevuje častěji u žen, než u mužů. Zmiňovány jsou možné genetické predispozice.
Příznaky sezónní afektivní poruchy
Jako vždy, i u sezónní afektivní poruchy, platí, že se u každého člověka projevuje specifickým způsobem. Mezi nejčastěji jmenované příznaky ale patří větší únava až vyčerpanost, nedostatek energie a utlumení aktivity. Objevuje se pokles nálady, ztráta radosti, pocity prázdna, úzkosti, snížení schopnosti koncentrace či zhoršení výkonnosti. Výrazný může být pocit nespokojenosti, netrpělivosti a nárůst podrážděnosti se sklony k afektivním výbuchům.
Postihuje
Projevuje se
Psychomotorické tempo může být zpomaleno. Nadměrná je naopak chuť na jídlo a zejména na sladké a potřeba spánku. Objevuje se pospávání během dne a pocit nedostatečného odpočinku po nočním spánku. Časté je také snížení libida (chuti na sex).
Zatímco klasická depresivní porucha se často projevuje poruchami spánku a ztrátou chuti k jídlu, u sezónní afektivní poruchy je naopak časté přejídání, chuť na sladké a touha po spánku.
Léčba
K léčení sezónní afektivní poruchy se využívá účinků fototerapie, psychoterapie a psychofarmak (zejména selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory monoaminooxydázy (IMAO)).
Prevence a domácí léčba
I v domácích podmínkách můžeme svým vnitřním hodinám pomoci vstáváním do světla a zvýšenou produkcí světla v průběhu dne svítidly, které budou imitovat denní světlo (okolo 4000K). Pracovní stůl můžeme přesunout blíže k oknu, roztáhnout žaluzie nebo záclony. Pomoci nám může každodenní rytmicita. Dodržování přibližně stejného času jídla a zejména spánku (vstávat a chodit spát přibližně ve stejný čas bez ohledu na pracovní týden a víkend).
Prospěšná může být jakákoli venkovní fyzická aktivita, třeba jen každodenní krátká procházka, obzvláště pokud vysvitne slunce, nebo otužování. Dobré je zaměření na positivní a pěkné věci v našem okolí i uvnitř nás samých.
Je možné si přímo vytvořit seznam věcí, které nám zlepší náladu, na které se můžeme těšit. Důležité je nezapomenout na pitný režim. Využít můžeme také účinků relaxace, aromaterapie nebo poslechu hudby. S odborníkem je možné konzultovat účinky bylinek a vitamínů a minerálů (pozor na možné kontraindikace s užívanými léky).
Očkování
neVyšetření
Odborné vyšetření provádí klinický psycholog nebo psychiatr.
Možné komplikace Při výraznější fototerapii je zapotřebí být opatrný v případě, že u nás byla diagnostikována zvýšená citlivost očí na světlo, užíváme léky, které takovou citlivost způsobují, byla u nás dříve diagnostikována mánie, bipolární afektivní porucha, nespavost nebo fotosenzitivní kožní reakce. U velmi citlivých jedinců může způsobit poruchy spánkové aktivity nebo bolesti hlavy či očí, při večerní aplikaci se může objevit nežádoucí nadměrná aktivace.
Kdy jít k lékaři
Zpozornět je nutné v případě, že průběh deprese dosahuje velké hloubky a je pro nás překážkou při vykonávání každodenních aktivit nebo když příznaky nemoci s jarem nevymizí či jsou odolné vůči jakékoli domácí terapii, stejně jako v případě výskytu sebevražedných myšlenek nebo manických stavů. Potom je namístě zvážit návštěvu ordinace klinického psychologa či klinického psychoterapeuta nebo psychiatra.
